Jeruzalémská synagoga – synagoga tří jmen

Jeruzalémská synagoga – synagoga tří jmen

Červená, žlutá, zlatá, zelená i modrá – všemi těmito barvami hraje fasáda jedinečné Jeruzalémské synagogy a tak není možné ji při toulkách pražským Novým Městem přehlédnout. Tato synagoga, která bývá často nazývána také Jubilejní synagogou, je největší a také nejmladší židovskou stavbou tohoto typu v naší metropoli.

Tři názvy pro jednu synagogu

Jeruzalémskou synagogu najdeme v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Pro tuto synagogu, která byla postavena v letech 1905 až 1906 v jedinečném maurském a secesním slohu, se ujaly dva názvy – Jubilejní a Jeruzalémská. Původní označení Jubilejní synagoga Františka Josefa I. získala stavba při oslavě 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Více se však ujal její druhý název Jeruzalémská synagoga, který získala díky místu, ve kterém se nachází – stojí totiž v Jeruzalémské ulici. Aby toho nebylo málo, v minulosti se nějakou dobu užíval pro tuto stavbu také název Velká synagoga.

Nová synagoga jako náhrada

Poté, co byly v rámci asanace pražského židovského ghetta zbořeny četné židovské památky, mezi nimiž byla například Velkodvorská, Cikánova či Nová synagoga, byl v roce 1898 založen Spolek pro vybudování nového chrámu. Ten v roce 1899 zakoupil v Jeruzalémské ulici na Novém Městě starý dům a pozemek, na němž stál, měl sloužit jakožto místo pro novou stavbu. Nově vybudovaná synagoga měla být náhradou právě za zbořené synagogy v Josefově.

Booking.com

Na prvním projektu nové synagogy se v roce 1899 podílel stavitel Alois Richter, který ji navrhnul v novorománském slohu. O dva roky později představil svůj novogotický návrh Josef Linhart. Třetí projekt vypracoval roku 1903 slavný vídeňský architekt Wilhelm Stiassny (1842–1910), který byl zasloužilým a zkušeným stavitelem synagog. Právě tento třetí návrh byl v následujícím roce schválen a hned roku 1905 se začalo s výstavbou. Synagoga byla vystavěna pod vedením stavitele Aloise Richtera na náklady Spolku pro vybudování nového chrámu. Podařilo se jí vybudovat v poměrně krátkém čase, již 16. září roku 1906 byla nová synagoga na svátek Simchat Tora vysvěcena. O rok později přešla z majetku Spolku na pražskou židovskou obec.

Architektura

Jeruzalémská synagoga je jedinečná svým secesním a zároveň maurským slohem. Její fasáda hraje mnoha barvami a na stavbě nalezneme velké množství nádherných architektonických skvostů. Má trojlodní půdorys bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Hlavní průčelí je tvořeno mohutným islámským obloukem, který je doplněn rosetovým oknem s šesticípou Davidovou hvězdou uprostřed. Po obvodu oblouku je napsán biblický verš: „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví“. Štít průčelí je zakončen mramorovými deskami Desatera a po stranách se nacházejí ještě dvě věžičky. Střední arkáda vstupního portiku je lemována biblickým veršem: „Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“

Vnitřní prostor synagogy rozdělují dvě řady sedmi islámských oblouků, které nesou ženskou galerii. Předprseň (pozvolna klesající část) galerie zdobí hebrejské citáty z Bible. Na levé straně u vstupu do hlavní lodi se nachází nápisová deska, která je pozůstatkem ze zbořené Cikánovy synagogy. Přízemí hlavní lodi i galerie osvětlují velká okna s vitrážemi. Mnoho bohatých lidí tehdejší doby věnovalo Spolku pro vybudování nového chrámu finanční dary na výstavbu této synagogy, proto jsou na některých oknech patrné nápisy v němčině nebo češtině a oznamují, že byla věnována tou či onou rodinou. Tehdy bylo poskytnutí finančního daru pro mnohé rodiny otázkou cti. Aron ha-kodeš je zdoben reliéfem vinného keře a deskami Desatera. Stěny synagogy jsou pokryty bohatou malířskou výzdobou a v interiéru nechybí tepané lustry ani rozměrné varhany. Malířská výzdoba, nádherné barevné dekorace chrámové lodi a štuky vznikaly pod přísným dohledem Františka Fröhlicha.

Význam synagogy

Než vypukla druhá světová válka, sloužila Jeruzalémská synagoga pro bohoslužby. Za německé okupace pak fungovala jakožto skladiště pro zkonfiskovaný židovský majetek. Možná i díky tomu byla uchráněna před devastací, kterou potkaly mnohé židovské stavby. Těsně po válce však byla její činnost obnovena a bohoslužby v ortodoxním ritu se v ní konají dodnes. Probíhají v malé modlitebně, do níž je možné se dostat bočním vchodem synagogy, který vede na schodiště v ženské galerii. V letních měsících je Jeruzalémská synagoga přístupná veřejnosti, pořádají se v ní koncerty i umělecké výstavy.

Odkryté poselství

Pražská židovská obec s finančním přispěním Magistrátu hlavního města Prahy zahájila v roce 1992 rozsáhlou renovaci Jeruzalémské synagogy. Tehdy byly restaurovány vitráže oken a v letech 1996 až 1997 se pokračovalo s opravami obnovou modlitebny v prvním patře. V letech 2001 a 2002 se opravovalo hlavní průčelí a portál. O rok později byla při rekonstrukci interiéru Jeruzalémské synagogy objevena původní výzdoba, kterou tvoří bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese. Tato výzdoba byla obnovena a v současnosti patří mezi největší lákadla Jeruzalémské synagogy. Tato pražská synagoga je dokonce jedinou dochovanou synagogou s takovouto výzdobou na světě.

Pod mramorovou deskou vlevo od svatostánku byl také objeven ukrytý pergamenový svitek, který zde ležel nedotčen téměř celé století. Jde o „Závěrečnou listinu“, která je nádherně kaligraficky provedená a líčí historii stavby, jsou v ní údaje o stavitelích a řemeslnících, kteří se podíleli nejen na stavbě samotné, ale také na její výzdobě. V závěru listiny je uvedeno:

„Tato listina byla v upomínku na šťastné skončení této stavby sepsána, ode všech na stavbě zúčastněných podepsána a za přítomnosti mnohých čestných hostí do závěrečného kamene stavby uložena. Kéž tento chrám mnohá staletí přečká a ještě v daleké budoucnosti o zbožné mysli svých zakladatelů svědčí. Kéž vždy vyhovuje v plném rozsahu svému určení: aby shromažďoval věřící ve svých prostorách, kde by svou mysl povznášeli k Stvořiteli. Tak dejž Bůh! Dáno v Praze, dne 16. září 1906.“

- jap -

Další články z Prahy:
Maiselova synagoga patří k nejkrásnějším židovským stavbám v Praze
Kostel Panny Marie Vítězné ukrývá sošku Pražského Jezulátka
Klausová synagoga – největší židovský svatostánek
Židovská Praha - Josefov
Staroměstská mostecká věž - Parléřova chlouba
Malostranské mostecké věže – strážkyně Prahy

Článek byl zobrazen 38 065 krát.