Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Petřvald

Obec Petřvald se nachází v severovýchodní části novojičínského okresu, na pravém břehu řeky Lubiny a po levé straně silnice vedoucí z Příbora do Ostravy. Její střední nadmořská výška je 244 m n. m. Spolu s osadou Petřvaldík tvoří jednu politickou i katastrální obec.

K 1. lednu 2000 měla obec 1 755 obyvatel, z toho 1 530 v Petřvaldě. Celkem je v ní registrováno 531 domovních čísel a výměra obce je 1250 ha, z toho zemědělská půda čítá 907 ha, lesní půda 68 ha, vodní plochy 33 ha, zastavěná plocha 32 ha a ostatní neurčená půda 210 ha. V současné době je v místě kostel, farní úřad, základní škola, zdravotní středisko, hasičská zbrojnice, řada obchodů a má zde sídlo i několik firem a akciových společností lokálního charakteru.

Historie
Založení obce kladou historikové do doby první biskupské kolonizace koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že Petřvald byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině "Instrumentum testamenti episcopi Brenonis" z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrowicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými.

Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera; napřed Němec a nešlechtic, se stává jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 9 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Počátkem 15. století jsou zprávy o Petřvaldě řídké a dobou husitskou zanikají vůbec. První zpráva o husitských válkách se objevuje až roku 1447 se jménem Petra z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky ve spojitosti se soudní pří. Dalším jménem objevujícím se v rodokmenu je Hanuš, až po posledního z nich označeného číslem IV., který zdědil roku 1596 všechen majetek rodu. Tento Hanuš IV. byl jedním z prvních mužů tehdejšího rytířstva moravského a bedlivý obhájce svobod a privilegií šlechty moravské. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii". Hanuš IV. byl jedním z 30 direktorů rytířstva, kteří spravovali Země koruny české po Stavovském povstání r. 1618.

Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy (velitelství bylo ve Fulneku). V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných, jak o tom svědčí kniha Registr (Olomouc - Kapitulní archiv) vypracovaná prvním správcem petřvaldského panství Mikulášem Heegerem v roce 1654.

Roku 1623 zkonfiskované léno pánů Petřvaldských bylo v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920, kdy následkem pozemkové reformy přešel velkostatek do vlastnictví drobných pachtýřů.

Výsledky germanizace z doby Marie Terezie a Josefa II. byly znát i na pračeském Petřvaldě. Úřední řečí panství byla němčina, zápisy v české škole byly německé.

Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Není však udáno, je-li do tohoto počtu zahrnuta i osada Dvorek, která byla založena 1789 a roku 1790 měla již 24 domů a 107 obyvatel.

Po napoleonských válkách, za nichž se vlny vojska několikrát převalily i přes Petřvald, se objevily u obyvatel touhy po větší politické svobodě podle zásad volnosti a rovnosti. Státní bankrot sice mnoho rodin ožebračil, ale přece to byla doba pozvolného zotavování a klidného hospodářského vývoje.

Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech. Žádá ústavu, přeje si úplné zrušení roboty a rovnoprávnost ve školách a v úřadech. Roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní, jimiž jsou obcím uděleny některé funkce politické a soudní, a všechny obce se stávají sobě rovnými. Obyvatelstvo si volí své obecní zastupitelstvo (obecní výbor) a svého starostu. Prvním starostou v Petřvaldě byl od roku 1853 Václav Kudielka, majitel fojtství, a byl starostou 27 let. Byl také zvolen poslancem na Zemský sněm moravský za venkovské obce. Ačkoliv okres, za nějž byl zvolen, byl skoro výhradně český, náležel Kudielka po dobu svého poslancování v letech šedesátých a sedmdesátých jako člen německé, tzv. ústavověrné straně. V. Kudielka zemřel roku 1880.

1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Aby byl alespoň částečně nahrazen úbytek pracovních sil, povolují školní úřady osvobození školáků nejvyšších ročníků od pravidelné docházky v době polních prací. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf. Neúroda v roce 1917 dále vysává již tak zbědovanou obec. Poslední válečný rok 1918 byl rokem nebývalé stagnace života hospodářského, kulturního i společenského.

Turistické zajímavosti
Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. Byl dřevěný a ke zřízené farnosti byl přifařen i Petřvaldík a Košatka. Na vybudování tehdejšího kostela poskytl tehdejší olomoucký biskup část potřebného dříví. V tomto roce byly na věž umístěny tři zvony.

Protože od poloviny 18. století byl již dřevěný kostel, kolem kterého se rozkládal také hřbitov, značně zchátralý a hrozil sesutím, byl v letech 1793 až 1795 vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Jakoubka Františka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Kolem nového kostela byl také hřbitov. Ukázalo se však, že místo se pro přílišnou vlhkost k pohřbívání nehodí, a tak byl zřízen hřbitov na místě bývalého kostela. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku 1813. Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Varhany, stejně jako zvony, byly v první válce zrekvírovány a po válce znovu vyrobeny nové. Farní matriky jsou vedeny od roku 1785.

Farní úřad Petřvald
Farní úřad v Petřvaldě je umístěn v budově naproti kostela. Kaple na Dvorku.

Kudělkova kaple

Chráněná krajinná oblast Poodří

Území místní části Petřvaldík leží částečně v CHKO Poodří

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.petrvaldobec.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=1,188,206,223,226,279,304&id_obce=16999&lng=&menu, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA