Petřínská rozhledna - malá Eiffelovka v centru Prahy

Petřínská rozhledna - malá Eiffelovka v centru Prahy

Nejen zamilované, ale také všechny, kdo se chtějí pokochat výhledem na matičku Prahu, to v hezkém počasí táhne na Petřínskou rozhlednu. Ta se tyčí do výšky 65 metrů nad starým centrem naší metropole a patří mezi její nejvýznamnější dominanty. Zajímavá je nejen stavba samotná, jíž byla inspirací slavná Eiffelova věž, ale také její nejbližší okolí.

Výhled až na Říp

V roce 1889 se celkem 363 členů Klubu českých turistů vypravilo do Paříže, aby se účastnilo Světové výstavy. Byli natolik okouzleni tamní Eiffelovou věží, že se již na zpáteční cestě do Prahy domluvili, že postaví podobnou monumentální stavbu i v Čechách. Co si slíbili nakonec také dodrželi. Pro tuto unikátní stavbu si vybrali nejvyšší pražský vrch Petřín a to zcela záměrně. Chtěli totiž, aby byl z věže ten nejkrásnější rozhled nejen na panoráma Prahy, ale i na velkou část českého království. Za hezkého počasí je z Petřínské rozhledny vidět hora Říp, České středohoří, Brdy i masív Krkonoš.

Booking.com

Nezbytná motivace

Členové Klubu českých turistů na stavbu přispívali z vlastních kapes. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, kde se ve společné kase sešlo 1031 zlatých, ale na realizaci jejich snu bylo zapotřebí mnohem více - dle odhadu 32 tisíc zlatých. Jeden ze zakládajících členů Klubu českých turistů, Dr. Vilém Kurz, tak byl vyzván, aby oslovil veřejnost a založil veřejnou sbírku. Sepsal tedy článek s názvem “Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy” a nechal jej otisknout v předním německém listě Der Politik. V tomto článku Prahu vylíčil jako moderní evropské město, jehož dominantou bude právě nová rozhledna. Předpověděl dokonce i vlastní lanovku, kterou by se k rozhledně měli lidé dostávat. Uchlácholil čtenáře i tím, že by tato futuristická stavba, která by byla chloubou metropole, mohla stát již za pouhý rok - ovšem za jejich finančního přispění. Lidé se pro stavbu natolik nadchli, že začali upisovat podílové listy v hodnotě 50 zlatých.

Za čtyři měsíce bylo hotovo

Dne 16. března roku 1891 tak mohly práce začít- byl učiněn první slavnostní výkop. Za necelé čtyři měsíce pak byla postavena konstrukce rozhledny dle plánů hlavního návrháře, inženýra Františka Prášila, byly také namontovány schody a výtah. Ocelová konstrukce věže byla 63,5 metrů vysoká a vážila 175 tun. Základy Petřínské rozhledny byly zabudovány do hloubky 11 metrů. Stavitelé na sebe byli velmi hrdí, protože stavba slavné pařížské Eiffelovy věže trvala dlouhé dva roky. Navíc nechyběla ani v Kurzově článku zmiňovaná lanovka na vodní pohon dle návrhů inženýrů Reitera a Štěpána. V provozu byly dva vozy vyrobené firmou Ringhoffer.

Slavnostní otevření

Rozhledna byla slavnostně otevřena pro veřejnost 20. srpna roku 1891. Celý Petřín se tehdy zahalil do národních barev a na špičce rozhledny vlál červenobílý prapor. Sen českých turistů se tak proměnil ve skutečnost a pětkrát menší napodobenina Eiffelovy věže se tak stala jednou z dominant Prahy.

Možná nechybělo málo a Praha by o svou dominantu přišla. Když 15. března roku 1939 navštívil okupovanou Prahu Adolf Hitler, vznesl požadavek, aby byla Petřínská rozhledna zbourána, protože kazí výhled z Pražského hradu. Jeho přání naštěstí nebylo nikdy vyhověno. Petřínská rozhledna se stala vyhledávaným cílem Pražanů, tuzemských i zahraničních turistů. Najdeme ji na vrcholu kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.

Opravy a rekonstrukce

Rozhledna prošla v minulosti několika náročnými opravami, nový výtah pro šest osob byl uveden do provozu v roce 2001, poslední generální rekonstrukce rozhledny pak proběhla v roce 2002. Podstatnou proměnou prošla i lanová dráha na Petřín. Až do první světové války probíhal provoz lanovky na vodní pohon, který však byl drahý a často musel být kvůli nedostatku vody přerušen. V roce 1914 tak byl zcela zastaven provoz lanové dráhy a začalo se uvažovat o elektrifikaci. Až v roce 1931 se lanovka dočkala rekonstrukce - kolejiště bylo prodlouženo na dnešních 510 metrů a do horní stanice byl umístěn třífázový motor. Nové vozy dokázaly přepravit až 2600 osob za hodinu. V této podobě fungovala lanovka do roku 1965, kdy se vlivem dlouhotrvajících dešťů začal sunout svah. Do roku 1967 pak byly zničeny dvě třetiny tratě. Až za 14 let bylo rozhodnuto o znovuobnovení tratě, proběhla oprava podloží a 15.června roku 1985 mohly vyjet nové vozy. Ty jsou dodnes poháněny původním elektrickým strojem používaným od roku 1932 a o jeho modernizaci se neuvažuje.

Petřínská rozhledna dnes

Základna Petřínské rozhledny se nachází v nadmořské výšce 324 metrů a celková výška věže je 65,5 metru. V roce 1953 totiž začala rozhledna fungovat také jako televizní vysílač a tak byla vybavena ještě televizní anténou a později anténním nástavcem tubusu. Jádro konstrukce tvoří osmiboký tubus, v němž se nachází výtah a kolem něj se vinou dvě točitá schodiště s celkem 299 schody - jedno je určeno pro chůzi nahoru a druhé pro sestup dolů. Ve výšce 20 a 55 metrů jsou umístěny vyhlídkové plošiny. V přízemí se dnes nachází vstupní hala, bufet a expozice Klubu českých turistů. Zajímavá je rovněž výstava věnovaná českému géniovi Járovi Cimrmanovi. Petřínská rozhledna je nyní pod správou Muzea hlavního města Prahy.

Podzemí Petřína

Petřín je zajímavý také tím, že je doslova prošpikován celkem 18 podzemními štolami, z nichž ta nejdelší měří 365 metrů. Tyto štoly vznikaly již ve středověku, kdy se z nich dobývalo uhlí, železné rudy a keramické suroviny. V současnosti většina z nich slouží pro odvádění vody. Nejkrásnější je bohužel nepřístupná Železitá štola, v níž se nachází malé jezírko a krápníky. Jedinou přístupnou je pak štola XXII., v níž je k vidění výstava fotografií s názvem “Podzemní Praha”. Petřín však ukrývá také rozsáhlá pohřebiště, pod zemí zde odpočívají stovky lidí. Na dávné hřbitovy se většinou podařilo narazit jen náhodou. Některé z odkrytých hrobů se datují až do 9. století, další pak pochází z období mezi 10. až 13. stoletím.

Okolí Petřínské rozhledny

Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků, je také místem, které přitahuje milence. Milostným symbolem je socha Karla Hynka Máchy, u které se zamilované páry nejčastěji schází. Na Petříně najdeme několik zahrad a sadů, v nichž se pěstují ovocné stromy, ale také parky a volná prostranství sloužící k pořádání pikniků a relaxaci pod otevřeným nebem. Během procházky po Petříně můžete kromě samotné Petřínské rozhledny narazit ještě na několik zajímavých objektů.

Asi největší návštěvnost má zrcadlové bludiště, které je tvořeno důmyslným systémem propojených zrcadel, která jsou navíc různě zakřivená a každého návštěvníka tak krásně “zdeformují”. Zrcadlové bludiště bylo původně vybudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891. Zrcadly bylo vybaveno až v roce 1911. Celkem se v bludišti nachází 35 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel, čímž se vytváří vizuální tunely a návštěvník má dojem, že je bludiště nekonečné. Kdo by se chtěl ocitnout blíže ke hvězdám, může navštívit Štefánikovu hvězdárnu, kde je k dispozici několik dalekohledů k pozorování oblohy. V přízemí hvězdárny se nachází stálá výstava zaměřená na astronomii. Petřín ukrývá také krásnou církevní stavbu a to barokní kostel sv. Vavřince, jehož současná podoba pochází z roku 1770. První písemná zmínka o stavbě však údajně pochází již z roku 1135.Další sakrální stavbou na Petříně je Kaple Božího hrobu z roku 1737 postavená podle předlohy v Jeruzalémě. Daleko to od Petřínské rozhledny není ani k Břevnovskému klášteru založenému roku 993 či Hladové zdi, která je součástí pražského opevnění a byla vystavěna v roce 1361, kdy Prahu postihl hladomor.

Další pražské památky na Světadílech

- jap -

Článek byl zobrazen 25 408 krát.