Kostel Panny Marie Vítězné ukrývá sošku Pražského Jezulátka

Kostel Panny Marie Vítězné ukrývá sošku Pražského Jezulátka

Pod Petřínskou rozhlednou se na pražské Malé Straně nachází Kostel Panny Marie Vítězné, který je významnou stavební památkou pocházející z období raného baroka. Tento kostel je však ceněný zejména pro to, co ukrývá uvnitř – za jeho zdmi je uložena soška Pražského Jezulátka, za kterou se sem sjíždějí věřící snad z celého světa.

Kostel karmelitánů

Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, ke kterému přiléhá klášter bosých karmelitánů, stojí v Karmelitské ulici v Praze. Byl postaven v letech 1611 – 1613 německy mluvícími luterány. Původně však byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel nejdříve uzavřen a následně jej císař Ferdinand II. přenechal řádu bosých karmelitánů. Za kostel se totiž tehdy přimluvil Dominik à Jesu Maria, karmelitánský mnich a generál řádu. Působil v Římě i ve Vídni a byl hlavním propagátorem kultu Panny Marie Vítězné. Kostel tak byl v roce 1625 zasvěcen Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému.

Booking.com

Panně Marii Vítězné byl svatostánek zasvěcen proto, že se v něm nacházel milostný obraz Panny Marie Vítězné ze Štěnovic, který měl údajně zázračnou moc. Je mu dokonce připisováno vítězství katolického vojska v bitvě na Bílé hoře. Barokní kopie tohoto obrazu je dnes umístěna na vrcholovém oblouku hlavního oltáře. Tím, že byl kostel zasvěcen také svatému Antonínu, chtěl císař vzdát hold svému osobnímu patronu a také jmenovci – sv. Antonín Paduánský měl totiž křestní jméno Ferdinand.

Mezi lety 1625 – 1642 prošel celý kostel rozsáhlou úpravou, aby se přizpůsobil potřebám karmelitánů. Během této přestavby byla změněna orientace chrámové lodi směrem na západ, byl postaven nový presbytář a průčelí bylo osazeno pamětní deskou s rokem 1644. Právě toto monumentální průčelí je v současnosti dominantním prvkem celé stavby. Nad vchodem do chrámu je umístěna socha Matky Boží s dítětem. Součástí kostela je i věž, která byla přistavěna až roku 1669. Dříve k této sakrální stavbě přiléhal ještě klášter bosých karmelitánů, který však zanikl a v současnosti jeho prostory slouží jako sídlo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kostelní kaple

Po vstupu do kostela je možné pokračovat do dvou kaplí, které od sebe odděluje zlacená mříž. Napravo se nachází kaple Panny Marie, v níž je ve skleněné skřínce uložena milostná socha Madony z roku 1626 a vlevo stojí kaple svatého Kříže, která od roku 1656 opatruje Pražské Jezulátko. Právě díky soše Pražského Jezulátka získal kostel Panny Marie Vítězné svou proslulost. Často bývá také nazýván kostelem U Pražského Jezulátka.

Pražské Jezulátko je pro mnohé symbolem víry a naděje. Padesát centimetrů vysoká soška má představovat Ježíše Krista v dětském věku. Jde o velmi vzácný exponát, který byl vyroben ve Španělsku v 16. století. Ježíšek byl vyřezán ze dřeva, potažen plátnem a vymodelován pomocí barevného vosku. Děťátko má světlé kudrnaté vlásky, bylo oblečeno do košilky a umístěno na čtverhranném podstavci. Jakožto symbol požehnání má soška pravou ruku zdviženou, zatímco levá je otočená dlaní vzhůru a nese zlaté jablko, které představuje vládu nad celým světem.

Zázračná moc Pražského Jezulátka

Ke vzniku sošky se váže několik pověstí. Jedna z nich praví, že se malý Ježíšek zjevil mnichovi, který měl z tohoto zjevení tak silné dojmy, že nechal sošku zhotovit. Další pověst se váže k cestě sošky Jezulátka ze Španělska do Prahy. Svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka řádu bosých karmelitek, údajně darovala sošku své blízké přítelkyni Polyxeně z Lobkovic, která měla právě cestu do Prahy a Ježíška tam roku 1628 ponechala. Soška byla po svém dovezení do Prahy vystavena v kostele Panny Marie Vítězné na Malé straně. Po nějaké době začali lidé věřit, že má snad zázračné schopnosti. Začali k Pražskému Jezulátku chodit pro odpuštění, uzdravení a žádali jej o pomoc. Mnoho z věřících bylo údajně vyslyšeno a jejich život se obrátil k lepšímu. Pražané tak začali Jezulátko vyhledávat stále častěji a obraceli se k němu v těžkých dobách. Časem se o zázračné síle Pražského Jezulátka dověděli lidé nejen za hranicemi Prahy, ale začali jej vyhledávat lidé z celého světa. Dodnes se této sošce klaní věřící z nejrůznějších zemí a prosí ji o uzdravení i jinou pomoc.

Stovky šatiček pro Jezulátko

Pražské Jezulátko bývá odíváno do nejrůznějších šatů a zdobeno vzácnými šperky. Veškeré oblečky, které soška má, jsou vesměs dary, které přinesli věřící. Nejstarší dochované šaty daroval Jezulátku císař Ferdinand III. Šaty pro Jezulátko jsou vybírány podle aktuálního liturgického období, které se řídí podle církevního kalendáře. V současnosti má malý Ježíšek ve své sbírce přes sto krásných a velmi vzácných oblečků. Některé z nich jsou vystaveny v místní muzejní expozici a návštěvníci si je mohou prohlédnout. Například královské šaty s hermelínovým pláštěm jsou však Ježíškovi oblékány pouze při slavnostech korunovace.

Další poklady kostela

Kromě vzácné sošky Pražského Jezulátka ukrývá kostel Panny Marie Vítězné také hodnotný mobiliář pocházející převážně ze 17. století. Největší pozornost upoutá hlavní oltář, který nechal v roce 1717 ve tvaru vítězného oblouku zhotovit Tomáš od Ježíše. Na oltáři je několik soch, které symbolizují svatou Terezii, svatého Jana Křtitele a proroky Eliáše a Elizea. V horní části oltáře se nachází kopie obrazu s názvem „Panna Marie s Josefem a pastýři nad jesličkami“ s vánoční tématikou. V někdejším mnišském chóru za hlavním oltářem se nachází obraz, na němž se císař Ferdinand II. s karmelitánským mnichem Dominikem à Jesu Maria modlí k Panně Marii za vítězství na Bílé hoře. Tento obraz je dílem malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu a jde o pozůstatek původní výzdoby kostela z roku 1641. Na bočních oltářích visí ještě obrazy od Matěje Zimprechta, Petra Brandla a dalších.

Mezi další kultovní předměty, které je možné v kostele najít, patří například obraz Panny Marie Mantuánské, socha Panny Marie v uzavřené Talmberské kapli či kopie sošky Panny Marie pocházející z brazilského poutního města Aparecida, která je umístěna na oltáři sv. Josefa. Pod kostelem Panny Marie Vítězné se rozkládají rozsáhlé podzemní prostory, v nichž jsou uloženy rakve s mumifikovanými řeholníky a příznivci chrámu. Za bývalým klášterem bosých karmelitánů stojí bývalá poustevna z roku 1659, která v současnosti slouží jakožto byt kostelníka. Ke klášteru přiléhá také Seminářská zahrada, z níž se naskýtají nádherné rozhledy na Staré město, Malou Stranu a Hradčany.

- jap -

Další články z Prahy
Klausová synagoga – největší židovský svatostánek
Židovská Praha - Josefov
Staroměstská mostecká věž - Parléřova chlouba
Malostranské mostecké věže – strážkyně Prahy

Článek byl zobrazen 16 269 krát.