Husinec

Husinec

Husinec se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Městečko Husinec leží na řece Blanici ve výšce 540 m nad mořem asi 5 km severozápadně od okresního města Prachatice. Je známo především jako rodiště kazatele Mistra Jana Husa.

Historie
První zmínky o Husinci pocházejí z roku 1359, vznikl však pravděpodobně již po roce 1340. V centru městečka stojí radnice s pozdně gotickým portálem ze 16. století a původně gotický farní kostel svatého Kříže. Kostel, který je poprvé připomínán spolu s obcí již roku 1359, byl v roce 1802 přestavěn.

Husinec je pravděpodobným rodištěm známého kazatele a reformátora Mistra Jana Husa. V jeho rodném domku byl zřízen Památník Mistra Jana Husa, národní kulturní památka, s expozicemi o životě a díle a o husitském revolučním hnutí. V muzeu je také pamětní síň věnovaná dalšímu husineckému rodákovi, akademickému malíři Josefu Krejsovi.
 
Pamětihodnosti

Rodný dům Mistra Jana Husa

Rodný dům a ateliér Josefa Krejzy

Kostel Povýšení svatého Kříže

Kostel svatého Cyrila a Metoděje

Socha svatého Jana Nepomuckého

Socha Mistra Jana Husa

Radnice

O osobnosti Mistra Jana Husa
Dosud není přesně znám datum narození Mistra Jana Husa. Dle posledních vědeckých bádání byl shledán obvykle udávaný rok 1369 pochybným. Podle mnoha pramenů se soudí, že se narodil mezi lety 1364 až 1376.

Dne 1. července 1415 byl Hus naposledy před sborem a 6. července 1415 byl upálen.

Nejstarší písemné svědectví o Husově domku, kde Mistr Jan žil, se zachovalo z let 1616 – 1617, ale první spolehlivá zpráva pochází až z roku 1663 – jedná se o dopis ze 14. srpna, který psal krumlovský arciděkan Řehoř z Klebblatu pražskému arcibiskupovi Arnoštovi, hraběti Harrachovi.

Rodný domek Mistra Jana stojí v Husinci u hlavní silnice směrem od náměstí na Vimperk po pravé straně. Jedná se o nízké kamenné stavení. Nad vchodem do domku je umístěna malá pamětní deska a nad ní je kovový medailon – Husův reliéf od Bohuslava Schnircha, který byl odhalen dne 6. září 1869 při slavnostech 500. údajného narození Mistra Jana.

Byly to první velké veřejné Husovy oslavy, kterých se účastnilo na 60 tisíc lidí. Národ, který rok předtím položil s velkou slávou základní kámen k budoucímu Národnímu divadlu, se tak přihlásil k nejpokrokovějším tradicím svých dějin.

V roce 1880 uspořádal národní spolek Svatobor sbírku, z jejíhož výnosu koupil v roce 1883 přední část domku a ještě téhož roku ji postoupil Tělocvičné jednotě Sokol v Praze.

Dne 25. dubna 1911 byly před Husovým domkem vysazeny dvě lípy.

V roce 1952 byl, v jádru renesančním domku, který byl zřejmě vystaven kolem roku 1616, otevřen Památník Mistra Jana Husa.

V 70. a 80. letech 20. století se při oslavách vystřídala na pódiích celá plejáda tehdejších významných umělců a hudebních skupin, jako např. Olympic. Husovy oslavy roku 1990 měly zcela jiný ráz než předtím. Již při přípravě bylo jasně stanoveno, že se upouští od „mírových oslav“ a že se vrací k původním tradičním „Husovým oslavám“. Tradiční novodobé oslavy byly zahájeny 18.června 1989 výtvarnou výstavou akademického malíře Jaroslava Hejného, docenta – někdejšího vedoucího výtvarné katedry na Pedagogické fakultě České Budějovice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jiznicechy.org, na kterých najdete další informace.