Běleč

Běleč

Historie

Jak vznikl název
Místní název BĚLEČ se vyskytuje nejčastěji tam, kde se dříve nacházely pusté a hluboké lesy. Historikové se shodují v tom, že vykácením takového lesa vzniklo místo světlé, tedy bílé a odtud název Běleč.

Jak vznikla obec
Ves Běleč vznikla při dávné lovčí stezce z Prahy na hrad Křivoklát. První písemné zmínky pocházejí už z jedenáctého století a praví se v nich, že Běleč patřila ke zboží Křivoklátskému. Nejvyšší komorník Vilém mladší z Risenberka na Rábí prokazoval králi Jiřímu z Poděbrad a později po něm i Vladislavovi tak nedocenitelné služby, že mu král věnoval jako "nadání" k úřadu nejvyššího komornictví vesnici Běleč.

Za dobrovolnou pomoc, kterou bělečtí poslali roku 1477 králi Vladislavovi, když chystal tři vyzbrojené výpravy do Rakous, Slezska a Lužice, dal panovník ihned vložit do zemských desek tzv. majestát, kterým bělečské osadníky navždy osvobodil ode vší berně. Bělečtí si neustále stěžovali a protože se jednalo o věc "zemskou", tedy o zájem komořích, spory se řešili na místech nejvyšších. Král Rudolf II se snažil celou věc uklidnit a proto dvakrát s odstupem třinácti let žádal na zemském sněmu, aby Běleč byla připojena ke Křivoklátu.

Za třicetileté války (1618 - 1648) byla Běleč tak poničena a vypálena, že jen pět statků zůstalo obydlených a pole ležela ladem. Za dob třicetileté války v letech 1618 až 1648 byla Běleč tak popleněna, že zbylo jen pět statků osedlých a šest bylo pustých. V roce 1683 koupil hrad Křivoklát Valdštejn. S ním získal i Běleč, ve které zabral oba panské dvory a také všechny lesy. Jako díkůvzdání dal v roce 1704 opravit kostel svatého Mikuláše a roku 1717 dal při hřbitovní zdi na zděné podezdívce postavit dřevěnou, šindelem krytou zvonici. S Bělečskou minulostí jsou neodmyslitelně spjaty dva šlechtické rody - Běšínové z Běšin a Fürstenberkové.

Památky v okolí
- Národní přírodní rezervace Vůznice
- Lány, kde je letní sídlo prezidenta republiky, ale také třeba muzeum automobilů

Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina hradu Jenčov (také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov), která se nachází asi 1,5 km jihozápadním směrem od obce Běleč. Byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.belec.cz/index.asp?menu=3, na kterých najdete další informace.