Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Katovice

Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým.

Nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.

Vznik Katovic
Katovice - původně pravděpodobně osada rýžovnická, později trhová, vznikla asi v 9. - 10. století. Mocně vábícím lákadlem byla zlatá zrnka otavského písku, slibující bohatství a moc. Způsobila vznik rýžovnických osad; jednou z nich byla původně i stará trhová osada Katovice, o které je první zmínka v darovací listině knížete Břetislava I. z roku 1045. Ten daroval břevnovskému klášteru některé vesnice v našem kraji, například Kalenice, Kejnice, Krejnice, Škůdru, Zvotoky a další. O Katovicích se v této listině hovoří jako o "osadě, ležící na brodu a chráněné hradiskem". Jméno nepochází od slova kat, tj. popravčí mistr, ale od starého osobního jména Kat - (srovnej Kateřina, Kátla, Katka, Katuška, Kata).

Poddanská ves

O Katovicích jako o vsi poddanské je písemná zmínka v Zemských deskách z roku 1318, kdy je jmenován Bleh ze Střely, jehož erbem byla obrácená oslí hlava ve zlatém štítě. První písemná zpráva o katovickém kostele je z roku 1384, kdy je jmenován jako farní v tzv. Knihách zařizovacích (Libri erectionum). To ovšem neznamená, že byl kostel toho roku postaven. Jiné církevní knihy, tzv. konfirmační (Libri confirmationum), mluví již dávno předtím o katovických farářích. Po církevní stránce patřila obec do děkanství Prácheňského.

Už od počátku 13. století byly Katovice poddanskou vsí a později městysem hradu a zámku Střela. Byly sem povinny robotou i platy a podléhaly vrchnostenské pravomoci soudní, nejprve nižší, ve 14. století pak i hrdelní. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností, až do roku 1848, kdy byl zvolen první purkmistr (později starosta). Oznamovali roboty, starali se spolu s konšely o obecní jmění a ručili za pořádek v obci.

Nejrůznější šlechtické rody se vystřídaly v držení hradu a zámku Střela: páni z Landštejna a Borotína, páni z Rýžmberka (též Riesenberga), páni z Rožmitálu, Kraselovští z Kraselova, Leskovcové a Boubínští. Tyto rody měly v kraji i jiné statky. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu zbyly pouze trosky (1,7 km od Katovic).

Katovice městečkem
Roku 1505 se dělili o dědictví Václav a Vilém Riesenberští. V Zemských deskách, kde jsou psaní "z Rýžmberka", je o tom velmi podrobný zápis, datovaný "v pondělí po svatém Pavlu létha 1505", na několika listech se do nejmenších podrobností vypočítává, co kdo dědí. Václav mimo jiné dostává "Střelu zámek se vším příslušenstvím, městečko Katovice a ves Dražejov". To je poprvé, kdy se Katovice jmenují jako městečko.

Nepodařilo se zjistit, kdo povýšil Katovice na městečko, jisté je, že to bylo před rokem 1505. Neví se ani, kdo udělil městečku znak: modrý štít, v něm stříbrnou věž s otevřenou branou a s oknem nad ní, cimbuřím, cihlovou střechou a zlatou makovičkou. Znak v této podobě je uveden v knize J. Čarka Městské znaky v českých zemích.

Soudí se, že Katovice povýšil na městečko král Jiří z Poděbrad (1458 - 1471), neboť jeho manželka královna Johanka byla sestrou Jaroslava Lva z Rožmitálu, který v té době vládl střelskému panství. Není však vyloučeno, že Katovice byly povýšeny na městečko králem Vladislavem II. (1471 - 1516), který potvrzuje vysazení Katovic na městečko významným královským dekretem, jímž "uděluje městečku Katovicím majestát na clo a mejto s přidáním jim k tomu dvou jarmarků ročních", tj. právo mýta, cla a právo tržní. Patrně později Katovice získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo ve Státním okresním archivu ve Strakonicích.

Kulturní památky

Kostel sv. Filipa a Jakuba
Je charakteristickou dominantou městečka Katovic. Kostel, původně románský, byl několikrát přestavován. Generální přestavbu provedl stavitel Thomassio Rossi di Mendrisio, zv. Vlach kameník za Petra Boubínského, pána na Střele. Touto přestavbou, která byla ukončena v roce 1587, byly vneseny renesanční stavební prvky. Původní malá věžička byla nahrazena mohutnou věží zakončenou třemi patry slepých arkád s postavami starozákonních proroků. O 260 let později, v roce 1847, byla věž ještě zvýšena a zakončena jehlanovitou střechou se zkosenými nárožími. Věž je od té doby vysoká 32 m.

Mezitím proběhla ještě jedna přestavba a to ve slohu barokním. Týkala se oken, nového hlavního oltáře a kazatelny. V roce 1881 byl hlavní oltář ozdoben obrazem sv. Filipa a Jakuba od M. Kunze. U hlavního oltáře na epištolní straně je zachovalá tumba s postavou rytíře, pod níž je pohřben Petr Boubínský. Zemřel v roce 1600.

Pod dlažbou kostela byly hrobky kryté náhrobními kameny se znaky a nápisy. Byly to hrobky pánů Blehů ze Střely, rytířů Boubínských a některých duchovních a jejich rodinných příslušníků. Za faráře P. Josefa Jílka v roce 1940 byly náhrobní kameny vsazeny do západní zdi kostela, aby nebyly dále poškozovány. Kostel patří mezi nejzajímavější stavby románské renesance v Čechách. Na věžních hodinách blesk vyrazil opakovaně číslici 11, a tak se Katovickým smáli, že nemají jedenáctou hodinu. V roce 1771 se pod katovickou věží zastavil průvod císaře Josefa II. při své cestě z Klatov do Vídně. V roce 1812 vítala věž svými zvony císaře Františka I.

Věž je i hlavním motivem znaku městečka Katovic.

O kostel i věž se starají především katovičtí farníci. Práce na opravě kostela a věže v letech 1987 - 9 prováděli: F. Kropáček (460 hod.), M. Čapek st. (275 hod.), V. Michálek z Hradce (273 hod.), K. Petrlík ze Střely, K. Kropáček z Poříčí, F. Hlaváč z Dražejova (více než 100 hodin), V. Kalčík, R. Sládek, V. Maroušek, E. Schneider, V. Lemberger, J. Hrdlička, J. Štěpánek, J. Boháč, V. Samec, M. Rejšek, L. Mráz z Mnichova (do 100 hodin), G. Laňka, R. Holoubek z Krt, J. Kohout, J. Šoupa, M. Janeček, J. Rouče, J. Matašovský, F. Kropáček ml., S. Lohberger, S. Pašek, J. Prokop, K. Buzín, J. Bělák, J. Zdráhal, P. Lemberger, V. Křivanec, V. Slavík, Š. Pivnička a další (20 a méně hodin).

Fara - č. p. 1
Je sídlem římskokatolického farního úřadu. Farní budova stojí v severozápadní části náměstí, je kamenná, přízemní, se štítem s volutami ve stylu selského baroka. Jedno z nejstarších stavení (asi ze 13. stol., snad i starší). Opravována rozsáhle v letech 1991 - 94, 1997 - 98 a na úpravách se stále pokračuje. Práce organizuje dlouholetý kostelník František Kropáček se skupinou farníků. Nejvíce času zde strávili Jan Boháč, Miroslav Čapek starší i mladší, Štěpán Pivnička, Josef Pavlovič z Mnichova, Václav Michálek z Hradce, Jiří Kočí z Dražejova a další.

V letech 1936 - 1942 zde působil farář P. Josef Jílek, který byl v době II. svět. války zapojen do protifašistického odboje. Byl první obětí vlny perzekuce, která zasáhla Katovice. Za svou činnost ve strakonické skupině KAREL byl zatčen a vězněn až do roku 1945 v Brandenburské káznici. 20. dubna 1945 byl posledním popraveným vězněm. Jeho pamětní desku najdete u hlavního vchodu do kostela, druhou v přízemí budovy OÚ.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Je barokní, výklenková, byla postavena ve druhé polovině 18. století v těsné blízkosti stavení č. p. 32 vedle historicky cenného ozdobného vjezdu do dvora. Kaplička je zapsána jako chráněná nemovitá památka. Ve výklenku stála více než 200 let dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého, vyřezávaná lidovým řezbářem, asi 55 cm vysoká, malovaná. V roce 1988 neznámý pachatel sošku odcizil. Pátrání policií bylo bezvýsledné. A tak zmizela z jedné z chráněných katovických památek soška dosti velké hodnoty historické. V červenci 1992 kapličku opravil Garantstav a v témže roce znovu vysvětil P. Alois Sassmann za velké účasti občanů. Na objednávku starosty Karla Hejduka byla pořízena kopie zcizené sošky. Dlouho však v kapličce nevydržela. Tentokrát byl pachatel zřejmě vyrušen, a tak soška zůstala. Nyní je uschována na bezpečném místě. Výklenek pro nedostatečnou úctu k památkám zůstává prázdný.

Kaplička sv. Norberta
Postavili ji předkové rodiny Doubkovy za Střely někdy v 18. století. Stojí při pěšině vedoucí od stavení Doubků - Oubramů na Střele k sídlišti Na Břehu v Katovicích. Byla původně kamenná, těsně před II. svět. válkou ji její majitelé opravili. Koncem 70. let 20. stol. byla kaplička poškozena nezjištěnými pachateli. Ti vytloukli dřevěné dveře, poškodili obraz sv. Norberta na plátně, rozbili i malý oltářík a urazili malý křížek na stříšce kapličky. Kaplička na svoji opravu stále čeká.

Pomník M. J. Husa
O postavení pomníku se rozhodlo 26. dubna 1920 na schůzi Osvětového svazu s tím, že bude pořízena socha Husova na podstavci se jmény padlých občanů v I. světové válce. Pražský sochař Rudolf Ducháček zhotovil sochu M. J. Husa z hořického pískovce, 2 m vysokou, podle modelu akad. sochaře J. Matějů z Prahy za 9000 Kčs a reliéf na podstavec s vytesanými jmény občanů za 4 000 Kčs. Zahrádku kolem pomníku z kovových mříží navrhl stavitel Čeněk Prokop ze Strakonic. Celková vydání na pořízení této dominanty náměstí činila 24 000 Kčs. Peníze na tento účel se získávaly podobně jako na Národní divadlo - tedy sbírkou. Největšími částkami přispěli Američtí Češi, bývalí katovičtí občané.

Slavnostní odhalení se konalo 28. října 1921. Slavnostní projev pronesl tehdejší okresní školní inspektor a regionální historik Jan Dyk. Po odhalení pomníku byl uspořádán na náměstí koncert a večer sehráli divadelní ochotníci hru F. J. Karasa "Kostnické plameny" v hostinci U zvonu. Pamětní listinu o postavení a slavnostním odhalení Husova pomníku koncipoval katovický učitel Václav Šrámek, na pergamenu napsal další katovický učitel Antonín Pavlík a je dosud zachována.

Břízky u pomníku pocházejí z Husova rodiště z Husince a smuteční vrby přivezeny z Kostnice, místa Husova upálení. Daroval je ředitel muzea M. J. Husa v Kostnici Michael Müller v roce 1994 zástupcům Obce Katovice při zájezdu MKS do Kostnice.

Pomník byl v roce 2001 restaurován Ladislavem Voldřichem ze Sušice a bylo provedeno jeho osvětlení.

Pamětní kámen
Je od roku 1972 umístěn v parčíku mezi Obecním úřadem a kostelem. Původně stával na úpatí Katovické hory, kde byl poškozován. Je to deska z krystalického vápence, asi 1 m vysoká, těžko čitelný nápis švabachem pochází ze 17. století: Letha ... Slowutný Pan Wo ... bill ... miestanin miesta ... na Památku dal tuto cestu ... na swug vlastnj na... Pan Buoch radz gemu wiernu odplatu beyti a kazdého na této cestě od zlého zachovati. Amen. Lidem byl tento kámen dáván do souvislosti s pověstí o svatbě na zámku Střela, odkud si mladý rytíř odvážel svou krásnou nevěstu. Svatební kočár jel přes Katovickou horu a jeho cesta skončila tragicky. Tuto pověst zbásnil F. L. Čelakovský pod názvem Svatební den a zařadil ji do své sbírky Ohlas písní českých.

Pranýř
Naproti pamětnímu kameni stojí pranýř ze 17. století. Je to kamenný hranolový sloup s deskovou hlavou. Stávaly u něho za trest při nedělní mši tzv. ženy povětrné.

Selské baroko v Katovicích
Zachovalo se pouze několik málo domů v tomto slohu. Jsou to: farní budova, stavení č. p. 2 u hřbitova, stavení č. p. 9, 12, 14 na náměstí a v Nádražní ulici č. p. 25. Katovické selské baroko má pouze velmi jednoduchou formu, neboť zde nepůsobil vyhlášený lidový umělec jako např. zedník Bursa, který tak krásně vyzdobil svými stavbami vesnice na blízkém Volyňsku.

Park na náměstíByl založen v roce 1888 za starosty Václava Kuncla z čp. 65. Vysázeny zde byly samé listnaté stromy - lípy, javory, jasany a jírovce. U silnice podél parku byly zabudovány patníky dovezené z milovického kamenolomu a propojeny železnými tvarovanými tyčemi, proti vnikání dobytka do parku v době, kdy obecní

Žižkův most
Tento kamenný most s jediným obloukem přes potok Březový dostal, neznámo kdy, název Žižkův most. V první knize katovické kroniky, jejíž zápisy začínají rokem 1883, je zapsána domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, když touto krajinou táhl v roce 1420 z Plzně do Tábora a u Sudoměře nad několikanásobnou přesilou slavně zvítězil.

Pravděpodobnější však je, že most byl vystavěn za krále Vladislava II. (1471 - 1516), který Katovicím povolil vybírat poplatky z dobytka, hnaného na prodej do Němec - a nebo je je dokonce z doby ještě pozdější, ze 17. století, kdy pod Katovickou horou vedla přes potok Březový stará obchodní cesta ze Strakonic do Horažďovic. Po regulaci potoka Březového a svedení jeho toku blíže k úpatí Hory koncem 20. let minulého století je starý kamenný most na suchu. Dnes leží na katastru obce Dolní Poříčí. Přes potok byl postaven železobetonový můstek se zábradlím.

Budova Obecního úřadu
Pův. Obecná škola, vznikla v Katovicích jako farní škola patrně v 15. století. Ve škole se vystřídala celá řada kantorů, kteří jednak vyučovali značné počty dětí a jednak sloužili jako varhaníci v kostele, kde měli úlohu i ředitelů kůru.

Jedinečnou osobností, působící v Katovicích byl utrakvistický kněz, vodňanský rodák, Václav Porcius Vodňanský, který přišel do Katovic někdy kolem roku 1589. Byl to rostenec a přítel Mistra Kampana Vodňanského, známého z knihy Zikmunda Wintra "Mistr Kampanus". Tento kněz, učitel náboženství, byl člověk ušlechtilý, velice vzdělaný, spisovatel, který vysoko přesáhl průměr tehdejších humanistických sisovatelů.

Napsal spis "Duchovní město", jakousi příručku pro kazatele, obsahující řadu myšlenek, které se později objevují i v díle J. A. Komenského "Labyrint světa a ráj srdce". Na kněze Václava Porcia je památka v katovickém kostele - cínová křtitelnice z roku 1599, kterou pořídil svým nákladem a v roce 1611 dal opravit. Významným učitelským pomocníkem v katovické škole byl v letech 1841 - 44 Alois Jindřich, známý z Baarova románu Paní komisarka. Byl to otec pozdějšího národního umělce Mistra Jindřicha Jindřicha, hudebního skladatele. Byl vynikajícím houslistou a v roce 1944 odešel z Katovic do Klenčí.

Současná podoba budovy pochází z roku 1845, ale s následnými stavebními úpravami, které postupně její vzhled měnily. Po vybudování nové školy v roce 1960 byla provedena adaptace interiérů pro potřeby MNV a Místní lidové knihovny. Od roku 1990 je sídlem obecního úřadu a knihovny (dnes pod názvem Kolářova knihovna).

Nádraží - "Dráha císaře Františka Josefa I."
Takto honosně se jmenovala železnice, která propojila Cheb s Vídní podle projektu z roku 1864. Katovice měly to štěstí, že se staly jednou ze stanic této císařské dráhy. Provoz na této trati byl zahájen 1. září 1868. Katovičtí občané tu 7. září 1874 vítali J. V. císaře Františka Josefa I., když tudy projížděl vlakem. Ještě v roce 1888 tu projel I. dvorní vlak s princem Rudolfem Habsburským a princeznou Stefanií Belgickou.

V té době sloužilo nádraží jen k dopravě osob a zavazadel. Původní staniční budova v Katovicích byla postavena z dopravních důvodů na levé straně trati směrem k Plzni. Roku 1887 žádali katovičtí o zřízení nákladní stanice. Žádosti bylo vyhověno a 15. 11. 1888 byla stanice otevřena i pro příjem nákladního zboží. Tehdejší dvě koleje zvýšenému provozu nestačily, nevyhovovala ani staniční budova. Roku 1889 bylo započato se stavbou nynější nové staniční budovy po pravé straně trati směrem k Plzni. Dráha byla rozšířena postupně až na pět kolejí, z toho čtyři jsou dopravní a pátá manipulační. Rozvojem železniční dopravy zanikly živnosti formanské.

Historické objekty v obci

Most přes Otavu
Původně byl dřevěný na kamenných pilířích z roku 1876. Spojoval starší a novější část Katovic, které dělila řeka Otava. V roce 1903 byl stržen a na původních pilířích byl postaven nový železobetonový most českou firmou Herzán a Uhlíř. Stavba vzbudila pozornost v odborných kruzích, neboť byla první tohoto druhu v Čechách. V roce 1994 byla provedena generální rekonstrukce mostu firmou Stavby silnic a železnic Praha. Zajímavé je, že původní pilíře, vzhledem k jejich stabilitě, jsou nadále základem nového mostu.

Pod mostem je vodočet, jehož stav je rozhodující při určování splavnosti Otavy. Pro splavnost ze Sušice musí mít hodnotu nejméně 60 cm, pro splutí z Horažďovic postačuje 50 cm.

Ostrovec
Tak se nazývá prostor mezi řekou Otavou a jejím mlýnským ramenem, jehož vody pohánějí Francisovy turbiny ve mlýně. Tok řeky se zde nazýval Pramácká, podle vorů - prámů, které tudy v minulosti proplouvaly.

Ostrovec byl též na čas divadlem v přírodě.V roce 1939 tu katovičtí ochotníci sehráli hru F. A. Šuberta Jan Výrava (90 účinkujících, režie Josef Nevím) a další hru hned v roce 1940. Byla to opereta E. Ingriše U panského dvora - opět v režii Josefa Nevíma.

Později se zde konaly další kulturní akce jako "benátské noci", ale i hasičská cvičení apod. Dnes slouží Ostrovec jako veřejné tábořiště (především vodákům). V prázdninových měsících se zde vystřídá kolem třech tisíc dospělých osob a více než jeden tisíc dětí. Provozovatelem je Autoklub Otava a funkci správce zde řadu let zastává Vladimír Valenta.

Hostinec U Jelínků
Dům uprostřed náměstí č. p. 53, původně zvaný grunt lán Rathauský, je nejstarším hostincem v Katovicích. Je velmi pravděpodobné, že zde byla radnice a zároveň hostinec. Pivo se sem dováželo ze Střelského pivovaru. První písemná zmínka je z roku 1542, kdy hospodu vlastnil krčmář Kouba. Po něm Ramek Rathauský a pak budova během staletí stále měnila majitele. V polovině 19. století ji vlastnil František Nový, od kterého ji koupili Jelínkové.

Hostinec navštěvovali voraři při zastávkách na své plavbě po Otavě. V roce 1922 přistavil hostinský Tomáš Jelínek ke svému hostinci prostorný sál, na tehdejší dobu vyhovující. K slavnostnímu otevření byla hrána velmi náročná Jiráskova Lucerna katovickými ochotníky. Hostinec U Jelínků se stal centrem kulturního dění v Katovicích. Zde se konaly plesy, bály a tancovačky, divadlo tu hrály ochotnické soubory.

Později zde bylo uvedeno do provozu kino Sokol, jehož provoz byl zahájen v roce 1938 filmem Vzdušné torpédo. Sál byl též využíván ve volných dnech jako tělocvična, tehdejší majitel Josef Jelínek byl zaníceným Sokolem. Pod hlavičkou Sokola vznikla zde v roce 1947 i loutková scéna Miroslava Zajíce, který si loutky sám vyráběl. Ochotnické soubory zde uvedly herecky náročné hry jako např. Jiráskovu Vojnarku, Tylovu Paličovu dceru, Psohlavce Aloise Jiráska a Maryšu bratří Mrštíků.

Později se tu hrála Vrchlického Noc na Karlštejně a Tylův Pražský flamendr. V 50. letech byl hostinec se sálem vyvlastněn, v 80. letech byl sál demolován a na jeho místě stojí současný kulturní dům, jehož majitelem je Obec Katovice. Hostinec byl po roce 1989 vrácen v restituci a je nadále provozován pod názvem U Jelínků.

Hostinec U zvonu
Původně starobylý zájezdní hostinec v Katovicích č. p. 21 U Varausů, postavený před rokem 1631. Zajížděla sem řada formanů. Je to týž hostinec, v němž se spisovatel Karel Klostermann jako student píseckého gymnázia několikrát stavěl k odpočinku na cestě z Písku do Kašperských Hor, kde byl jeho otec lékařem. Jan (Johan) Varaus, syn hostinského, byl Klostermannovým nejmilejším spolužákem.

V roce 1879 byl v tomto hostinci založen Vzdělávací čtenářský spolek Otavan. V roce 1885 zde rovněž byla založena Národní jednota pošumavská, která vyvíjela záslužnou kulturní a vlastivědnou činnost. Roku 1919 byla uskutečněna U zvonu ustavující schůze Osvětového svazu. Po druhé světové válce sídlil v hostinci MNV, v budově byla obřadní síň a dále sloužil k různým účelům - holičství a kadeřnictví, prodejna textilu a prodejna zeleniny. Po roce 1989 byla budova vrácena v restituci a poté odkoupena nynějším majitelem Liborem Studničkou. Dnes restaurace Zvon.

Hostinec U nádraží
Byl první budovou, která vyrostla mezi továrnou a nádražím. Dle vyprávění "vrátného" Karla Lišky z Kestřan patřil mezi plavecké hospody. Hostinec postavil starosta Varaus v 80. letech 19. století.

Továrna na klobouky
V roce 1892 koupil od obce pozemek pro továrnu Moric Eisner, který měl na své jméno psanou tovární výrobu v části mlýna u Polanů, kde zavedl výrobu fezů a punčoch již továrník Zucker ze Strakonic. Po jeho odchodu z Katovic zde vyráběla čtyři roky klobouky firma Heřman a Mautner. Poté ve výrobě klobouků pokračoval Moric Eisner až do roku 1893. Ten postavil na zakoupeném pozemku na pravém břehu Otavy za mostem novou továrnu. Tam pracoval společně se svými synovci Eduardem a Ottou Gutfreundovými.

Později bratři Gutfreundové vedli továrnu sami. Klobouky se dobře prodávaly a továrna měla slušný odbyt. Po smrti Eduarda Gutfreunda převzal vedení jeho bratr, neboť synové Leo, Rudolf a Vilém nebyli ještě schopni jejího řízení. Vilém byl inteligentní a vzdělaný a po dostudování dal vznik nové firmě "Vilém Gutfreund a spol." Ve válce se stal Vilém obětí německého fašismu - jako Žid skončil svůj život v Osvětimi. Na budově továrny byla na jaře roku 1995 Vilému Gutfreundovi odhalena pamětní deska.

Roku 1946 koupil továrnu Jaromír Kudrnáč, zahájil opravy zanedbaných budov a pokračoval ve výrobě pánských a dámských klobouků. U Sloučína v lesíku si dal postavit vilu (firmou Belada a synové - Praha). Roku 1947 už továrna zaměstnávala 300 zaměstnanců. Pro své zaměstnance nechal stavět tři bytové domy u Obecního lesa a dal zřídit vanové a sprchové lázně ve vstupním objektu továrny.

Po roce 1948 byla továrna znárodněna a Jaromír Kudrnáč odešel s manželkou, roz. Čejkovou, do zahraničí. V roce 1951 skončila výroba klobouků a továrna sloužila jako pobočka závodu Fezko Strakonice. Továrna byla privatizována v roce 1991, noví majitelé v čele s Ing. Čejdíkem zde zavedli výrobu ručně pletací příze a ponožek. Továrna pod názvem Nova, s. r. o., skončila provoz k 1. 1. 1997.

V červenci 1999 se začalo v továrně opět pracovat. Libor Studnička z Katovic č. p. 21 sem převedl svou firmu Quint, zabývající se kovovýrobou. Zaměstnává kolem dvaceti pracovníků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.katovice.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

TERMÁLNÍ OSTROV ISCHIA 2017

CK OSVĚTA nabízí odpočinek na pláži, relaxaci v termálech, výlety i poznávací zájezdy. 8, 10, 12, 15-denní pobyty v hotelech s polopenzí již od 5.790 Kč.

 

Krásy Izraele, Palestiny a Jordánska

Pojeďte s CK TILIA na velký okruh po nejzajímavějších místech Středního Východu s poutavým českým výkladem. Veškeré vstupné a výlety v ceně
Sleva 1000 Kč pro rezervace do 31. 10. 2017

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA