Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Heřmanice

Pokud vezmete počet obyvatel jako měřítko, tak Heřmanice s necelými 250 trvale žijícími obyvateli patří k těm nejmenším na Frýdlantsku. Přestože tomu tak vždy nebývalo, tak jsou dnes Heřmanice klidnou vískou ležící přímo u polských hranic. Všudy přítomnou pohodu nenarušují ani nespěchající autobusy ČSAD zajišťující dopravní obslužnost s Dětřichovem, Kunraticemi a hlavně s Frýdlantem.

Domy ve vsi se rozkládají hlavně podél silnice, která vede ze sousedního Dětřichova fyzicky až do Polska, ale žádný hraniční přechod tu není. Silnice z Dětřichova do velké míry kopíruje vlnitý tok říčky Olešky, která pramení pod Špičákem (723 m n. m.) v Jizerských horách a která dále protéká přes Dětřichov a Heřmanice až do Polska. Heřmanice jsou ještě tvořeny druhým katastrálním územím a tím je osada Kristiánov, která je schována v lesích západně od Lipového vrchu a dva kilometry jihovýchodně od Heřmanic (modře značená turistická cesta a cyklostezka č. 3039).

Potěšující je také fakt, že tu nebyly vystavěny žádné panelové domy. Mezi zajímavosti bezesporu patří množství hrázděných a podstávkových stavení, které jsou stále pečlivě udržované a tak lahodí oku jako lesní jahůdky na prosluněném palouku. Vše dokreslují čedičové vyvřeliny připomínající varhany. Mezi ty nejvýznamnější patří Kodešova skála, jež je současně přírodní památkou. V blízkosti obce se nachází čedičový lomu.

Z historie obce

Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce. Budou zmíněny především ty skutečnosti, které mohou být pro výběr heraldických figur do znaku obce inspirující.

O nejstarších dějinách obce přinášejí historické písemné prameny zprávy velice sporadické a dá se o nich uvažovat pouze teoreticky v souvislostech s poznatelnou historií jejího okolí. V žitavských letopisech (Analecta factorum Zitaviensium – vydáno tiskem v roce 1716 v Lipsku Carpzovem) Je psáno o vsi jménem Hermannsdorff, která je totožná s Heřmanicemi na Frýdlantsku. Zápis není datován, ale jeho vročení je uváděno přibližně k roku 1375.

Na tomto místě je nutné uvést poznámku k domněnce uvedené v materiálech užívaných obcí, cituji: „Tak dochází v roce 1375 k založení osady Heřmanice…“. Taková interpretace získaných dat je mimořádně nekritická a je nezbytné ji odmítnout (pravděpodobným zdrojem je publikace Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, Praha 1954, s. 614).

Heřmanice jsou jistě starší než jejich domnělé založení v roce 1375. Frýdlantsko, jehož je ves Heřmanice součástí, bylo ve 13. století majetkem českého krále. Králova mocenská základna v té době byla v českém královském městě Žitavě. Dne 7. února 1278 prodal král Přemysl Otakar II. Rudolfovi z Bibersteina za 800 hřiven stříbra do dědičného držení hrad Frýdlant se všemi právy a příslušenstvím.

Potomci nabyvatele Rudolfa, či Rulka nebo i Rulíka z Bibersteina (Bieberstein) se zcela sžili s českým prostředím a v Českém království patřili k významným panským rodům s množstvím aliančních vztahů k předním šlechtickým rodinám v zemi.

Ves Heřmanice mohla vzniknout přičiněním Bibrsteinů někdy po získání Frýdlantu a to tehdy běžným způsobem – kolonizací na základě empfyteutického práva. Frýdlantský urbář připomíná Heřmanice již v roce 1381. A znovu v roce 1409. Bibrstejnský frýdlantský urbář z uvedeného roku dokladuje, že panství Frýdlant bylo kompaktním celkem. Uvádí se zde řada vsí: Dolní a Horní Řasnice, Bulovka, Oldřichov v Hájích, Dětřichov, Dětřichovec, Mníšek, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem, Kunratice, Libverda, Ludvíkov pod Smrkem, Luh, Albrechtice, Větrov, Krásný Les, Višňová a také krom dalších Heřmanice. Na listu urbáře s číslem 16 (revers) je uvedeno, že ve vsi Heřmanicích měl Nytsche Wagener 3 pruty polí (asi 0, 7 ha), které obdržel do užívání od faráře (z Dětřichova?).

Bibersteinové drželi Frýdlantsko do roku 1551. Po téměř třech stoletích vymřela frýdlantská rodová větev Kryštofem z Bibersteina. Majetek se z části dostal do rukou krále a z části byl skupován šlechtou. Frýdlant koupil od české komory Melichar z Redernu. Ještě před tím Jindřich ze Schwanitz koupil od Jáchyma II. z Bibersteinu (+ 1544) Heřmanice a v jejich držení se připomíná v roce 1559.

Ačkoliv Heřmanice dědili Jindřichovi potomci, přesto zde nevzniklo šlechtické sídlo. Snad byl jimi obýván nějaký výstavnější dům – například při poplužním dvoře, či při zdejší rychtě. Po Jindřichově smrti byl jeho majetek rozdělen mezi dědící syny na tři shodné díly. Prvorozený Bedřich prodal svůj díl na Heřmanicích bratru Mikuláši (Nikol). Později se Fridrich připomíná v držení vsi Habartice.

Mikuláš sloužil novým vlastníkům panství pánům z Redernu jako hejtman a tak se spíše zdržoval na hradě Frýdlantu. Mikuláš ze Schwanitz pravděpodobně neměl dědice, protože v roce 1591 prodal svůj díl lenního statku Heřmanice (2/3) Janovi (+ př. 1595), nejmladšímu z bratrů Schwanitzů. Jemu Melchior z Redernu jako držitel panství Frýdlant potvrdil držení lenního statku Heřmanice. Když Jan zemřel, ujal se statku, jeho bratr Mikuláš. Ten spravoval majetek ve prospěch Janových synů Karla a Jana Jiřího. Jan Jiří snad brzy zemřel a Heřmanice nakonec dědil Karel, který se v držení vsi připomíná v roce 1620. Pobělohorské konfiskace se Schwanitzů nedotkly. Po skončení třicetileté války se jako vlastníci Heřmanic připomínají Karlovi synové Kryštof Fridrich (+ 1668) a Jan Jindřich (1668 ještě žil).

Redernům byl majetek konfiskován v roce 1621 za účast ve stavovském povstání. Albrecht z Valdštejna vlastnil Frýdlant od roku 1622 do jeho zavraždění v Chebu v roce 1634. Pak jej získal Matyáš hrabě Gallas. Jeho potomci, rod Clam-Gallasů, byli držiteli panství až do roku 1945.

Bratrům ze Schwanitz, držitelům statku Heřmanice, potvrdil František Ferdinand hrabě Gallas v roce 1650 držení léna. Kryštof Fridrich byl ve službách hrabat z Colloreda jako stájník. Jeho bratr Jan Jindřich zřejmě sídlil přímo v Heřmanicích, protože v listině z roku 1650 se podepsal jako „Hans Heinrich von Schwanitz, auf dem Vorbrig im Dorfe Hermsdorf“ – „Jan Jindřich ze Schwanitz, na forberku ve vsi Heřmanice“ – forberkem byl nazýván například svobodný statek. Jan Jindřich zřejmě někdy po té postoupil svá práva k Heřmanicím bratrovi, protože potvrzení léna v Heřmanicích obdržel v roce 1663 od Antonína Pankráce hraběte z Gallasu již jen Kryštof Fridrich ze Schwanitz.

Když Kryštof Fridrich v roce 1668 zemřel, připadlo heřmanické léno zpět k frýdlantskému panství. V roce 1673 prodal Antonín Pankrác Gallas za 2000 zlatých rýnských statek Heřmanice s platy a služebními povinnostmi šesti příslušných zahradníků, lovem na nízkou i vysokou zvěř, horní a dolní rychtou, se sladovnou a pivovarem Ferdinandovi z Roerichu, který byl gallasovským hofmistrem, vykonával v letech 1668 – 1675 úřad frýdlantského hejtmana. V roce 1678 prodal Ferdinand z Roerichu statek Heřmanice, se svým domem ve Frýdlantu a dalšími jednotlivými pozemky tamtéž hraběti Františkovi Ferdinandovi z Galllasu.

Od té doby byly Heřmanice již trvalou součástí frýdlantského panství bez lenních vztahů. Po smrti posledního Gallase Filipa Josefa (+ 1757), dědil statky jeho synovec Kristián Filip hrabě Clam, který spojil své jméno se jménem vymřelého rodu. Clam-Gallasové byli vrchností v Heřmanicích a do konce patrimoniální (vrchnostenské) správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní zřízením okresních a obecních úřadů. Vlastníky velkostatku Frýdlant byli Clam-Gallasové až do roku 1945.

Turistické zajímavosti

Kodešova skála
Přírodní památka byla zřízena dne 1. 2. 1997 nařízením Okresního úřadu v Liberci č. 8/96. Jejím posláním je ochrana čedičového skalního masivu se stěnou, na níž je patrné vzácné vějířovité uspořádání sloupců. Navazující zalesněnou část prorůstá druhově bohatý listnatý les.

Skála je pojmenována podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše, pomocníha Stráže ochrany státu, který byl u ní byl 22.9.1938zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu.
Celková výměra chráněného území je 0,11 ha.

Čedičový lom
Lomy se v naší obci vyskytují už začátkem 20. století. Lomy patřily jednotlivým hospodářům. Hlavní těžba se soustředila v lomu firmy Šupich u kulturního domu. Těžilo se i na Kodešově vrchu z obou stran od jednotlivých statků. Těžba v těchto lomech byla malá. V hlavním lomu se těžilo kamenivo a odváželo se vlečkou (úzkokolejkou) na podvalnících jednotlivým zákazníkům.

Po roce 1948 došlo ke znárodnění lomu. Podnik se jmenoval Severočeské kamenolomy a štěrkopísky, později Severokámen, nyní Tarmac Liberec. Těžilo se na dvě směny a bylo zde zaměstnáno na 30 pracovníků z Heřmanic a blízkého okolí. Po vytěžení hlavního lomu (u kulturního domu) se těžba přesunula do lomu v zatáčce na konci obce směrem na Dětřichov. Bylo provedeno několik komorových odstřelů, avšak kámen nebyl vhodný k drcení, neboť to byly velké balvany. Těžba zde byla ukončena a přesunula se na Kodešův vrch. Kamenivo se převáželo nákladními auty ČSAD k drtičce v hlavním lomu a poté se nadrcené odváželo nejdříve po železnici a po zrušení úzkokolejky v roce 1976 nákladními auty zákazníkům.

K tragické události v lomu došlo při předčasném výbuchu při komorovém odstřelu v únoru 1970. Zahynuli při ní 3 pracovníci (Josef Vršovský, Karel Zachariáš a Walter Colachia). Těžba byla zastavena v červnu 1989 a to především pro havarijní stav provozovny. Zařízení bylo zlikvidováno. Pracovníci přešli na provozovnu do Větrova, později do Horní Řasnice.

Turbíny na Olešce
Naší obcí protéká malá říčka Oleška, která pramení v blízkých Jizerských horách. Obec byla protkána sítí kanálů, na kterých byly umístěny malé vodní elektrárny a vodní kola.

První jez a náhon začínal u provozovny č. p. 7 (dnes sklárna Novotný), kde bylo vodní kolo, které pracovalo asi do r. 1960. V provozovně se paličkovaly krajky a pomocí transmisí se poháněly paličkovací stroje.

Další jez a náhon byl u horní vlakové zastávky a vedl přes zahrady do č. p. 9 (nyní Severodrup), kde také byla malá vodní elektrárna a rovněž sloužila k pohonu paličkovacích strojů.

Jez a náhon vedl také od domu č. p. 83 (rodinný domek) ke mlýnu, kde byla turbína a malá vodní nádrž, která byla zásobníkem vody pro mlýn. V 70. letech byl mlýn zbourán.

Voda z mlýna tekla náhonem kolem č. p. 39 (stará škola) k č. p. 46 (dnes rodinný domek), kde bylo vodní kolo, které pohánělo pilu. Dodnes zde stojí její zbytky.

Další jez a náhon byl u č. p. 70 (rodinný domek). Po napojení Heřmanického potoka od lesa náhon pokračoval k č. p. 55 (dnes rodinný domek), kde byla malá vodní elektrárna. Lesní potok sloužil jako zásobárna vody pro již dávno zrušenou továrnu. V prostoru za nynějším Výcvikovým střediskem služební kynologie k bývalému hřišti byla vodní nádrž.

Ve většině případů jsou tyto náhony zasypány a jsou nefunkční. Našim předkům ale velmi dobře sloužily. V 50. letech byla tendence stavět velké elektrárny a o tyto zdroje už nebyl zájem. Proto se ničily. V současnosti se hledají nové zdroje energie, jako jsou např. větrnné elektrárny.

Heřmanička
Heřmaničkou je nazývána bývalá úzkokolejná trať z Frýdlantu do pohraničních Heřmanic. Snahou místních podnikatelů a občanů bylo propojit Frýdlant s Žitavou, která byla součástí Saska. Na saské straně byla už r. 1884 postavena úzkorozchodná trať z Žitavy do Reichenau (dnešní Bogatynia). Na české straně se začalo s výstavbou až v dubnu 1899, podle povolení ke stavbě dle říšského zákona 38/1899 ze dne 15. 2. 1899. Pro úzkokolejku byl zvolen saský rozchod (750 mm), aby vlaky mohly plynule projíždět z Frýdlantu do Žitavy.

Dne 25. 8. 1900 byl zahájen provoz na trati, která měla pět zastávek: Frýdlant v Čechách, Kunratice u F., Dětřichov u F., Heřmanice u F. – zastávka, Heřmanice u F. První tři lokomotivy byly vyrobeny v Linci lokomotivkou Krausse. Jejich jména byla Ehrlich (č. 11), Friedlant (č. 12) a Hermsdorf (č. 13). vozový park doplňovaly čtyři osobní vozy a 18 nákladních vozů. Od r. 1904 se používaly speciální podvalníky, na kterých se přepravovaly normálně rozchodné vagóny, čímž se ušetřilo překládání zboží.

Dnes je už celá trať zrušena, ale v Dětřichově se nachází, na soukromém pozemku, malý kousek zachované trati.

Větrné elektrárny
Šest větrných elektráren na Lysém Vrchu v k. ú. Kristiánov. Typ TW 500 od výrobce TACKE (německo-dánská firma) o výkonu generátoru 525 KW, průměr rotoru 36 m, celková výška elektrárny je 58 m. V současné době je v provozu pět elektráren, provozovatelem je firma Konotech, s. r. o., Praha.

Kynologické výcvikové zařízení
Výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR Heřmanice – v tomto zařízení probíhá výcvik služebních psů Celní správy ČR ve vyhledávání drog. Každoročně se zde pořádá mezinárodní mistrovství psovodů Celní správy ČR ve vyhledávání drog, kterého se účastní nejlepší psovodi Celní správy ČR, družstva Policie, Armády a Vězeňské služby ČR a také družstva celních správ jiných zemí, např. Rakouska, Norska, Lotyšska, Slovenska, Polska, USA a další. Hlavním cílem této akce je podpora tuzemské a mezinárodní spolupráce v boji proti nelegální distribuci omamných a psychotropních látek, organizovanému zločinu a mezinárodnímu terorismu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hermanice.com/index.php?v=1&m=1&s=1&l=&grg=1182514761, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA