Litíč

Litíč

Obec se nachází zhruba 8 kilometrů jihovýchodně od města Dvůr Králové nad Labem. Litíč je součástí mikroregionu Hustířanka.

Historie

Litíč po Bílé Hoře
Po roce 1621 se dostávají na Královedvorsko nové šlechtické rody, které se stanou oporou protireformace v kraji. V celých Čechách 3/4 země rozdal císař „štědrou“ rukou cizácké šlechtě, generálům, církevním řádům, a ústavům. Zabavený šlechtický majetek činil 5-8 milionů kop a majetek měst 2,5 milionů kop.

Smiřická panství po Smiřických a Magdaléně Trčkové obdržel za služby císaři Matyáš hrabě z Gallasu, za to, že byl proti Albrechtu Valdštejnovi. Žirečské panství obdrželi jezuité vídeňští, kteří k tomu zakoupili statečky: litíčský a vestecký. Kocléřovský, heřmanický a hradišstký obdržel v roce 1636 František hrabě z Ulfeldu. K tomu mu byly dány vsi: Stanovice,Vyhnanov, Proruby, část Bukoviny. Roku 1652 prodal tyto statky Octaviovi Piccolominimu a od něho je koupil v r. 1662 hrabě Jan Šporck.

Dubenecký statek po zabrání mladšímu Trčkovi obdržela rodina Pieroni. Hořicko daroval císař polnímu maršálkovi hraběti Jakubu Strozzilov místo slíbené odměny 100 000 zlatých. To čítalo 17 vesnic, 10 poplužních dvorů s mnohými chmelnicemi, bažantnicemi, rybníky, hospodami i pivovary.
Bělohorská bitva měla těžké důsledky pro obecný lid. Strádání můžeme rozdělit do kategorií.

Přechod vojsk císařských a cizích a jejich vyživování
V letech 1621 - 1624 byly císařské posádky dislokovány v Jaroměři a okolí. Slezané císařské vojsko protiútoky zaháněli. Ti byli trvale ubytováni v Dolanech a Čáslavkách.

V roce 1639 se Švédové zmocnili Hradce Králové a další posádky měli v Jaroměři, Smiřicích a Novém Městě nad Metují. Roku 1643 vtrhl do Čech švédský generál Torstenson a pustošil krajinu od Hradce Králové až po Litoměřice. Švédové obsadili v roce 1643 Hradec Králové a Torstenson poslal Königsmarka do okolí Smiřic a Jaroměře. Jaroměř byla obsazena jeho protiútoky roku 1645 a současně vyplenil okolí. V roce 1646 vtrhl do Čech švédský generál Wittberg směrem od Libavy k Jaroměři. Téhož roku bylo zpustošeno území Žirče a blízkého okolí.

Během války o dědictví španělské (1700 - 1714), kterou vedli Habsburkové, bylo královédvorsko zaplavováno vojsky ze Slezska a Braniborska. Obyvatelstvo vojskům poskytovalo nocleh, seno, slámu, oves, přípřeže a samozřejmě jídlo a pití. V průběhu XVIII. století bylo královédvorsko ještě svědkem dalších válek: v letech 1741 - 1745 to byla válka s Pruskem o dědictví habsburské a v letech 1756 - 1763 sedmiletá válka o Slezsko. Nejhorší byly roky 1741, 1742, 1745, 1757. V roce 1778 během "pruských přeháněk" (válka o bavorské dědictví) byla bojová linie na trase Dvůr Králové - Opočno - Smiřice. Pruský král Bedřich II. měl hlavní stan ve Vlčkovicích, císař Josef II. ve Rtyni. Královédvorsko bylo živitelem všech vojsk.

Zdevastované zemědělství
Období provázelo i několik neúrod. Velká neúroda byla roku 1701 - byl naprostý nedostatek obilí, krmiva pro dobytek. Lidé pekli chléb z jetele a pro dobytek strhávali 40 let staré došky ze střech, jen aby vydrželi do jara. Roku 1712 se znovu neurodilo, ani len, a nebylo možno na tkalcovství vyzískat peníze. Stavy dobytka výrazně poklesly a byl decimován i do užitkovosti. Některá hospodářství byla potom opuštěna. Z mapy zmizely celé vsi (Kusá Habřina, Byšice u Lázní Bělohrad, Sošnice u Cerekvice). Půda byla scelována v důsledku úbytku chalupářů do větších celků. Od roku 1650 se půda obdělává trojhonným systémem.

Robota
V 50. a 60. letech 17. století se robota prohloubila, jak mj. dokazuje citát zámeckého hejtmana hraběte Losiho z Losinthalu Jana Erazima Wegenera: "Podle pravdy musím vyznati, že když český sedlák veškerou robotu, kterou mu vrchnost ukládá, všechny kontribuce a těžké útisky, jež snášet musí, i všechny škody, jaké mu žoldáctvo způsobuje, trpělivě snese, právem může být pojat v počet svatých mučedníků."

Dne 28. 6. 1680 byl vydán robotní patent Leopolda I. Stanovil, že robota může být maximálně 3 dny v týdnu a zakázal další dávky od robotujících. Formulace patentu umožňovala stanovenou dobu překračovat, takže na několika panstvích dosahovala 6 dní v týdnu.
Potažní robota byla 3 dny v týdnu.

Nemoci
Roku 1700 pomřelo mnoho dětí na osypky, neštovice a úplavici. Roku 1702 se situace opakovala na žirečském panství. V roce 1703 postihl Chvalkovicko mor. Nemoci se nevyhýbaly ani zvířatům zvláště v letech 1712 (dobytčí nákaza ve Vlčkovicích, Hradičti a Kohoutově) a 1715 (dobytčí mor Skalicko a Chvalkovicko). Roku 1831 sužovala epidemie asiatské úplavice Dvůr Králové a okolí. V roce 1847 vypukl hladomor.

Vypálení vesnic
V okolí bylo vypáleno mnoho vesnic: 1641 vypáleny Velichovky hraběte Heřmana Černína z Chudenic, 1643 Jaroměř, 1645 Čáslavky, 1645 vypálen a zničen zámek v Choustníkově Hradišti.

Odvody vesničanů pro vojsko císaře
Každý rok se vesničané stávali kořistí vojenských honiček do císařského vojska.

Rekatolizace
V letech 1624 a 1628 na velehrádském paství Jiřího Sádovského ze Sloupna pobýval Jan Amos Komenský, který musel s příznivci z Jednoty bratrské odejít ze země do polského do Lešna.

Do Slezska uteklo v druhé vlně emigrace kolem roku 1650-51 celkem 5477 poddaných z Hradecka. Roku 1638 z jičínské jezuitské koleje byli na paství Gallase vysláni jezuité na misi. Poddaní je vyhnali se slovy: "Jezuitům dříve zlomí krky, než aby upustili od užívání kalicha." Po roce 1650 se duší veškeré rekatolizace stává generální vikář pražského arcibiskupa Harracha JAN KARAMUEL Z LOBKOVIC.

Královehradecko bylo v té době nejvíce ohroženo kacířstvím: jen na Smiřickém panství je v roce 1651 3881 nekatolíků. O rok později Karamuel rozbíhá podle svých ostrých návrhů protireformaci. V říjnu 1651 je v našem kraji komise, která zjišťuje, které fary nejsou obsazeny katolickým knězem.

Státní bankrot
Dne 28. 12. 1623 byl vydán Patent o mincovní kaládě. Snížil cenu mince na desetinu ražené hodnoty. Cestu k bankrotu nastoupili Habsburkové 18. 2. 1622, kdy pronajali české mincovnictví na rok skupině kořistníků v čele s Janem de Witte, Karlem z Lichtenštejna a Albrechtem z Valdštejna, zástupcem císaře pro Čechy, který s Maxmiliánem po bitvě na Bílé Hoře s Maxmiliánem nechal z Prahy odvézti 20 vozů plně naložených zlatem a stříbrem.

Mikroregion Hustířanka
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustířanka byl založen v roce 2001. Iniciátorem jeho vzniku byla obec Habřina, v současnosti je sídlo svazku v obci Velichovky. Název mikroregionu je odvozen od potoku Hustířanka, který protéká několika obcemi na tomto území.

Při založení svazku stálo 8 obcí. Většina z nich nebyla do té doby členem žádného sdružení obcí. Obec Zaloňov byla již při zrodu svazku členem dobrovolného svazku obcí Jaroměřsko. Z nově přistoupených obcí byly v DSO Jaroměřsko Hořenice, Litíč. Další nově přistoupené obce Kuks a Velký Vřešťov již před vstupem do Hustířanky byly členem Sdružení obcí Podzvičínsko.

První rozšíření svazku nastalo 19. května 2003, kdy přistoupily obce Hřibojedy, Litíč a Velký Vřešťov. O dva měsíce později následovalo přistoupení dalších dvou obcí, a sice obce Lanžov a Libotov 26. května 2003. K poslednímu rozšíření svazku došlo 26. února 2004, kdy přistoupily obce Heřmanice, Hořenice a Kuks.

Svazek obcí Mikroregion Hustířanka má v současné době 16 členských obcí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.litic.cz, na kterých najdete další informace.