Řepníky

Řepníky

Obec Řepníky se nachází 9 km jihozápadně od města Vysoké Mýto v kraji Pardubickém. Ve výšce okolo 450 m nad mořem.

Počet obyvatel: 310

Počet domů: 129

Chráněná území přírody
Přírodní památka Kusá hora, přírodní rezervace Střemošická stráň, významný krajinný prvek Bětník, Významný krajinný prvek Broučí důl.

Památky
Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1783 - Hlavní oltář přenesen z kostela ve Vysokém Mýtě. Kazatelna rokoková, kamenná křtitelnice. Na hřbitově hranolová dřevěná zvonice, před ním kamenný krucifix z r. 1823. Klasicistní fara z r. 1791 stavěna dle plánů zdejšího faráře K. Weebera. Uvnitř je jeho portrét. Pamětní deska rodákovi PhDr. Janu Sobotkovi (1862-1931) profesorovi matematiky na Karlově univerzitě.

Kulturní zařízení: Kulturní dům Řepníky, letní areál Pěšice - chata Bumbálka.

Administrativa: Obecní úřad v centru obce, pošta Řepníky.

Školství: Základní škola v Řepníkách 1 st., Mateřská škola v Řepníkách.

Sport, rekreace: místní hřiště, značená turistická trasa, cyklostezky.

Církevní zařízení: Kostel sv. Vavřince v Řepníkách.

Spolková činnost: Sbor dobrovolných hasičů: Řepníky, Pěšice.

Historie

Úryvky z Řepnické kroniky z roku 1930
Původ jména: Kdy vznikla osada, nelze určitě zjistiti. O stáří svědčí starobylá křtitelnice, nyní z části zazděná v předsíni chrámové, pocházející z prvních dob křesťanských. Nezachovala se však celá, schází jedna noha. Jméno obdržela osada asi od zaměstnání obyvatelstva. Zde se pěstovala více než kde jinde řepa bílá (hlavatice), která bývala lidmi obyčejnou denní potravou jako chleba, a podnes se ji zde daří znamenitě.

První historická zmínka v Řepníkách je již v darovací listině z r. 1167, kterouž nadání učinil kníže (král) Vladislav II. (I.) (panoval 1142 až 1173 ) novému latinskému klášteru Premnoštranskému v Litomyšli po odchodu Benediktinů z Litomyšle do Podlažic. V listině této, která prý je podložena a asi o 100 let později psána, stojí: "Ego rez Wladislavus dedi predium meum Repine ..." = " Já král Vladislav věnoval jsem statek svůj Řepnický ..."

Ve 13. stol. náležely Řepníky k župě Vratislavskéa ve 14. stol. byly již osadou farní. Když bylo zřízeno biskupství v Litomyšli, statky klášterní tomuto biskupství většinou připadly a s ním i řepníky s farním kostelem v roce 1349. Když pak v roce 1398 biskup Boží dům (Nové Hrady) postupil klášteru Podlažickému, připadly s ním i Řepníky témuž klášteru a zůstaly při panství tam až do válek husitských.

Po válkách husitských (1436) zapsáno jest panství biskupské, Podlažické a Novohradské pánům Kostkům z Postupic, kteří vynikali dary (výborní diplomati) a byli přívrženci Českých Bratří, k nimž se veřejně hlásili a je na svém panství podporovali (Jan Augusta, tiskárna aj.)

Za vlády těchto vystavěn v Božím domě pěkný nový hrad, po němž osada Nový Hrad (nyní Nové Hrady) nazvána. V roce 1559 postoupeno k zpupnému dědictví Janovi Žateckému z Vejkrštofu. Tehdy k tomuto panství také náležela rychta Řepnická (Řepníky, Střemošice a Zádolí).

V roce 1583 koupil zámek Nový Hrad se všemi vesnicemi Mikuláš z Lobkovic. Zemřel 1588 a zůstali po něm dva nezletilí syni Jan Viktorin a Mikuláš. Později (1594) bylo panství mezi ně rozděleno tak, že Janovi Vikt. dostala se tvrz Týnecká a sní rychta Řepnická. Obec Řepníky čítala roku 1790 63 čísel domovních.

Do 1. října 1785 byla povinna robotou panství Hrochovotýneckému, a to: 1248 dní potahy dvojspřežnými, 2184 dní potahy jednospřežnými a 1236 dní prací ruční. Mimo to odváděla dávky: za kuřatam 5 zl. 36 kr., za len 9 zl. 24 kr. a jiné celkové poplatky činily ročně 612 zl. 4 kr. 3/4 denáru.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.repniky.infobec.cz, na kterých najdete další informace.