Louňovice pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem

Historie
Prvními obyvateli zdejšího kraje, po kterých se dochovaly archeologické stopy, byli Keltové, kteří v době halštatsko laténské (5. až 4. století př. n. letopočtem) na vrcholu Velkého Blaníku vybudovali hradiště o rozloze zhruba 125 x 175 m (výzkumy Karla Brantla z 2. poloviny 19. století, další výzkumy v roce 1940).

Keltské hradiště později zaniklo a teprve v roce 1149 byl založen želivským opatem Gotšalkem na území dnešních Louňovic pod Blaníkem ženský premonstrátský klášterKlášter v Louňovicích byl v roce 1420 bohužel vypálen husity a jediným objektem, který přetrval zkázu kláštera a v pozměněné podobě se dochoval dodnes je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Zbytky klášterních staveb a laické klášterní pohřebiště byly zjištěny archeologickým výzkumem východně od kostela v prostoru domů č. p. 20, 21, 22 a 39. Pozůstatkem kláštera je zřejmě také masivní kamenná zeď bývalého objektu č. p. 19 v ulici Jana Žižky.  V roce 1436 potvrdil císař Zikmund držbu Louňovic městem Tábor, kterému patřily Louňovice až do roku 1547. Na počátku 15. století možná stál na Velkém Blaníku malý dřevěný hrad.

V 2. polovině 16. století vybudoval Oldřich Skuhrovský na místě bývalého klášterního probošství renesanční tvrz s nárožními věžemi, k jejíž stavbě pravděpodobně využil materiálu ze zřícenin kláštera. Roku 1652 je tvrz připomínána již jako zámek, který byl v roce 1675 barokně upraven a dochoval se do dnešní doby. Od roku 1672 do roku 1924 patřil objekt pražskému aricbiskupství, po pozemkové reformě jej získala tělovýchovná jednota Sokol, které patří zámek dodnes.

V 70. - 80. letech dvacátého století byla objevena renesanční sgrafita na jižní fasádě nádvorního křídla (pravděpodobně zachycení starozákonního námětu Noemovy archy (Gn 7.1 - 24). Malby byly opětně zabíleny vzhledem k nedostatku prostředků na jejich restaurování.

Památky

Zámek a budova zámeckého pivovaru
Dnes již bohužel svoji původní funkci neplní. V podobném stylu je postaven i velký statek na louňovické návsi.

Kámen z Blaníku
Zajímavostí je, že původně vybraný kámen byl shledán příliš malým a nakonec se ocitl ve zdi pivovarského sklepení v Louňovicích pod Blaníkem, kde jej můžeme vidět dodnes. V základech Národní divadla nakonec skončil jiný, větší kámen.

V roce 1895 nechal postavit kardinál (arcibiskup) Schonborn na Velkém Blaníku jednoduchou dřevěnou rozhlednu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.lounovicepodblanikem.cz/, na kterých najdete další informace.