Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Ostrava

Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou druhým největším městem republiky, počtem obyvatel třetím největším. Má výhodnou strategickou polohu - nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Od hlavního města Prahy je vzdálena 360 km, 170 km od Brna, 90 km od polských Katovic, 310 km od Vídně. Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina.

Ostrava leží v údolí mezi horstvy Beskyd a Jeseníků, v tzv. Moravské bráně. Značnou část území města pokrývají lesy, parky a sídlištní zeleň. Největší lesní plochy se nacházejí ve východní a jižní části města. Za nejhodnotnější jsou považovány luhy v údolí Oderské nivy, místo výskytu mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Uvnitř města se rozkládají rozsáhlé parky, stromořadí a aleje.

Společně s lesy slouží k celoroční rekreaci. Na jednoho obyvatele města připadá 30 m2 zeleně.
Na území Ostravy roste třicet památných stromů. Nachází se zde více než sto třicet významných krajinných prvků, tři přírodní rezervace, čtyři přírodní památky. Patří k nim dvě části Chráněné krajinné oblasti Poodří přímo na území města - Polanecký les a Polanecká niva. Nově chráněným územím jsou přírodní rezervace Rezavka a Turkov s lužními lesy a také přírodní rezervace kolem rybníku Štěpán.

Součástí chráněných území je Národní přírodní památka vrch Landek s výchozy uhelných slojí na povrch (karbonské sedimenty jsou staré kolem 320 milionů let). K přírodním raritám patří bludné balvany ze švédské žuly pocházející ze Skandinávie z dob zalednění. Největší z nich má rozměry 320 x 250 x 155 cm a objem 6,5 m3.

Unikátem je zalesněná halda Ema s vrcholem ve výšce 315 m nad mořem, která obsahuje 4 miliony kubíků důlní hlušiny. Přibližně 150 let starý odval uvnitř hoří, teplota hluboko v nitru dosahuje až 1 500° C. Tepelnými a chemickými procesy vznikají nové nerosty, jako například porcelanity a jaspisy. Bez ohledu na roční období je Ema stále zelená.

Dějiny města Ostravy


Pravěk
Nejstarší doklady lidské činnosti na území dnešní Ostravy - pazourkové nástroje - pochází ze starší doby kamenné a pravděpodobně je zde zanechali před 300 000 lety příslušníci druhu Homo erectus. V mladší době kamenné, asi před 25 000 lety, vzniklo na vrchu Landek nad soutokem řek Odry a Ostravice tábořiště lovců mamutů, kteří poprvé v historii tohoto regionu použili jako paliva černé uhlí, jehož sloje vycházejí v těchto místech až na povrch. Do stejné doby náleží i nejvýznamnější pravěká památka Ostravska - tzv. Petřkovická Venuše, ženské torzo, vyřezané z krevele.

Z vrchu Landek je také prokázáno nejstarší sídliště neolitických zemědělců. Od 8. století n. l. přicházejí do těchto míst první Slované, v 9. století zde vybudoval jedno ze svých hradišť kmen Holasiců.

Založení města
První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města získala Ostrava mezi lety 1267 až 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada v blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova.

Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297.

Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda).

Ostrava ve středověku
Město s téměř tisíci obyvateli bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí. Městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo), obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy. V blízkosti se nachází kostel sv. Václava. Ten byl jedinou kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století.

Částí opevnění byl snad i městský hrad - sídlo biskupského purkrabího - jehož existenci však dnes připomíná pouze název ulice Zámecké. V letech 1830 až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Dnes hradby připomíná pouze název ulice Na Hradbách a fragment v blízkosti kostela sv. Václava.

Nejvyšším představitelem města v předhusitském období byl fojt. Pravděpodobně z erbu prvního dědičného ostravského fojta pochází také nejstarší figura městského znaku Ostravy, osedlaný kůň bez uzdy. Měšťanská samospráva se v té době skládala z purkmistra a čtyř konšelů. Dokladem o rostoucím hospodářském významu města je udělení práva konání výročního trhu císařem Karlem IV. v roce 1362.

Ostrava po husitských válkách
Husitské období přestálo město bez úhony, i když bylo v roce 1428 na krátkou dobu husity, kteří táhli na Opavsko, obsazeno. Většina obyvatel náležela k německému etniku, a tak zde husitství nezapustilo kořeny. Moravská Ostrava se stala důležitým trhovým a řemeslnickým střediskem hukvaldského panství. Jeho zástavními držiteli byla v té době řada bývalých husitských hejtmanů, např. Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Talafús z Ostrova a také Jan Čapek ze Sán. Jeho přičiněním byl postaven, či rozšířen most přes řeku Ostravici (první zmínka o něm z roku 1454). Hospodářský růst pokračoval i ve 2. polovině 15. století, kdy začali mít převahu ve městě Češi.

Z roku 1496 se dochovala nejstarší listina vydaná městskou kanceláří. Ta však existovala jistě od počátku 15. století, neboť nejstarší městská dochovaná pečeť pochází z roku 1426.

Ostrava v 16. století
Vzestup města v 16. století je spojen se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza, který vyplatil hukvaldské panství ze zástavní držby, a z jehož erbu pochází zřejmě i růžice v městském znaku. Ve městě vzkvétala řemeslná výroba, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství.

O existenci různých druhů řemesel ve středověké Ostravě svědčí staré, dnes většinou nepoužívané názvy ulic, uliček v historickém centru města. Například Rybářská, Kovářská, Hrnčířská, Krejčovská, Mlýnská, Valchařská.

Město obhospodařovalo i řadu vlastních rybníků a v roce 1533 zakoupilo sousední ves Čertovu Lhotu (dnes Mariánské Hory) a v roce 1555 Přívoz.

Na slezskoostravském panství došlo k rozkvětu počátkem 16. století, kdy ho získal zemský hejtman těšínského knížectví Jan Sedlnický z Choltic. Nový majitel hrad přestavěl na renesanční zámek. V roce 1532 na žádost Jindřicha Bzence z Markvartovic, který se zasloužil o zvýšení hospodářské prosperity svého majetku, český král Ferdinand I. povýšil ves Třebovice na městečko.

Z roku 1539 pochází první písemná zmínka o moravskoostravské radnici. Tato kamenná stavba s věží byla postavena pravděpodobně v renesančním slohu. Stala se sídlem správy města a byly do ní přeneseny i nejstarší městské listiny. Ty přečkaly v kovové truhlici i rozsáhlý požár.

Zničující oheň ochromil zcela život města, neboť většina staveb byla ze dřeva. Byly poškozeny i dva kamenné objekty - kostel a radnice. Oheň vypukl v domě soukeníka a cechmistra Jana Hunky v květnu roku 1556. Na obnově města po požáru se podílela pravděpodobně i skupina italských stavebníků, která od 30. let 16. století pracovala na přestavbě kostela sv. Václava.

Z této pohromy se Ostrava vzpamatovala až po deseti letech. Významně tomu pomohl olomoucký biskup, který v roce 1570 podpořil prestiž města udělením práva pečetit červeným voskem.

Počátek 17. století a třicetiletá válka
Nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec v Olomouci v roce 1599 znamenal pro město počátek úpadku. Biskup nejevil velký zájem nejen o Ostravu, ale v podstatě o celé hukvaldské panství a v roce 1617 je dokonce pronajal městu Příboru, které se tak stalo vrchností Moravské Ostravy.

Další pohromy s sebou přinesla třicetiletá válka; přestože se ostravští ke stavovskému povstání aktivně nehlásili, v roce 1620 město obsadili a vyplenili polští kozáci v císařských službách, tzv. Lisovčíci. Vedle vojenských vpádů ve městě vypukl v roce 1625 mor, jemuž podlehla polovina obyvatel. Rok poté byla Moravská Ostrava obsazena a vypleněna dánským vojskem, které odešlo až po třech letech.

V roce 1642 se zmocnili města Švédové a okupovali ho až do roku 1648. (Lidová slavnost Honění krále ve Lhotce je dávána do spojitosti s útěkem švédského krále).

Ostravě bylo uloženo obrovské výpalné ve výši 7 000 zlatých. Aby mohlo být splaceno, muselo se město těžce zadlužit a dluh splácelo téměř sto let.

Úpadek města v 18. století
Počátek 18. století nebyl pro Ostravu příznivější. Po válce bylo město zcela zpustošeno a ožebračeno, jeho hospodářský život byl rozvrácen. Počet obyvatel klesl v důsledku válečných událostí a epidemií na polovinu. Ostrava byla několikrát postižena katastrofálními povodněmi, v roce 1675 požárem, při němž vyhořela polovina města. Tíživým břemenem bylo splácení dluhů a kontribucí na vydržování vojska proti tureckému nebezpečí.

Zchátralé hradby města se zřítily, mnoho domů bylo opuštěno. V roce 1715 zasáhla město opět morová rána, jejíž šíření zamezily až silné mrazy (tuto událost dodnes připomíná Morový sloup s mariánskou sochou na Masarykově náměstí). V roce 1723 byl z Ostravy do Bílovce přenesen i děkanský úřad, který ostravští nedokázali finančně zabezpečit. Moravská Ostrava se stala bezvýznamným městečkem hukvaldského panství.

Za sedmileté války v roce 1759 bylo město obsazeno pruským vojskem a muselo zaplatit další velké výpalné. A konečně v roce 1763, kdy válka skončila, lehla při ničivém požáru popelem údajně jedna třetina domů.

Objev uhlí a rozmach průmyslu
Nedoceněn byl zpočátku objev černého uhlí, který učinil v roce 1763 zřejmě klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí zvaném Burňa na Slezské Ostravě (nález bývá připisován v pověstech i zdejšímu kováři Janu Keltičkovi). Dolovat zde začal až hrabě František Josef Wilczek v roce 1787.

Prudký nárůst poptávky po černém uhlí přineslo vybudování Rudolfovy huti (pojmenované po zakladateli, olomouckém arcibiskupovi Rudolfu Habsburském) v roce 1829 v dosud bezvýznamné vesničce Vítkovicích u Moravské Ostravy. Železárny zcela změnily ráz kraje. Začalo se rozvíjet nejen hutnictví a dolování, ale také koksárenství, strojírenský a chemický průmysl a stavebnictví.

Dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslové oblasti byla výstavba železniční trati, zajišťující spojení mezi hlavním městem monarchie Vídní a Krakovem. Dne 1. května 1847 zprovoznila Severní dráha Ferdinandova úsek Lipník nad Bečvou - Bohumín.

V dalších desetiletích vznikla v regionu hustá síť tzv. báňských drah, železničních tratí, které propojovaly důležité průmyslové podniky a doly. Železniční spojení s Opavou (1855) a s Frýdlantem (1871) usnadnilo dopravu surovin, výrobků i pracovních sil.

Ostrava před 1. světovou válkou
V důsledku průmyslového boomu od 30. let 19. století začala Moravská Ostrava, ale i řada sousedních obcí (zejména Přívoz, Vítkovice, Hrušov, Slezská Ostrava), opět prosperovat. Počet obyvatel jen v Moravské Ostravě vzrostl z 1 700 v roce 1829 na téměř 14 000 v roce 1880.

V roce 1910 měla Ostrava 37 000 obyvatel. Mohutné přistěhovalectví změnilo národnostní skladbu. V původně téměř čistě českých obcích se objevily velké menšiny německé a polské, vznikla též početná židovská obec. Kulturními středisky národností se staly český Národní dům (1894), Německý dům (1895) a Polský dům (1900).

Stavební vývoj města byl velmi překotný, chaotický a bezplánovitý. V obytných čtvrtích vznikaly průmyslové podniky, doly a dělnické kolonie. Nutnost co nejrychleji vybudovat moderní komunální infrastrukturu (vodovod, kanalizaci, veřejné osvětlení, hromadnou dopravu aj.) vedla k nevídanému zadlužení. Trvalými problémy se staly vysoká kriminalita, alkoholismus a silné znečištění města průmyslovou činností.

Československá republika
Po vzniku ČSR v roce 1918 si Moravská Ostrava díky průmyslu a dolům uchovala své významné hospodářské postavení a pomalu přetvářela středisko správní, společenské i kulturní. Byla zahájena jednání o sloučení Moravské Ostravy s okolními obcemi, která vyvrcholila v roce 1924 vznikem tzv. Velké Ostravy - připojením Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Zábřehu a Nové Vsi. Počet obyvatel velkoměsta dosáhl 100 000. Ve stejném roce navštívil Ostravu i prezident ČSR T. G. Masaryk.

Velkoměstský charakter vtiskla centru města rozsáhlá výstavba nových reprezentativních budov hotelů, obchodních domů, bank, pojišťoven i úřadů. V roce 1930 byla otevřena Nová radnice, největší radniční budova v tehdejší ČSR, v jejímž čele stál od roku 1918 až do roku 1935 sociální demokrat Jan Prokeš. Pozornost byla věnována i výstavbě bytů, sociálních a zdravotních zařízení (např. Ústav pro matky a kojence v Ostravě - Zábřehu 1930, modernizace městské nemocnice 1932 - 1937 aj.). Rozvíjel se kulturní život, založena byla městská knihovna (1921), vystavěn Dům umění (1926), ve městě působila stálá česká a německá divadelní scéna.

