Vřesina

Vřesina

Území obce Vřesina tvoří východní okraj Oderské nížiny. Na severu se nachází Hlučínská pahorkatina. Základním rysem jsou široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny, mírně skloněné svahy a údolí.

Katastrální území obce je členité, přibližně ve směru západovýchodním procházejí dvě údolí - údolí říčky Porubky a údolí potoka Záhumeničky.

Údolím Porubky prochází tramvajová trať ostravské MHD a silnice čís. III/4692, která spolu s navazující silnici čís. III/4993 tvoří dopravní kostru obce.

Vlastní zástavba obce je rozložena na obou březích říčky Porubky, na svazích nad její údolní nivou, a tvoří tři oddělené části: jižní část, která je původní zástavbou obce, severní část - Novou Plzeň (na levém břehu Porubky), která vznikla po 2. Světové válce a územně souvisí s Krásným Polem a západní část - Za Dvorem, která představuje vilovou zástavbu posledních desetiletí.

Na hranici Vřesiny s Klimkovicemi leží osada Mexiko a na jihozápadě zasahuje na území Vřesiny areál Jodových sanatorií Klimkovice.

Historie
První známá písemná zmínka o obci je v listině o rozdílech knížectví opavského z roku 1377, kdy byla ves Vřesina s Hýlovem v držení pana Adama a připadla k dílu opavských knížat Přemka a Václava. Je však pravděpodobné, že Vřesina existovala již před tímto datem. Dobu jejího vzniku lze odhadnout na 2. polovinu 12. století až 1. polovinu 13. století, kdy v této oblasti probíhalo české osídlování.

Od 14. do 17. století jsou z dochovaných archivních písemností známá jména řady držitelů Vřesiny. Od roku 1461 se stala Vřesina na poměrně dlouhou dobu součástí velkopolomského panství (postupně v držení pánů Donátů z Velké Polomě, Osinských z Žitné, Pražmů a dalších). Od roku 1702 se stala Vřesina (ves i dvůr) součástí Klimkovického panství v držení Wilczků, v němž zůstala až do první pozemkové reformy, kdy byl dvůr rozparcelován.

V roce 1850 byla postavena nová škola, roku 1875 byla rozšířena na dvojtřídní.

Ve 2. polovině 19. století se začala Vřesina  postupně měnit v dělnickou vesnici - přibývalo chalupníků a bezzemků, kteří odcházeli pracovat do ostravských dolů a vítkovických hutí.

Vřesinským rodákem je národní buditel Kazimír Tomášek, který se koncem 19. století podílel na rozvíjení českého kulturního a národního života v českých a slezských vesnicích.

Na území obce se nachází jediná nemovitá kulturní památka, evidovaná ve státním seznamu: č. 2116 – kaple.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vresina.cz/obec.htm, na kterých najdete další informace.