Malostranské mostecké věže – strážkyně Prahy

Malostranské mostecké věže – strážkyně Prahy

Pokud se při procházce starou Prahou vydáme stejnou cestou, kterou v minulosti jezdily královské korunovační průvody, budeme míjet dvě krásné Malostranské mostecké věže, které stráží vstup z Karlova mostu na Malou Stranu. Každá z nich je jinak vysoká a nemají ani jednotný architektonický styl, obě jsou však ozdobou naší stověžaté metropole.

Malostranské mostecké věže stojí na levém břehu Vltavy a mezi nimi prochází Mostecká ulice. Právě tudy vedla v dávných dobách tzv. Královská cesta, po které projížděli čeští králové připravující se na korunovaci. Cesta začínala v Králově dvoře ve Starém Městě nedaleko Prašné brány, pokračovala přes Celetnou ulici, Staroměstské náměstí, kolem Staroměstské radnice, vedla dále po Karlově mostě, procházela právě pod Malostranskými mosteckými věžemi a končila u katedrály sv. Víta. Jako první projel touto korunovační cestou v roce 1438 Albrecht II. Habsburský, jako poslední pak roku 1836 rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý.

V současnosti je Královská cesta hlavní turistickou trasou vedoucí skrze centrum Prahy. Turisté tak často nevynechají ani prohlídku Malostranských mosteckých věží, které patří mezi nejvýznamnější historické stavby ve městě. Zajímavé jsou nejen zvenčí, ale také zevnitř. Přístupná je však bohužel jen jedna z nich.

Booking.com

Věž Judity Durynské

Nižší mostecká věž je nazývána také Juditinou věží, protože byla kdysi součástí Juditina mostu, tedy předchůdce dnešního Karlova mostu. Juditin most byl vystavěn v letech 1158 – 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem Českých zemí. Ve druhé polovině 12. století se ve střední Evropě nacházely jen další dva kamenné mosty, v Drážďanech a Řezně. Most byl pojmenován po Juditě Durynské, která byla manželkou krále Vladislava II. Stala se totiž štědrou mecenáškou této stavby. Součástí Juditina mostu byly i dvě věže stojící na jeho obou koncích, do dnešních dní se však podařilo dochovat jen jednu – Juditinu věž na malostranském břehu. Juditin most byl zničen 3. února roku 1342 mohutnou povodní a místo něj byl vystavěn nový kamenný most, tedy Karlův most.

Nižší románská věž je tak dnes nejstarší částí mostního komplexu. Pochází z první poloviny 12. století, vznikla tedy ještě dříve, než samotný Juditin most. Věž byla součástí opevnění Malé Strany a zůstala jím i po stržení Juditina mostu. Juditina věž byla postavena z opuky systémem kvádříkového zdiva, které se u nákladnějších románských staveb v té době používalo. V roce 1591 prošla renesanční úpravou, kdy získala nové štíty, střechu a okenní šambrány (rámování). Fasáda byla vyzdobena nezvyklým sgrafitovým kvádrováním. Věž již v 15. století sloužila jako vězení pro ty nejtěžší zločince, od konce 16. století až do roku 1784 pak fungovala jako celní úřad. V minulosti několikrát vystřídala svého majitele, ale od roku 1893 patří městu.

Na konci 19. století byl ve fasádě věže objeven zazděný výklenek, v němž se nachází románský monumentální reliéf. Socha představuje klečícího mladíka, který něco podává druhé osobě sedící na trůnu. Dodnes se smysl výjevu ani totožnosti postav nepodařilo objasnit. Juditina věž není veřejnosti přístupná, uvnitř ní se nachází kromě přízemí ještě tři patra, kde v každém z nich je jedna místnost, a jsou propojeny dřevěným schodištěm.

Věž Jiřího z Poděbrad

Na místě starší románské věže byla v roce 1464 postavena králem Jiřím z Poděbrad druhá, vyšší, tentokrát gotická věž. Jejím hlavním architektem se stal Petr Parléř, který stál v čele významné císařské stavební huti a byl jedním z nejvýraznějších umělců evropské vrcholné gotiky. Při stavbě mostecké věže se nechal inspirovat Staroměstskou mosteckou věží, jejíž byl také autorem. Na mostecké věži však nakonec vynechal náročnou sochařskou výzdobu a tak výklenky pro sochy na západní a východní straně věže zůstaly prázdné.

Věž má tedy stejně jako její nižší sousedka jednoduchý hranolový tvar, ale byla vystavěna z velkých pískovcových kvádrů. Bez ozdobných špiček je vysoká 45 metrů a ochoz se nachází ve výšce 26 metrů. Dnešní podoba věže pochází z let 1874 – 1879, kdy prošla nákladnou opravou pod dohledem architekta Josefa Mockera. Vyšší mostecká věž sloužila jako hláska a skladiště, dnes je přístupná veřejnosti a stala se oblíbeným vyhlídkovým bodem. Z části slouží také jako galerie se stálou expozicí pojednávající o historii Karlova mostu.

Václavova brána

Obě věže od roku 1411 spojuje gotická brána, která byla údajně vystavěna za vlády Václava IV. Je tvořena dvěma lomenými oblouky a v minulosti byla uzavíratelná jak dvoukřídlými dubovými vraty, tak i železnou mříží. Na straně vedoucí ke Karlovu mostu se za cimbuřím nachází průchod, který obě věže spojuje. Na cimbuří je možné si všimnout znaků zemí Václava IV, tedy moravské orlice, českého lva a znaku Horní Lužice. Pod těmito znaky jsou k vidění ještě erby Starého Města a Malé Strany.

- jap -

Další články z Česka:
10 tipů na výlet v Jihomoravském kraji
Praděd – Moravský ledovec
Karlova Studánka – za nejčistším vzduchem v Evropě

Článek byl zobrazen 23 043 krát.