Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Hlavnice

Historie obce
V Hlavnici, na pozemcích domů č. p. 24 a č. p. 47, stojí dva bludné balvany z hrubě zrnitého severního pískovce, které nám připomínají dávno zašlou dobu ledovou. První byl nalezen u potoka Velká a druhý v roce 1926 při orání v Přílesí. Byly do Hlavnice přivaleny severským ledovcem asi před 20 tisíci lety.

Podle ústní tradice stálo sídliště Hlavnice s tvrzí na poli zvaném Kúty. Kúty jako hlavnické sídliště uvádí rovněž Antonín Prasek ve své knize Historická topografie země Slezské.

Na přelomu starověku a středověku stála v části obce Hradisko tvrz, která měla vazbu na tvrz v Hradci nad Moravicí a hrad Vikštejn. Obě pevnosti střežily v této době prastarou jantarovou cestu, vedoucí Moravskou branou přes Opavu k Baltickému moři. Tvrz na Hradisku byla obsazena strážci, kteří hlídali jednu z bočních tras obchodníků, snažících se vyhnout povinným poplatkům za převoz zboží na hlavní jantarové cestě.

Tvrz na Hradisku ovlivnila zřejmě zánik původního sídliště v Kútách a stavbu prvních domů dnešní Hlavnice na Hůrce. Toto tvrzení podporuje charakter zástavby na Hůrce. Domy byly postaveny v těsné blízkosti u sebe, aby chránili lidi před zvěří a případnými nájezdy loupežníků. Navíc byla osada postavena na skále s výhledem na Hradisko, kam zřejmě docházeli ze svých domovů strážci. Domněnka, že dnešní Hlavnice vznikla na Hůrce, potvrzuje také prvotní číslování domů. Došlo k němu okolo roku 1700, kdy byly poprvé zakládány pozemnostní archy. Podle ústního podání byl prvním postaveným domem v Hlavnici dům dnes čp 72, podle původního číslování dům čís. 1. Sloužil prý jako obydlí pro strážce okolních lesů, podle dnešní terminologie by byl nazýván hájenkou.

Od svého vzniku patřila Hlavnice ke staroslovanskému Holasicku, později Opavskému knížectví a byla součástí Opavského Slezska. Dnes patří do územního celku okresu Opava.

První písemná zmínka o Hlavnici pochází z roku 1250, kdy papež Inocenc IV. ve francouzském Lyonu zapsal Hlavnici mezi statky, náležející Velehradskému kláštěru. V tomto dokumentu má Hlavnice název HLAWENIC. V roce 1265 je dokladována LABNIZ jako obec, patřící pod stěbořické "hofmisterství". V majestátě krále Přemysla Otakara II. z roku 1270 se obec uvádí pod názvem HLAWNIZ.

Hlavnice prodělávala dvojí vývoj, ke spojení došlo v roce 1732. Jedna část obce byla řízena stěbořickým hofmisterstvím a druhá část, Hůrka, prošla bouřlivější historií. Dostala se do držení mnoha pánů, dokonce i významných rodů. Okolo roku 1420 využívala pozemky opavská knížata.

Jedna verze hovoří o tom, že panstvo využilo bouřlivé husitské doby a přivlastnili si pozemky násilím (dle špatného příkladu krále Zikmunda), druhá verze hovoří o různých úmluvách, jimiž se panstvo dostalo k pozemkům. Zejména hovoří o tzv. vrchním právu, které pak umožňovalo předávání pozemků. Roku 1412 využíval Hůrku pan Herbort ze Slavkova, který hlavnický díl předal Mrakotovi. Když se pak dcera Alena Mrakotovna provdala za Mikuláše Faulherina z Velkých Hoštic, dostal se hlavnický díl po dlouhých tahanicích roku 1436 do držení pánů z Velkých Hoštic.

Památka

Fara
Budova fary je umístěna na Malé straně, dnešní čp 110, původní číslo domu 65. Byla vystavěna roku 1816 obyvateli obce Hlavnice na pozemku darovaném rytířem Josefem Gusnarem z Komárna, tehdejším majitelem hlavnického Dvora. Od 28. 5. 1860 je fara sídlem hlavnické farnosti. Do roku 1866 byla střecha pokryta šindelem. Výstavbě fary však předcházelo mnohaleté hledání cesty, jak získat do Hlavnice kaplana natrvalo.

Další pozoruhodnosti obce Hlavnice
Na křižovatce silnic necelé dva kilometry za Hlavnicí směrem na Horní Benešov se lidově říká Armeruhe (volně přeloženo klid armádě). Tato křižovatka již neleží na katastru obce Hlavnice, ale zdejší dvůr s hospodou, který zanikl okolo roku 1960, byl po mnoho staletí vycházkovým cílem hlavnických občanů ve dny odpočinku. Název Armeruhe pochází z doby napoleonských válek, kdy zde na statku odpočívala napoleonská vojska. Zde také přespal voják, který věnoval hlavnickému kostelu sochu Panny Marie, která drží na kolenou zemřelého Ježíše Krista.

V domech č. p. 33 a č. p. 40 se do dnešních dnů zachovala trámová konstrukce stropů a jsou postaveny z tzv. vepřovic neboli nepálených cihel. Došky na tomto domě byly nahrazeny eternitem teprve v roce 1960.

Za zmínku stojí i zbytky zdí v obci, postavené z břidlice.

Mezi památky obce patří bezesporu obecní sýpka z roku 1782, dnes skladiště obecního úřadu a jejíž část byla v roce 1913 přestavěna na hasičské skladiště. V roce 1885 byl v bývalé  místnosti byl založen Čtenářsko – pěvecký spolek, který podstatnou měrou ovlivnil vývoj obce na konci 19. století až do první světové války. Dveře do této místnosti (dnes část zbrojnice) jsou dosud zachovány, i když „utopeny“ pod asfaltem parkoviště.

V roce 1985 postavilo Jednotné zemědělské družstvo Hlavnice pro potřeby velkokapacitního kravína věžový kulový vodojem, který se stal neodmyslitelnou součástí panorama obce.

V letech 1985 – 1986 vzniklo v Hlavnici v domě čp 55 unikátní výtvarné dílo předního opavského výtvarníka Františka Černého. Jde o moderní malbu vytvořenou na pruské klenbě místnosti zv. Františkova kaple. V sousední místnosti byla v roce 1988 zrestaurována klenba, na níž lze obdivovat mistrnou práci našich zednických předků.

Mezi hlavnické památky, i když státem neuznané, patří česká škola z roku 1886 a  původně německá škola z roku 1913, několik křížů a nelze ani vynechat budovy původních hlavnických hospod, horní a dolní (hospoda U Košackého a U Šablických). Všechny tyto objekty byly svědky života hlavnických předků, okolo nich nebo v nich „kráčela historie“ obce.

Kaple
Kaplan Jan Grigar ve svém popisu uvádí, že měl velké potíže se zřizováním oltářů na Boží tělo. Proto bylo rozhodnuto postavit v obci 4 kaple. Jedna byla postavena u domu Karla Košackého (nájemce kostelního gruntu), později Josefa Vaňka č. p. 22, druhá u sedláka Jana Matýska č. p. 38,39, třetí u sedláka Josefa Vicherky (v místě dnešního č. p. 80) a čtvrtá u sedláka Martina Steyera č. p. 97. Jmenovaní občané byli ke kaplím zavázáni t.zv. reversem, podle něhož byli povinni se o kaple starat. Dnes již v obci nestojí ani jedna z nich.

Kostel
Kazatelna patří mezi historicky cenný inventář farnosti. Je dřevěná, z vnější strany ozdobená imitací mramoru. Je zřejmě původní z doby výstavby kostela. Dva anděly nad kazatelnou lze zařadit mezi hodnotná sochařská díla. V zápise farní kroniky je uvedeno, že kazatelna byla renovována Josefem Tatzlem v roce 1846. Je pravděpodobné, že byla rovněž renovována při opravách kostela v roce 1941. Po obou stranách vchodu do lodi kostela stojí dvě zpovědnice, pocházející pravděpodobně z roku 1899. Nad nimi je dřevěný kůr, podepřený osmi dřevěnými sloupy.

Po obou stranách lodi visí na zdi 14 obrazů křížové cesty. Autorem maleb je akademický malíř Vilém Preis z Prahy. Obrazy objednal farář A.Minister v roce 1902, slavnosti svěcení dne 7.února 1904 bylo přítomno sedm kněží. Finanční výlohy byly kryty z fondu na křížovou cestu, kterou založila Mariana Šustková. Do fondu přispěly Aloisie Saliborová čís.85 (dům vyhořel), Robert Bayer z Bayersburgu, Jan Hauptfleisch čís.9 (čp 86), řezník Josef Beck a další. Poslední restaurace obrazů byla provedena v roce 1973.

Zámek
Hlavnický zámek nepatří mezi historicky významné budovy jako to bývá v jiných obcích. Byl postaven majitelem hlavnického panství naproti hospodářskému dvoru Ondřejem Renardem v roce 1792. Byl postaven v empírovém slohu, později však byly na něm provedeny zásadní stavební úpravy, které téměř setřely klasicistní ráz. Ve dvoře zámku se zachovaly tři budovy v původním slohu, konírna, kočárna a budova původního skladu potravin, především ovoce.

V roce 1797, po smrti Ondřeje Renarda, koupila hlavnický zámek a panství jeho dcera Karolina Renardová z Weissenbachu, která začátkem roku 1799 zemřela. Po její smrti byl zámek v majetku dětí z obou jejích manželství až do října 1810, kdy byl prodán ve veřejné dražbě Josefovi Gusnarovi z Komárna, který ho v červenci1825 prodal Františce z Friedenthalu, rozené Mikuschové z Buchbergsthalu. O pět let později, v roce 1830, přešel do rukou Ludvíka a Anny z Klettenhofu. Roku 1838 pak do rukou Viléma Čejky z Badenfeldu. Ten nechal roku 1841postavit u mladecké cesty Kaplici.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://mesta.obce.cz/hlavnice/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA