Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Rakovník

Historie
Historie města se vyvíjela v rámci tří ekonomicko-společenských formací, jež udávaly meze a hranice všeho snažení obyvatelstva městského sídliště.

Nejdéle a nejhlouběji ovlivňoval pohnutou historii města feudální řád.

Rakovník vznikal v souvislosti s velkou zakladatelskou vlnou, která se postupně prudce v českých zemích rozvíjela, a která v lůně feudálního světa postavila vedle krále, šlechty a duchovenstva nového progresivního ekonomického i společenského činitele, středověkého měšťana. Žádný soudobý kronikář, jehož pozornost připoutával vývoj vzájemných vztahů mezi privilegovanými třídami, nepokládal za vhodné zaregistrovat jeho zrod do své práce. To je osud všech českých měst a Rakovník netvoří výjimku.

Když měšťané později sami pociťovali potřebu něco zvědět o začátcích svého rodného města, neměli k dispozici ani nejstarší privilegium. Měla proto volné pole působení kronikářská nezkušenost a lidová fabulace, opřádající začátky městského osídlení do roucha lidových zkazek a pověstí. Z Rakovníka a jeho okolí je jich bohatě.

Město vznikalo na obchodně příznivé křižovatkové poloze. Vzrůstalo na dálkové komunikační trase, po níž proudilo do středu české kotliny přepychové zboží západní Evropy, přes Cheb, Loket, Bochov a Žlutice a na křižovatce méně významného spojení Louny-Plzeň. Vedle toho působila na rychlý růst Rakovníka v počáteční etapě vývoje příznivá poloha v blízkosti významného hradu posledních Přemyslovců, vybudovaného v hloubi rozlehlých křivoklátských lesů. Protože se dálkové cesty středověkých obchodních karavan kvůli bezpečnosti vyhýbaly souvislým lesním prostorům, a protože hrad Křivoklát, časté sídlo českých králů - milovníků lovů a zábav, neposkytoval v úzkém říčním údolí dostatek prostoru k vývinu velkého městského sídliště, stal se Rakovník jakýmsi vzdáleným podhradím rekreačního střediska českých králů a s nimi se bavící horní šlechtické vrstvy. Stoupající nároky této hradní společnosti vábily do Rakovníka četné kupce. S nimi se hojně ubytovávali v Rakovníku i příslušníci šlechtických rodin, pokoušejících se v blízkosti štědrého krále a jeho společnosti získávat pro sebe různé výhody.

Potřeby dočasných obyvatel sídliště vyvolávaly vznik nové řemeslné výroby a další směnu s venkovským okolím. Není proto divu, že za Václava I., prodlévajícího valnou část svého času na Křivoklátě, byla kupecká osada povýšena na město a nadána prvními výsadami.

Právo trhu bylo základním privilegiem města. Na něm se rozvíjely jednak týdenní trhy, prostředkující směnu řemeslnických výrobků a zemědělských produktů mezi městem a venkovem, jednak velké výroční trhy.

Na tradici těchto trhů z doby feudalismu navazoval i kapitalismus, ale zúžil je na dobytčí a obilní trhy.

Právo mílové umožňovalo Rakovníku ovládnout ekonomicky kruhový prostor kolem města do vzdálenosti jedné míle, zajistit v něm řemeslné výrobě nadvládu a vyloučit jakoukoliv konkurenci. Tento ochranný sterilní pás sahal do poloviny vzdálenosti mezi Rakovníkem a Křivoklátem, do třetiny cesty k Žatci, k Lounům a ke Smečnu, do jedné šestiny cesty ku Praze, zahrnoval obce Petrovice, Pšovlky a dotýkal se Malinové.

Pod ochranou tohoto práva se rozvíjela v Rakovníku řada řemeslných oborů. Vedle sladovníků, jejichž berní registra v předhusitské době čítají 18, to byli bednáři, kráječi suken, kožišníci, koželuzi, ševci, krejčí, mlynáři, pekaři a řezníci, ale také koláři, kováři a tesaři. Výčet řemesel, jejichž počet se ve feudálním období značně měnil, ukazuje, že těžiště řemeslné výroby města spočívalo v oborech ležících mezi zemědělstvím a řemesly ve spotřebním průmyslu. Na prvním místě především bylo vaření piva.

Rakovnické pivo šířilo slávu Rakovníka nejen v širokém okolí, ve třech městech pražských, ale až u samých hranic českého království.

Výroba rakovnického piva v 8 až 11 městských pivovarech a ve velkém množství domácích výroben se opírala o pěstění chmele, ječmene a pšenice v širokém okolí města. Sortiment piva byl rozmanitý. Byla vyráběna piva bílá, pšeničná, řídká a proslulý ležák. Zlatožlutý rakovnický mok si nejen podmaňoval papeže, krále, šlechtu a "moudré a obratné" pány měst, ale jeho síla dokázala rozvazovat jinak mlčenlivé jazyky poddaných, kteří - "napivše se piva rakovnického, dosti vzpurně se chovali".

Značné přínosy plynuly městské pokladně po celý středověk z výtěžků rybníků. Byla jich celá desítka. Táhly se v čáře Rakovnického potoka po jižní hranici města, kde tvořily část pevnostního valu, ale byly i na přítocích Rakovnického potoka.

Jeden z nich, Velký rybník, z roku 1482 zanikl v minulém století. Nový rybník z roku 1533 poskytuje městskému obyvatelstvu osvěžení dodnes.

Největšího rozmachu dosáhl středověký Rakovník v období od husitských válek do Bílé hory. Do okované truhlice, v nichž byly chovány v úctě i bezpečně střeženy významné listiny českých králů vydané městu i s nejstarším zachovaným privilegiem krále Jana Lucemburského z r. 1319, přibývaly další pečeti: právo pečetiti červeným voskem, právo užívati znaku, právo souditi hrdelní zločiny a jiné, jimiž některé staré výsady byly dále rozšířeny. Největší pýchou občanů středověkého Rakovníka však byly dvě výsady : právo opevniti se, udělené Rakovníku králem Jiřím z Poděbrad, a majestát císaře Rudolfa druhého z r. 1588, jímž bylo město zařazeno mezi královská města.

Trvalejší hodnotou pro město byl majestát Rudolfův z roku 1588. Tímto majestátem, který městská správa neopomněla dát vepsat v desky zemské, byl ukončen osudový poměr mezi Rakovníkem a Křivoklátem.

Vzájemný poměr města a pevného hradu byl poučným obrazem rozporných politických vztahů mezi králem, šlechtou a městy v době vrcholícího feudalismu.

Začínající epocha kapitalismu v českých zemích zastihla Rakovník značně nepřipravený. Třicetiletá válka zasadila městu těžké rány. Střetnutí císařských a královských armád u Rakovníka těsně před bělohorskou bitvou a časté průchody vojsk obou nepřátelských táborů uvrhly město do hlubokého úpadku zoufalé bídy. Krajské a královské město žalostně chátralo a v přechodném období mezi feudalismem a kapitalismem, v němž jiná, dosud méně důležitá okolní města se rychle vzpamatovávala a počala rozvíjet nové výrobní síly na nových základech, se Rakovník z kritické situace nezotavil.

Roku 1788 bylo sídlo Rakovnického kraje přeloženo do Slaného, a toto nové krajské město odlákalo Rakovníku i nově vybudovanou císařskou silnici z Prahy do Chebu, jež od věků procházela Rakovníkem. Železniční trať z Prahy na Cheb, tzv. Buštěhradská dráha, původně projektovaná přes Rakovník (nádraží mělo být v místech nynější nemocnice) se městu vyhnula a nejblíže se mu přiblížila ve stanici Lužná - Lišany. Tak Rakovník ztrácel v přechodném období příznivé podmínky k novému životu a s nimi ztrácel i historické postavení mezi ostatními městy, jež si vybudoval v epoše feudalismu. Nebylo to jen z objektivních důvodů. Naopak. Většina dobrých zdání z této doby, vypracovaných tehdejšími vědeckými kapacitami, svědčila o tom, že v kraji je dostatek kvalitního uhlí, lupku a vynikající půdy pro pěstění chmele, že je tedy Rakovník schopen rozvoje i v epoše kapitalismu.

Město měnilo svou tvář. Změna města z feudální podoby do kapitalistické probíhala po celé jedno století. Z náměstí zmizela kašna, strouha uprostřed, stará škola před kostelem. Náměstí bylo po 400 létech znovu vydlážděno a zkrásnělo téměř do nynější podoby. K hlavním dominantám minulých století - radnici a kostelu - v nichž se soustředila třídní moc městského patriciátu a ideologická síla církve, se připojily budovy městské spořitelny a občasné záložny jako symbolů nových pánů města.

Hradby kolem kostela a celý pevnostní val města se rozplynuly v domech a v budově nejstarší české reálky. Hluboké vodní příkopy plné bahna byly zasypány. Přírodní katastrofa v květnu 1872 doprovázená velikou povodní, při níž voda Rakovnického potoka zaplavila celé náměstí, si vynutila regulaci potoka a úpravu jižních částí města. Parková zeleň a sady vytlačily starobylé rybníky.

Příliv venkovského obyvatelstva rozšířil půdorys města v okrajových částech, v nichž se začala formovat nová třída.

Český jazyk se stal vyučovacím jazykem i na rakovnické reálce. Město se podílelo jako jiná česká města na boji celého národa za všeobecné volební právo, za národní svobodu a s radostí a s nadšením přivítalo vytvoření samostatné Československé republiky.

Dvě desetiletí československého státu znamenaly pro Rakovník další vlnu vzestupu. Jméno Rakovníka vedle Šamotové továrny šířily po celé vlasti výrobky Ottovy továrny, velocipédy Stadion, stroje slévárny J.Vltavského a J.Linharta vedle dalších drobnějších závodů a značné množství živností. Půdorysný obraz Rakovníka se v tomto období zvětšil na okrajích o další části, především ve vilové čtvrti.

Těžce prožíval Rakovník dny mnichovské krize, 15. březen a zlá léta okupace. S nezapomenutelnými květnovými dny osvobození v roce 1945 přišla i naděje na lepší časy v dalších etapách vývoje Rakovníka.


Procházka městem
Při pohledu na plán města Rakovníka padne především do očí Husovo náměstí - 390 metrů dlouhé a 50 metrů široké. Takové se najde málokde. Tvoří téměř pravidelný obdélník, ze kterého vybíhají ulice na všechny světové strany.

Snadno se pozná, že běží o prostorné, plánovitě založené tržiště. Tržištěm a přirozeným středem města byla tato rozlehlá plocha po řadu století.

Chmelařství na Rakovnicku má dávno tradici. Už roku 1509 je psáno o měřičích chmele a rakovnickém strychu, což byla dutá míra na chmelové hlávky. Také dozorci nad chmelnicemi a cejchovníci jsou uváděni již v 16. století. Žoky chmele byly ověřovány městskou pečetí a písemným osvědčením o původu a jakosti a to se dělá - i když už ne v Rakovníku - dodnes.

Jiným průmyslem, který stavěl na staleté domácí řemeslné tradici, je keramika. Rakovnické hrnčířství zpracovávalo dobré domácí suroviny a z nich vyráběl ve svých skromných začátcích i keramická továrnička - dnes veliké a výkonné Rakovnické keramické závody. Dlaždice a obkládačky se značkou Rako znají ve všech světadílech.

Uhelné doly vznikaly na Rakovnicku již od r. 1828, u samého města od r. 1840. Uhlí bylo leckde hned pod povrchem a tak stačily jednoduché šachty s primitivním rumpálem. Nepřekonatelnou překážkou bývala voda, která dílo zaplavovala, a tak většina šachet zanikla a dnes se najde jen zarostlá halda jako němý svědek.

Větší význam má nyní těžba lupku, který po vypálení dává světoznámý ohnivzdorný šamot.

Národní kultura
Rakovník a Rakovnicko mají významné místo i v naší národní kultuře. Stará rakovnická škola mívala dobrý zvuk, Rakovník proslul i početnou skupinou humanistických básníků . Stará rakovnická škola, viděná spíš z rubu, je nejspíše známa ze Štěpánkova a Vávrova filmu Nezbedný bakalář. Rakovnická reálka, první v Čechách, byla založena r. 1833 a vychovala dlouhou řadu techniků-praktiků, ale i vědce a vysokoškolské profesory. Také mezi jejími učiteli bylo několik význačných osobností. Rakovničtí se nejraděj hlásí k Zikmundu Wintrovi. Přišel do Rakovníka r. 1874 a bylo mu 28 let. Nevyhýbal se žádné práci. Režíroval i zpíval, stavěl divadelní dekorace, zval na plesy, pomáhal kočovným hereckým společnostem, staral se o chudé studenty, burcoval na záchranu chátrajících památek, přednášel o české historii. V Rakovníku se z Zikmunda Wintra stal kulturní historik a spisovatel.

Významné osobnosti
V lavicích rakovnické reálky sedávali jako studenti osobití malíři, jako Václav Rabas, Antonín Pelc, Vojtěch Tittelbach, Pravoslav Kotík, Zdeněk Balaš, Vladimír Pleiner. Na reálce krátce studoval i Zdeněk Štěpánek, v Rakovníku se narodila Otílie Beníšková, dirigent opery Národního divadla Robert Brock a k Rakovničanům také můžeme počítat i předního člena Národního divadla Vítězslava Vejražku. Rodáky byli kritik a esejista Gustav Jaroš (Gamma), vynikající rytec známek Bohumil Heinz, z blízkého okolí jsou sochaři Josef Fojtík a Václav Markup. Z mladších jsou rodáky malíř Radomír Kolář a sochař Miroslav Pangrác.

Pilnou a vzdělanou regionální pracovnicí byla PhDr. Kamila Spalová, odbornice ve vyučování zeměpisu a první česká učitelka s doktorátem.

Současnost
Vlakem je možno přijet do Rakovníka z pěti různých směrů. Přijíždíte-li od Prahy přes Kladno a Lužnou , zůstane vám Rakovník dlouho utajen. Mezi Lužnou a Rakovníkem v lese vlevo je už málo znatelné hradiště královského loveckého hrádku Hlavačova.

Pak přijde Rakovník - zastávka. Vlevo jsou Rakovnické keramické závody. Vlak se znovu rozjíždí a vpravo je vidět vrch "Na Spravedlnosti" , vlevo zahlédnete Tyršovo koupaliště, zřízené v třicátých letech z Nového rybníka. Přejdete Rakovnický potok a teprve nyní se otevře pohled na město. Vysoká brána na severu a tovární komíny na západě určují jeho panorama.

Zveme všechny k návštěvě našeho krásného města, které je městem bohaté a zajímavé historie, ale dnes především městem pilné a tvořivé práce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-rakovnik.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA