Staroměstská mostecká věž - Parléřova chlouba

Staroměstská mostecká věž - Parléřova chlouba

Při pohledu na Prahu se můžeme kochat údajně stovkou věží. Jednou z nejkrásnějších je však Staroměstská mostecká věž s gotickou bránou stojící na staroměstské straně Karlova mostu. Byla vystavěna na konci 14. století a patří mezi nejkrásnější gotické stavby Evropy. Není se čemu divit, vždyť jejím autorem je Petr Parléř - jeden z nejvýznamnějších architektů té doby.

Staroměstská mostecká věž byla stavěna společně s Karlovým mostem v 70. a 80. letech 14. století a stala se součástí Královské cesty, po níž projížděli králové chystající se na korunovaci v katedrále svatého Víta. Věž stojí na Křižovnickém náměstí, na pilíři mezi prvním a druhým obloukem Karlova mostu a je součástí Starého Města. O výstavbu Staroměstské mostecké věže se zasloužila parléřovská stavební huť, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jejímž čele nestál nikdo jiný, než Petr Parléř (1332 - 1399), architekt česko-německého původu, stavitel, sochař, řezbář a kameník, jeden z nejvýznamnějších představitelů evropské vrcholné gotiky.

Booking.com

Dominanta Karlova mostu

Věž má tvar hranolu s cimbuřím a je zakončena vysokou stanovou břidlicovou střechou klasicistního stylu. Střechu, která byla na věž přidána Josefem Mockerem během rekonstrukce v letech 1874 - 1878, doplňují čtyři nárožní věžičky. Staroměstská mostecká věž se tyčí do výšky 47 metrů nad rovinu Karlova mostu, od hladiny Vltavy je to celkem 57 metrů. Její střecha i s ochozem dosahuje asi 18 metrů, nárožní věžičky se nachází ve výšce 65 metrů. Na jižní straně věže se nachází přístavek tvaru hranolu, který má točité schodiště a vlastní střechu, z něhož vede vstup do vyšších pater věže a na ochoz. Na ochoz Staroměstské mostecké věže je možné se dostat po zdolání celkem 138 schodů. Schodišťový sloup je na samotném vršku zakončen sochou věžníka, která pochází z 15. století.

Věží prochází brána o šířce 8 metrů s typickým gotickým lomeným obloukem, která se v minulosti dala uzavírat. Brána má unikátní půlkruhovou valenou klenbu, která je paprsky rozdělena na osm polí s freskami. Na zdech brány jsou také krásné malby, jako například freskový obraz Kristovy tváře se dvěma anděly či staroměstský znak, který sem však přibyl až v roce 1649. V místě, kde se žebra klenby sbíhají, se nachází kamenná královská koruna která má být symbolem toho, že král projíždějící touto branou byl pomazán a korunován z Boží vůle. Pod dlažbou průjezdu jsou ukryty dvě patra sklepů, samotná věž má pak v každém patře jednu místnost. V tom prvním se nacházela s největší pravděpodobností strážnice, odkud se ve chvíli ohrožení spouštěla železná mříž, která uzavírala bránu. Druhé patro fungovalo jako vězení, do něhož se zavírali hříšníci z lepších rodin.

Na výzdobě se nešetřilo

Staroměstská mostecká věž byla postavena z pískovcových kvádrů nejen za účelem obrany města, kdy měla být součástí opevnění Starého Města pražského, ale měla také estetickou funkci. Stala se reprezentativním vítězným obloukem Karla IV. a symbolem sepětí královské a duchovní moci s vesmírným řádem. Právě touto věží totiž měly procházet korunovační průvody pokračující dále přes Karlův most. Karel IV. chtěl, aby i jeho následovníci tuto triumfální stavbu míjeli a dostalo se jim tak skutečné pocty. Celá věž je jak zvenčí, tak i zevnitř krásně zdobná.

Nádhernou plastickou výzdobu věže, která je výsledkem parléřovské huti, se podařilo nejlépe dochovat na východní straně. Ta, která se nacházela na straně západní, byla v roce 1648 zničena švédským vojskem. Za nejcennější jsou považovány sochy zdobící první patro Staroměstské mostecké věže. Uprostřed se nachází miniatura mostu, na níž stojí socha sv. Víta, který je patronem stavby. Socha je po stranách doplněna znaky Svaté říše římské a Království českého. Nad ní se pak nachází ještě štít s plamennou svatováclavskou orlicí. Po stranách sv. Víta jsou k vidění realistické postavy Karla IV. a jeho syna Václava IV. Sochy mají po svém boku znaky Starého města pražského a Markrabství moravského.

Druhé patro věže zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda, kteří jsou patrony Království českého. Pod nimi se pak nachází ještě soška lva. Na několika místech se opakuje znak cechu lazebnického a symbol Václava IV., kterým je ledňáček ve věníku, což je ručník svázaný na uzel. V současnosti však již Staroměstskou mosteckou věž nezdobí originály těchto mistrovských soch, ale jejich kopie. Při výměně kopií použili památkáři repliku kolového jeřábu, který údajně stavitelé věže ve své době používali. Je třeba zmínit jednu zajímavost, které si můžete u Staroměstské mostecké věže všimnout. Na jejím boku je patrný latinský nápis “Signatesignatemere metangisetangis”, což by se dalo přeložit jako “Zaznamenej si, zaznamenej a střez se, dotkneš-li se mě, zahyneš”. Tento nápis, který se čte stejně zepředu i zezadu sem nechal umístit sám Petr Parléř, který se tak snažil zajistit věži nezničitelnost a chtěl od ní odehnat zlé démony.

Odolala Švédům i revoluci

Staroměstská mostecká věž musela v minulosti čelit několika útokům. Velké škody utrpěla během Třicetileté války (1618 - 1648), kdy byla ze západní části ostřelována švédskými vojsky. Švédové se tehdy neúspěšně pokoušeli z Pražského hradu probojovat do Starého Města. Dalším náročným obdobím byl rok 1848, kdy se stala centrem revolučních bouří a během pouličních nepokojů tak byla také značně poškozena. Z tohoto důvodu musela v letech 1874 až 1878 projít rozsáhlou rekonstrukcí, na kterou dohlížel přední český restaurátor Josef Mocker (1835 - 1899).

Jak již bylo zmíněno, originální pískovcové sochy byly ze Staroměstské mostecké věže v roce 1978 sneseny a byly uschovány v lapidáriu Národního muzea. Nejdříve byly originály nahrazeny kopiemi z betonu, v roce 2006 však byly tyto kopie odstraněny a vyměněny za repliky z hořického pískovce. Téhož roku pak originály Parléřových soch sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha reprezentovaly české gotické umění na výstavách v New Yorku a na Pražském hradě. Dnes se ve Staroměstské mostecké věži nachází výstava pojednávající o historii Karlova mostu. Součástí této výstavy je i film přibližující astronomické a astrologické souvislosti, které vedly ke vzniku Karlova mostu.

- jap -

Další články z Prahy: 
Malostranské mostecké věže – strážkyně Prahy
Pražský hrad - výsostné panovnické sídlo českých králů

Článek byl zobrazen 18 815 krát.