Zámek Kozel

Zámek Kozel

Východně od Šťáhlav na jižním svahu vrchu Boru se rozkládá bývalý lovecký zámek Kozel, který šlechta kdysi nazývala německy Waldschloss. Klasicistní zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách.

Na svahu kopce v udržovaném parku se ukrývá na první pohled skromný lovecký zámek. Za svůj název vděčí podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla.

Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, v její architektuře a vybavení se vedle domácích uměleckých tradic 18. století projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelně pořádaných lovech v blízkých lesích.

Zámek byl postaven na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze jako čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. Podle návrhu Ignáce Palliardiho byl zámecký areál rozšířen o dvě dvojice budov. Jsou to kaple se svým protějškem jízdárnou a konírna, které tvoří protějšek lokajna.

Pozdně rokoková budova nebyla určena k reprezentaci, nýbrž k odpočinku a lovu. Přesto mají interiéry bohatou malířskou výzdobu a zachovala se i část vnitřního zařízení. Areál se ještě před koncem století rozrostl o samostatně stojící objekty klasicistní jízdárny, kaple, lokajny a stáje.

Na zámku se z části zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století. V každé místnosti jsou keramická klasicistní kamna zdobená květinami, vázami a věnci. Pro líčení a úpravu garderoby šlechtičen byl určen toaletní pokoj se zrcadlem dle benátského vzoru, ovšem vyrobeným v Čechách. Modrý pokoj byl pracovnou hraběnky. Je zařízen stylovým nábytkem. Zvláštností je glóbus, který se nechá rozložit jako toaletní stolek nebo sekretář. Černínova první manželka Josefina,  pocházející z rodu Thun-Hohenstein, milovala hudbu, a proto jsou v hudebním salonku různé nástroje včetně kladívkového klavíru.

Okolí zámku tvoří rozsáhlý přírodně krajinářský park. Je dílem S. X. France, všestranného člověka, který byl krom profese zahradníka i kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem. Park možná připomíná v některých detailech vídeňský Schönbrunn, to proto, že Franc získal svoje odborné znalosti právě tam. Na jeho třiceti hektarech plochy je k vidění padesát druhů jehličnanů a více než dvojnásobný počet listnáčů. 

Návštěvní doba a vstupné:
http://www.zamek-kozel.cz/prohlidky-a-provoz/zakladni-informace/ 

Více informací najdete na http://www.zamek-kozel.cz/

Článek byl zobrazen 1 012 krát.