Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Radonice

Městečko Radonice (německý název Radonitz) se nachází asi 8,9 km na jih od Kadaně. Leží na mírném jižním návrší, které se zvedá od potoka Liboc na sever, v nadmořské výšce 322 metrů. Má výhodnou polohu na křižovatce silnic z Kadaně do Mašťova a z Vilémova do Doupova. Prochází jím železniční trať z Vilémova do Kadaňského Rohozce. Tam končí, ale původně vedla až do Doupova.

Centrem je náměstí nepravidelného tvaru se souvislou zástavbou domů a hlavní - Doupovskou ulicí. Důlní činnost v minulém a první polovině 20. století, která se vyvíjela na okrajích Radonic, omezuje jeho další růst, neboť obec je na jižní, východní i západní straně poddolována. Může se tak stavebně rozvíjet jen severním směrem za železniční tratí na mírném návrší směrem k Vintířovu. Zde je nenápadný vršek, kdysi dávno nazývaný Radona, dnes se mu říká Kopeček Nad školou. Nejkrásnější pohled na panorama městečka je od mašťovské silnice z hřbetu Svaté hory. Při příjezdu od Vilémova dominuje zadní trakt budovy kostela. Jižní část s potokem lemovaným hradbou vrb, olší, jasanů a topolů, vytváří příjemný rámec místa.

Místní jméno je odvozeno příponou -ice od mužského osobního jména Radoň; tedy ves Radoňových lidí, Radonice. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z roku 1196. Vztahuje se k příchodu cisterciáckých mnichů z bavorského kláštera Waldsassen, které na své panství povolal Milhost z Mašťova asi v roce 1191. Milhostovu darovací listinu totiž spolupodepsal 20. 6. 1196 jako svědek rovněž Ojíř z Radonic (Hogir de Radonitz). Také další písemné dokumenty se týkají různých listin, v nichž jsou uvedeni radoničtí obyvatelé: v r. 1239 Vít a Mikuláš z Radonic, v r. 1260 Řivín z Radonic, v r. 1316 Svatoslav z Radonic, v roce 1360 Visemir a Ješek z Radonic. V roce 1397 se vedl u zemského soudu spor mezi Anežkou, vdovou po Henšikovi z Radonic a Ojířem z Očedělic o dědictví v Radonicích. Ojíř z Očedělic spor vyhrál a prokázal nárok na dolní a horní Radonice. Ojířův majetek - poplužní dvůr v Radonicích i s poddanými a úroky měl v roce 1406 v držení Jindřich z Mašťova a posléze byl jako půjčka přidělen Vyšehradskému zámku.

Dalšími známými majiteli Radonic byli bratři Mikuláš a Jan Lobkovicové z Hasištejna, kteří měli v roce 1434 patronátní a prezenční právo na zdejší faře. Podobná práva a majetkové podíly tu měl také rytíř z Obrovic. Kolem roku 1474 se Radonice staly součástí léna při statku Kněžice (spolu s vesnicemi Čejkovice, Žabokliky, Libědice, Oploty a Kaštice) a král Vladislav II. je pronajal karlštejnskému purkrabímu Benešovi z Veitmile. Ten zemřel v r. 1496 a není nám zcela jasné proč a jak se Radonice do spojení s dvorem Kněžice dostaly.

Od počátku se osudy Radonic spojovaly se sousedním Vintířovem, kde byla rytířská tvrz a později zámek, sídlo vrchnosti. K největšímu rozkvětu vsi došlo na začátku 16. století. V roce 1508 koupil panství Vintířov a s ním i statek Radonice od dosavadního majitele Albrechta z Kolovrat Opl z Fictumu.
Zasloužil se o to, že v prosinci roku 1514 povýšil král Vladislav Jagellonský Radonice na město. V listině, jejíž originál se nachází v okresním archivu v Kadani, král uvádí, že vyslyšel „prošení od statečného Opla z Fictumu na Novém Šumburku, věrného našeho milého" a vyzdvihuje Radonice na městečko spolu s udělením řady práv vaření piva, prodej soli, povolování řemesel, pořádání trhů a právo mílové. Opl svému městu přál a zaváděl pořádek. V r. 1528 nařídil vedení městských knih a prodal městu krčmu.

Je v historii obce zaznamenán jako ten, kdo se zasloužil o její povýšení a tím i rozvoj a vzestup. Avšak nic netrvá věčně. Věrný Opl se zapletl na svém hradě Šumburk do padělání české mince a když se to v roce 1530 provalilo, hrozil Oplovi nejtvrdší trest. Zatímco královští úředníci prohlíželi na hradě penězokazeckou dílnu, trávil Opl čas na svatbě ve Vlašimi, a odtud rychle zmizel za hranice. Všechen jeho majetek, panství, statky a vsi propadly králi Ferdinandu I. Po čase a soudních sporech se sice část majetku fictumovským příbuzným vrátila, panství Vintířov a městečko Radonice však koupil v roce 1532 Albrecht Šlik.

Podezření Fictumova podvodu a potrestání se dotklo i pána sousedního Vilémova - Viléma Doupovce. Podrobnosti jsou zapsány na jeho náhrobku ve Vilémově, který se nyní nachází v kostele františkánského kláštera v Kadani a čeká na restaurování. „Když urozený rod a starý kmen s chvályhodnou pověstí a s dobrým jménem, poctivý, zbožný a čestný (kdo je tím na zemi ozdoben?), když se zlomí, nesmí se v prach a popel obrátit," je vytesáno na desce (v jazyce německém).

„Tak by neměl zemřít urozený, přísný a ctihodný rek pan Vilém z Doupova, zrozený z prastarého kmene Vilemiců v Čechách. Statečně obstál v zbroji před svým nepřítelem Opiem Fictumem. To mu přineslo velkou slávu jak u krále Ferdinanda, tak u všech stavů v zemi. Jeho nevinu důkladně zkoumali a právem shledali, že na pana Doupovského nejsou žádné žaloby a jeho celou škodu mu Jeho Majestát nahradí 5.700 tolary. Do zástavy mu předem byly dány dvě krásné vsi Vinaře a Blov a k tomu velký rybník, dokud mu Jeho Majestát nevyplatí všechny peníze..."

Toto svědectví o podezření a následné rehabilitaci vytesal do Doupovcova náhrobku pro Vilémov v roce 1568 kadaňský sochař Jörg Mayer. Zanechal svou stopu také v radonickém kostele, pro nějž v roce 1579 vytvořil křtitelnici. Pětiúhlá nádoba má po stranách pět reliéfů s výjevy Kristova křtu v Jordáně a čtyř píšících evangelistů. Spočívá na kmeni zakončeném listovím, po stranách jsou dva erby donátorů - Fictumů a Šliků - a znak města Radonic. Toto renesanční dílo je jediné, které se zachovalo a bylo přeneseno do obnoveného kostela v r. 1702. Je v jeho vnitřní výbavě dodnes. O třetím významném Mayerově díle - kamenném oltáři Poslední večeře, který vytesal v roce 1589 pro majitele panství Zahořany Hanse Raebera z Brusů a na Zahořanech je psáno v historii Vintířova.

Doba vlády Šliků trvala tři čtvrtě století a znamenala dobu rozvoje a rozkvětu. Vedle velkého stavebního ruchu ve Vintířově se stavělo také v Radonicích. Město se obehnalo po obvodu zdí, ale její funkce byla v té době už víc symbolická, než obranná a pak se stavěly čtyři brány. Nejprve v r. 1533 městská, následovala v r.1539 vintířovská zděná brána (nedaleko dnešní školy na konci Doupovské ulice), v r. 1584 vilémovská brána s dřevěnou šindelovou věží a zvonem (na křižovatce u parčíku) a v r. 1594 dolní brána mašťovská nedaleko potoka Liboc.

Přes náměstí protékal potok (dnes je skryt v potrubí) a na něm za kostelem stal od r. 1534 pivovar a sladovna. Patřil nejprve šlikovské vrchnosti, která jej později (v roce 1545) darovala městu za protislužbu, že z každé várky zaplatí obec 8 míšeňských grošů. Šlik přenechal městu i držení masných krámů, truhlici na sůl, povolil slučování řemeslníků do cechů a lov ryb. Krčmu koupilo město od Fictumů již od r. 1528. Byly zde i dva mlýny. Jeden stál na potoce za kostelem a farou, druhý se stoupou na kroupy u rybníka na dolní straně náměstí. Od roku 1552 měly Radonice lázně a lazebníka. V roce 1579 otevřely novou hospodu a za městem na kadaňské cestě se zřídil v r. 1598 městský špitál.

Za Šliků se na panství rozšířila luteránská víra. V roce 1532 dokonce byla na panství provedena prohlídka z nařízení samotného krále Ferdinanda I., zda zde neprovádí náboženskou činnost luteránský kazatel. Podle zprávy hejtmana vintířovského panství Jana Vlkavského z Dalkovic se v Radonicích skutečně ucházeli luteránští kněží o faru a na zkoušku byl jeden z nich přijat. Byl však sesazen a odešel ještě před prohlídkou z Prahy. Na velikonoce 1532 sloužil mši v radonickém kostele mnich z kadaňského kláštera.

Problémy s neposlušností Šliků asi trvaly dlouhou dobu, neboť opakovaně se v letech 1560-1564 řešily stížnosti Pražské kapituly, že v Radonicích slouží za přímé podpory hraběnky Šlikové luteránští kněží, kteří „tropí v okolí velké škody." Jeden z protestantských kněží - Matěj Wachtler - se příliš neproslavil: v roce 1574 totiž prodal za dvě kopy grošů farní rybářskou truhlici a za dva roky byl společně s městským sudím z Radonic vyhnán. Ale i pak zde protestantská víra měla pevné kořeny, jak dosvědčuje usazení dalšího faráře Ondřeje Patzmana, který koupil v r. 1588 dům s dvorem; udržela se tady až do roku 1622.

O správu městečka se staral sudí a dvanáct přísežných, později magistrát vedl starosta. Albrecht Šlik městu potvrdil v r. 1545 všechna dosavadní práva. Městský znak s erbem Fictumů doplnil také erbem Šliků, daroval městu dům na vyřizování úředních věcí. Tato druhá radnice stála v rohu náměstí u kostelního dvora proti č. p. 2 a nad dveřmi byl erb Fictumů s datací 1525, pocházející údajně z nějakého staršího neznámého místa, které sloužilo jako první radnice. Teprve v roce 1582 si Radoničtí nechali přeložit od kadaňského učitele K. Schellera reformované městské právo z češtiny do němčiny. V listinných dokumentech se zachovala jména některých radonických starostů z té doby, např. Martina Becka (1575), Kryštofa Fleischera (1580), Mikuláše Bachmanna (1596). Město mělo i svou šatlavu a v písemnostech z r. 1592 je zaznamenán případ jistého Jakuba Glassera, který sem byl vsazen, protože zbil městského biřice a protivil se soudu.

V r. 1612 Jeroným Šlik zemřel, a protože neměl dědice, připadl majetek vzdálenému příbuznému, synu Barbory Šlikové, Jindřichu Matyáši Thurnovi. Ten v roce 1614 potvrdil Radonicím všechna dosavadní práva. Zakrátko poté se stal jednou z nejvýraznějších osobností počínajícího odboje českých stavů proti Habsburkům. Byl jedním z hlavních defenzorů, aktivně se účastnil pražské defenestrace 23. května 1618 a brzy stanul v čele stavovské armády jako její vrchní velitel.

Důsledky porážky na Bílé hoře v r. 1620 dopadly na většinu panství, vsí, měst a rodů v tomto kraji velmi krutě a ještě mnohokrát se k nim budeme vracet. Ve Vintířově a také v Radonicích se pak střídali majitelé, přehnala se tudy třicetiletá válka.

V r. 1622 se pánem stal Ferdinand z Nagarol, který připojil i konfiskát Raeberova panství v Zahořanech a Vidolicích. Zavádí tvrdou rukou víru, řád a pořádek. Ze všeho nejdříve obnovil katolickou bohoslužbu: 6. 11. 1622 vysvětil děkan Hagelius z Kadaně znovu radonický kostel a jako farář je přidělen Johann Kometa. Ten se objevuje i v zápisu soudní knihy (ta se později v letech 1628-64 vůbec nevedla). V ní se uvádí případ z roku 1624, že jistý Jiří Meierlein vyjížděl s ozbrojenci do okolních vsí a bral sedlákům koně. Byl zatčen, obžalován Nagarolovým gubernátorem Berdidou a v Radonicích vsazen do šatlavy. V doprovodu městského biřice a mušketýrů pak putoval do Prahy. Podařilo se mu utéci, ale byl v Račeticích znovu chycen. Na přímluvu radonického faráře Komety byl nakonec osvobozen a odpuštěn mu trest - odevzdat 6 strychů žita vintířovské vrchnosti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-radonice.cz, na kterých najdete další informace.


 

 

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA