Kraselov

Kraselov

Obec Kraselov se nachází v okrese Strakonice.

Části obce Kraselov náleží také Lhota u Svaté Anny, Milčice a Mladotice.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1352.

Jako nejstarší držitel Kraselova je z roku 1356 znám Racek Mazanec z Kraselova, který měl ve znaku dva klíče. Dále je v písemných pramenech uváděn Lipolt z Drasova, který byl předkem Kraselovských z Kraselova, kteří nosili ve štítě půl koně. Jeho synové Vojtěch, Jan a Lipolt – byli purkrabími na rožmberských hradech a měli řadu statků v jižních Čechách.

O Janovi je známo, že podepsal tzv. „stížný list“ kostnickému koncilu proti upálení Mistra Jana Husa. V 15. století se rod značně rozvětvil a zakoupil zámek Střelu. Později se dědictvím dostal Kraselov do majetku Boubínských z Újezda. Po Bílé hoře byl majetek zabrán konfiskací, neboť kraselovští páni se postavili na stranu reformace. Pak patřil Minickým, Záborským z Brloha, až jej v roce 1679 koupil Jan Ignác. Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, světící biskup pražský a probošt svatovítské kapituly. Spojením s Němčicemi vytvořil z obou rodový statek.

Památky

Kostel sv. Anny
(nachází se mimo obec směrem na Strakonice) - je z roku 1726, v kostele je barokní zařízení a dřevěná kruchta. Uvnitř byla umístěna soška sv. Anny z roku 1510. Objekt je přístupný pouze v den poutě ke sv. Anně (26. července). Je-li všední den, další neděli po něm.

Kostel sv. Vavřince
(nachází se přímo v obci) – je připomínán již v roce 1384, půdorys ve tvaru kříže, původně gotický. Zbarokizován v roce 1684, ve východním štítě freska sv. Vavřince. Kazatelna pochází z 2. poloviny 17. století, busty českých patronů z 18. století, cínová křtitelnice z roku 1731. V kostele hrobky pánů z Kraselova.

Vzácná je i truhla, o níž se traduje, že v ní Karel IV. nahromadil mnoho ostatků svatých a odvezl je z Říma do Prahy. Truhlu obdržel probošt Vyšehradský a odkázal ji příbuzným na Rabí, kde byla do roku 1696 na hradě, pak byla odvezena do Kraselova. Je prý z lipového dřeva, silně pobita železem, navrchu - starý nápis, znaky a symbolické ozdoby. Pověst praví, že klapnutím víka dávala znamení Dlouhoveským, že někdo z rodiny zemře.

Tvrz
Pochází nepochybně z 2. poloviny 14. století, prošla gotickými úpravami, kolem roku 1500 nově ohrazena od východní strany vodním příkopem. Koncem roku 1700 se v ní ještě bydlelo, i když ji Bohuslav Balbín již přirovnává ke zřícenině. V roce 1837 byl na základech starého stavení postaven dnešní tzv. zámeček.

Fara
Stojí na návsi a je z roku 1645.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého
Na kamenném podstavci v životní velikosti.

Mladotice
První písemná zmínka pochází z roku 1513, kdy platili lidé poplatky knězi v Česticích.

Mladotický vrch - 703 m n. m. je nejvyšší místo strakonického okresu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.strakonice.net/,  na kterých najdete další informace.