Prosperitu a růst města výrazně zbrzdila hospodářská krize v roce 1929, která trvala od až do konce 30. let.

Okupace a osvobození města
Po podepsání Mnichovské dohody a následném odstoupení Sudet se hranicí s Německem stala řeka Odra. Město a obce se musely vyrovnat s vlnou uprchlíků jak z polského, tak německého záboru pohraničí. Po krátkém období tzv. druhé republiky byla 14. 3. 1939 obsazena německým vojskem, o den dříve než zbytek českých zemí.

Okupace znamenala zkázu zdejší početné židovské komunity. Byly zničeny synagogy (v roce 1939), v témže roce byl vypraven vůbec první transport Židů do Niska nad Sanem, v roce 1942 byla většina židovského obyvatelstva deportována do terezínského ghetta. Rasové perzekuci padlo za oběť asi 4 tisíce osob.

V roce 1941 bylo území Moravské Ostravy rozšířeno o 12 obcí. Připojeny byly Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice, Kunčice, Kunčičky, Výškovice, Stará Bělá, Nová Bělá a Hrabová. Počet obyvatel překročil 200 000.

Pro nacisty měl obrovský význam zdejší těžký průmysl, kvůli němu se Ostrava v letech 1944 - 1945 stala terčem více než 30 náletů, při největším z nich, 29. srpna 1944, zahynulo více než 400 osob. Byla poškozena řada továrních objektů, ale také obytných domů. Rudou armádou bylo město osvobozeno 30. dubna 1945. Při náletech a osvobozovacích bojích zahynulo asi 1 000 občanů dnešní Ostravy, dalších 800 ve věznicích, koncentračních táborech a na frontách v řadách zahraničních vojsk. Po osvobození bylo téměř 6 000 německých obyvatel shromážděno v internačních táborech a postupně odsunuto do Německa.

Ostrava v letech 1945 - 1989
Úřední název Moravské Ostravy byl v roce 1946 změněn. Město se jmenuje Ostrava. Přeložením Vysoké školy báňské z Příbrami v roce 1946 se Ostrava stala vysokoškolským městem.

Po únorovém převratu v roce 1948 byl stále větší důraz kladen na těžbu uhlí a budování těžkého průmyslu, především šlo o produkci surového železa. Vítkovické železárny zvýšeným nárokům nestačily. V letech 1949 - 1952 v Ostravě - Kunčicích vznikl nový průmyslový komplex pod názvem Nová huť Klementa Gottwalda. Docházelo ke značné devastaci životního prostředí, město trpělo vysokou prašností a průmyslovými exhalacemi.

Příliv pracovních sil si vynutil rozsáhlou výstavbu nových sídlišť, která v průběhu následujících desítiletí vyrůstala v Zábřehu, Porubě a v dalších okrajových obcích. Centrum města chátralo a bylo postiženou řadou necitlivých asanací.

Rozvoj města - výstavba sídlištních celků - vedl k rozšiřování města o další obce. V roce 1957 o Porubu, Pustkovec, Svinov, Třebovice. V roce 1960 o Bartovice, Hrabovou, Martinov.V roce 1966 o Výškovice. V roce 1975 byly přičleněny Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice. Slučovací proces byl dokončen o rok později připojením obcí Antošovice, Hošťákovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou. Počet obyvatel překročil 330 000.

Ostrava plní od 1. 1. 2003 funkci obce s rozšířenou působností pro tyto obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klímkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice.

Památky

Z historického i architektonického hlediska patří k nejvýznamnějším památkám kostel sv. Václava ze 13. století, v posledních letech několikrát rekonstruovaný. Zcela zmodernizována je další významná historická budova z 16. století, kterou je bývalá městská radnice, dnes sídlo Ostravského muzea.

Město poznamenalo mnoho architektonických slohů. Funkcionalismus a klasicismus se v městské zástavbě střídají s objekty v secesním duchu. V Ostravě působili významní architekti - Josef Gočár, Felix Neumann, Bohuslav Fuchs, Wunibald Deininger, Camillo Sitte. Podle jejich návrhů byly postaveny banky, správní paláce velkých společností, ale také Dům umění.

Vysoce ceněna je budova Nové radnice otevřená v roce 1930, která je největším radničním objektem v republice s nejvyšší radniční věží. Za památkovou zónu je považována i část sídliště Poruba s architekturou druhé poloviny 20. století. Zachovaly se také industriální stavby z dob rozmachu hornictví a hutnictví. Současnou architekturu představují stavby jako ve střední Evropě ojedinělá budova divadla loutek s třímetrovými plastikami pohádkových bytostí nebo multifunkční budova Vědecko-technologického parku v Pustkovci.

Kultura
V Ostravě existuje 37 galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

Historii města dokumentují expozice a výstavy Ostravského muzea. Hornické muzeum OKD a Národní kulturní památka Důl Michal mapují vývoj hornictví na Ostravsku. Zajímavé exponáty si mohou lidé prohlédnout také v Hasičském muzeu a Citerovém kulturním centru.

Město má 5 kin, jedno z nich - Multikino Cinestar - nabízí v několika klimatizovaných sálech desítky filmových představení denně.

Národní divadlo moravskoslezské patří ke čtyřsouborovým divadlům. Ve dvou budovách - v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona - působí opera, činohra, balet a opereta. Divadelní společnost Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna jsou činoherními soubory. Dětem jsou věnována představení Divadla loutek Ostrava. Na jeho scéně se každé dva roky koná mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse.

Mezinárodně uznávaným hudebním tělesem je Janáčkova filharmonie Ostrava, k vyhledávaným akcím patří mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. Pestrými žánry láká mladé lidi z mnoha zemí Evropy Colours of Ostrava, skladby současných autorů zní na Festivalu nové hudby v rámci bienále Ostravských dnů.

Sportovní vyžití

Sportovní areály, bazény, hřiště nebo kurty nabízejí obyvatelům města i jeho návštěvníkům rozmanité možnosti relaxace a odpočinku. Rekreační sportovci i profesionálové mohou využít špičkové zázemí krytých bazénů, zimního i atletického stadionu. Na své si přijdou příznivci volejbalu, badmintonu, golfu, stolního tenisu, lyžování i bruslení. Ve víceúčelové hale ČEZ ARÉNA (dějišti hokejového MS 2004) se pravidelně odehrávají juniorská mistrovství v krasobruslení a soutěže ve standardních i latinskoamerických tancích.

Mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra v kategorii Super Grand Prix, kterého se tradičně účastní nejlepší světoví atleti, se každoročně koná na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích. Ve městě je 205 sportovních hřišť, 5 stadionů, 130 tělocvičen, 3 zimních stadiony, 5 koupališť, 11 krytých bazénů, 264 sportovních klubů, 15 jezdeckých klubů.

Přírodní koupaliště v Ostravě-Porubě s plochou 41 000 m2 patří k největším ve střední Evropě. Radost z vody umocňují obří padesátipětimetrové obří skluzavky, tobogány a skokanské můstky.

V bezprostředním okolí města jsou 3 golfová hřiště a stejný počet sportovních letišť. Velmi rozsáhlá je síť cyklotras a cyklostezek.

Příroda a okolí

Blízká pohoří Beskyd a Jeseníků jsou vyhledávaným místem turistů a cyklistů. Návštěvníky oblíbené jsou Pustevny s komplexem rekonstruovaných dřevěných staveb ve stylu lidové secese a nedaleký vrchol Radhošť (1 129 m n. m.) se sochou pohanského boha Radegasta. Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm přibližuje starou lidovou architekturu, řemesla a zvyky Valašska.

Mezi nejznámější památky v regionu patří:
zámky Hradec nad Moravicí, Raduň, Kunín, Kravaře, Fryštát v Karviné, Žerotínský zámek v Novém Jičíně, hrad Hukvaldy, Sovinec na Bruntálsku, zbytky hradu a pevnosti Štramberk s věží zvanou Trúba, jeskyně Šipka s objevy pozůstatků pračlověka.

Dále v regionu působí řada muzeí - Technické muzeum Petřvald, Vagonářské muzeum Studénka, Technické muzeum Tatra, Muzeum klobouků v Novém Jičíně a Slezské zemské muzeum v Opavě, k němuž náleží i Arboretum Nový Dvůr.

Výskyt jodo-bromových vod umožnil vznik vyhledávaných lázní Darkov na Karvinsku a Sanatorií Klimkovice. Priessnitzovy lázně Jeseník nesou jméno zakladatele vodoléčby.

Na Opavsku se podél hranice s Polskem zachovala vojenská opevnění budovaná v letech 1935 až 1938. Areál čs. opevnění s ukázkami vojenské techniky se nachází v Hlučíně-Darkovičkách, v Hrabyni je Památník II. světové války.

Působivé pohledy na krajinu nabízejí například rozhledny na Bílé hoře u Štramberka, na Súkenické na beskydské Bumbálce nebo v Jakubčovicích na Opavsku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ostrava.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA