Zubří

Zubří

Turistické zajímavosti
Okolí Nového Města na Moravě i samotné Zubří se bez nadsázky stávají stále vyhledávanějšími místy pro příjemnou a klidnou rekreaci, a to po celý rok. O mnohé se přičinili zdejší lidé, mnohé je také dáno vysočanskou přírodou. Známý publicista a novoměstský lékař MUDr. Karel Daněk, CSc., se ve svých odborných pracích podrobně zabýval vlivy zdejšího klimatu a zdejší krajiny na rekreační, léčebné a rekondiční pobyty u nás a došel k závěru, že je zde ve vzácné shodě mnoho příznivých vlivů.

Přednosti naší krajiny
V naší nadmořské výšce od 500 do 800 metrů je mírně zvlněná krajina zalesněna především jehličnatými lesy. Ty tvoří po celý rok přirozený kryt proti slunečnímu žáru, větru a srážkám. Vnitřní klima lesů prosycené vlhkostí a vůní pryskyřice zajišťuje v nich jakousi bezplatnou inhalační kúru. Přiměřené vlhké lesní mikroklima zvyšuje elektrickou vodivost vzduchu a tím ijeho ionizaci. To se příznivě promítá na naši nervovou soustavu snížením bolestí hlavy, závratí a nevolností. Na rozdíl od níže položených listnatých lesů zde nehrozí tolik alergie z pylu stromů nebo z plísní tlejícího listí. Je zde minimum klíšťat. Turistické trasy jsou spíše krátké s mírným stoupáním a vedou vcelku klidnou malebnou krajinou.

Zuberský rybník
Stále zvyšující se zájem o rekreaci v Zubří se odvíjí od možnosti příjemného rekreačního koupání v Zuberském rybníku. Rybník leží necelý 1 km SV od Zubří na kraji rozsáhlého lesního komplexu. Jeho původní rozlohaje 8,64 ha, nadmořská výška 655 m a největší hloubka 6 m. Rybník s největší pravděpodobností založil již koncem 15. století Vilém z Pernštejna nebo v první polovině století 16. jeho syn Jan.

Pohledecká skála
K panoramatu Zuberského rybníka neoddělitelně patří zalesněný vrchol Pohledecká skála (812 m, dříve zvaný Kaiserstein). Vypínají se na něm dvě vysoké telekomunikační věže, které je vidět z velmi širokého okolí a jsou tedy výborným orientačním bodem. Vyšší a zároveň novější věž měří 52 m. Vrchol Pohledecká skála s oběma věžemi je nepřístupný, jde o vojenský prostor.

Stopa Járy Cimrmana
Stopa Járy Cimrmana byla vytvořena dětmi z tábora Černé ovce, 2. turnus u Bidláků a slavnostně odhalena 16. 8. 2006 na 'Téčku' za BVV. Hl. vedoucí tábora Jara Konopek Ondráček je milovníkem tohoto českého génia a tak mu věnoval i celotáborovou etapovou hru. Odhalení byla přítomna i čínská delegace z provincie Yanzhou, nápad se jim velmi líbil a budou k památníku vozit své turisty při návštěvách Vysočiny!

Větrný mlýn
V zahradě domu č. 12 směrem k Pohledci je za korunami stromů téměř schována taková menší technická památka. Je to větrný mlýn z 30. let našeho století, který byl využíván k čerpání vody a zásobení celé usedlosti včetně zahrady, ve válce i k provizornímu mletí mouky. Účinnost větrníku byla zvyšována důmyslným vysazením stromů, které přivádělo vítr pomyslným trychtýřem k lopatovému kolu. Lopatové kolo se i dnes čile otáčí při náporech západního větru. Na využití své energie však větrník prozatím čeká.

Rekreační zařízení
V roce 1939 koupil brněnský spolek Humanita asi 90 měřic pozemků na SV straně Zuberského rybníka s úmyslem postavit zde dětskou ozdravovnu nebo zemské sanatorium. Věci se rozhýbaly až po válce a podle zuberské kroniky zuberští občané staví v létě 1947 chaty pro letní dětský tábor. Dětský tábor přešel pak pod správu strojírenského podniku ŽĎAS ve Žďáře nad Sázavou a dodnes slouží svému účelu. Mimo dětské letní rekreace poskytuje toto zařízení i další služby jako jsou ubytování pro dospělé, školení, svatby, hostiny apod. Zařízení je vybaveno také četnými sportovišti.

Asi 1,5 km na východ od Zuberského rybníka za Rychtářovým kopcem leží již na katastru Vojtěchova rekreační středisko Zeman Transport. Toto zařízení slouží dnes výhradně potřebám této brněnské firmy. Původní objekt byl postaven za druhé světové války (1942-1946) jako dětská ozdravovna. Později sloužil jako mezinárodní dětský tábor spravovaný novoměstskou Chiranou.

Památný hrob
Na druhé straně vesnice v zahradě domu č. 30 je poblíž cesty hrob evangelíka Kristiána Jinka, o němž píšeme na jiném místě. Na pomníku nad hrobem čteme nápis: K. Lankaš, 20. 1. 1782. Nedaleko odtud je na domku č. 44 mezi okny možné spatřit sgrafito stylizované kotvy, které zde v roce 1935 zhotovil známý novoměstský malíř a grafik Karel Němec.

Pamětní kameny
Zajímavé jsou i různé smírčí nebo pamětní kameny, které se v okolí hojně vysky tují. Nejbližší kámen stojí na mezi při cestě od stavení Kotoviců č. 75 k vodárně. Je na něm vyryt kříž, monogram J. J. a datum 9. 7. 1939. Uvedeného dne v těchto místech náhle zemřel důstojník plavební společnosti Jan Jelínek, otec známého antropologa a ředitele Moravského zemského muzea RNDr. Jana Jelínka, DrSc., který jezdíval delší dobu do Zubří na dovolenou.

Nejstarší a nejcennější smírčí kámen stojí hluboko v lese za Špimberkem poblíž zelené turistické značky na místě nazývaném U pytláka, již na katastru sousedního Vojtěchova. Na mramorovém kameni o velikosti 115 x 53 x 8 cm je vyryt kříž, puška a nápis: Léta Páně 1569 tu neděli po sv. Václavě zabit jest tuto Petr, syn Chrásty z Albrechtic, radní, od Jana, myslivce pernštejnského. Bůh milostiv rač býti duši jeho. Událost z roku 1569 je v okolí vyprávěna v mnoha verzích. Toto místo s provizorními lavičkami může být pro turistu i příjemnou zastávkou s odpočinkem.

Jistou raritou je kámen U tří srnců poblíž Koníkova. Je to komolý jehlan o výšce 173 cm s dosud zachovalým erbem Mitrovských a s již značně rozrušeným textem začínajícím v němčině slovy: Hier erlegte Wladimir GrafMittrowsky... Podle ústního podání zde někdy okolo roku 1840 zastřelil hrabě Mitrovský jednou ranou tři srnce. Tento kámen však bez znalého průvodce těžko najdete.

Při výčtu zajímavých pamětních kamenů v okolí Zubří nelze pominout alespoň další dva. Prvnímu se všeobecně říká Kubík. Kámen stojí malý kousek od lesní cesty za Zuberským rybníkem a velice snadno se dá přehlédnout. Je totiž docela malý, na výšku měří 56 cm, v jeho horní části je vyhloubeno okénko, kde snad dříve býval nějaký nápis, v dolní části je vytesán kalich. Kámen připomíná událost, starou více než sto let. Dne 19. února 1885 v jednu hodinu po poledni, jak je zapsáno v matrice, byl při kácení stromů zabit padajícím kmenem jedle majitel gruntu č. 17 a nájemce obecního hostince Josef Kubík, rodák z Líšné. Malý kousek od tohoto kamene je dodnes patrna tzv. vlčí jáma. Do podobných jam se v okolí vlci skutečně dříve chytali.

Druhý kámen připomíná na rozdíl od všech předešlých spíše humornou příhodu a rozhodně se do galerie historických kamenů nezařadí. Stojí na mezi při cestě do Olešné. Nápis na něm již vybledl. Byl na něm namalován džbánek piva a nápis: Zde padlo 6 truchlících pozůstalých. Kámen postavili Olešáni jako upomínku na událost z roku 1964, kdy při návratu z pohřbu v Olešné zde alkoholem posilněna padla celá zuberská vláda. Celkem 6 předsedů různých složek muselo být nakonec na koňském voze odvezeno domů do Zubří, kde si je převzaly k dalšímu výchovnému procesu jejich manželky.

Při cestě z Nového Města na Moravě do Zubří po levé straně nad kopcem Babáček stojí kamenný křížek. Zde byl 13. dubna 1945 německou policií zastřelen četnický velitel Hynek Hájek z Nového Města na Moravě a těžce zraněn jeho syn Miroslav.

Další zajímavosti
Vedle turistických zajímavostí nejbližšího okolí Zubří lze návštěvníkům doporučit mnoho dalších atraktivních cílů. Jsou to především Nové Město na Moravě s Horáckým muzeem, Horáckou galerií a známým SKI areálem, Ždár nad Sázavou se světoznámým poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a dalšími stavebními památkami J. B. Santiniho v okolí, mnohé vrcholové skály SZ od Zubří s nádhernými rozhledy, koupání ve Skalském rybníku, na Medlově nebo na Sykovci, Westernové městečko ve Zvoli, zřícenina hradu Zubštejna, samotný hrad Pernštejn, městečko Jimramov a mnoho dalších.

Cykloturistika
Na své si v Zubří přijdou i milovníci cykloturistiky, protože v okolí je dostatek klidných, málo frekventovaných a pro cykloturistiku vhodných cest. Stačí si jen zvolit vhodnou členitost terénu. Ta je větší na SV a menší na JZ.

Historie

Vznik Zubří a název obce
Po celém kolonizovaném území vyrůstaly v průběhu 13. a 14. století nové osady jako houby po dešti. A tak na samých západních hranicích území pánů z Medlova byla jejich přičiněním někdy v 2. polovině 13. století založena také vesnice Zubří. Medlovští páni povolávali k osídlení nových území převážně osadníky z oblasti svého původu. Dá se tedy předpokládat, že i do Zubří přišli první obyvatelé z jižní Moravy z okolí Pohořelic a Moravského Krumlova.

Zubří mezi sv. válkami
Noví osadníci přinášeli s sebou na Vysočinu nejen různé zvyky a obyčeje, ale také místní jména. Tak sem byly přeneseny z okolí Moravského Krumlova názvy pro vesnice Maršovice, Rokytno, Kadov a zaniklou osadu Medlov. Název pro nově vzniklé Zubří měl však zřejmě jiný původ. Zakladatel - páni z Medlova - jím chtěl symbolicky dát jasně najevo, že nově vzniklá osada je na hranici jeho území, na hranicích rodu erbu zubří hlavy.

Nejstarší písemné zprávy

Bočkovo falzum
Literatura k nejstarším dějinám Zubří je poznamenána údajem falešné listiny, otištěné Antonínem Bočkem ve třetím svazku moravského diplomatáře, v níž jsou mezi svědky uvedeni Vojtěch z Bystřice a Štěpán ze Zubří. Listinu Antonín Boček datoval rokem 1247. Jde o jednu z listin, které si Antonín Boček vymyslel na podporu své verze o vypálení doubravnického kláštera Tatary v roce 1241. Listinu označil za podezřelou již Jan Tenora, když v roce 1909 vydal dějiny města Bystřice. Vojtěchovi a Štěpánovi z Medlova, kteří v první polovině 13. století skutečně vlastnili území severně od Doubravníka, dal Antonín Boček přídomky z Bystřice a ze Zubří, aby jimi prokázal existenci těchto sídlišť již v polovině 13. století. Vedle Bystřice však měl na mysli hrad Zubštejn, nikoliv ves Zubří.

Tyto skutečnosti unikly autorovi vlastivědy novoměstského okresu J. F. Svobodovi, který označil ves Zubří za sídlo Štěpána ze Zubří, čímž se Zubří rázem stalo jednou z nejstarších vesnic na Vysočině, vesnicí nejméně o dvacet let starší než nedaleké Nové Město.

První zpráva
Nejstarší skutečnou písemnou zprávou o Zubří je až druhý zápis v roce 1348 založených zemských desek moravských, do nichž měly být podle rozhodnutí markraběte Karla zapisovány držby všech svobodných statků. Zápis konstatuje prodej hradu Kamene, jak se v této době nazýval Zubštejn, Jimramem z Kamene a jeho syny pánům Ješkovi a Benešovi z Boskovic. K hradu Kameni tehdy náležel majetek v městečku Bystřici a ve čtrnácti vesnicích, mezi nimiž jsou uváděny později zaniklý Pičulín, Zubří (Zubrzim), Pohledec, Studnice a Rokytno. Jako součást bystřického panství, tentokrát se sídlem na hradě Pyšolci, jsou tyto vesnice (Piczerim, Zubrzim, Poleczthe) uvedeny též v roce 1358, kdy moravský markrabí Jan připsal bystřické panství Ješkovi z Boskovic, a u bystřického panství zůstaly zřejmě i v dalším století.

Rok 1348, kdy se Zubří po prvé objevuje v písemných pramenech, není přirozeně rokemjeho založení. Území na sever od Doubravníka bylo pány z Medlova kolonizováno od třicátých let 13. století. Z farních obcí, které byly základem kolonizace do okolních míst, jsou v roce 1285 doloženy Štěpánova Rozsochy, na samém konci 13. století byla v rukou pozdějších pánů z Pernštejna i Bystřice.

V oblasti kolonizace pánů z Obřan, přicházející do zuberského okolí od Křižanova a Žďáru, je však již v roce 1267 doloženo Nové Město, tehdy nazvané Bočkanov. Poněvadž velmi blízké vsi Pohledec a Zubří vznikly nesporně kolonizací pánů z Medlova ve směru od Doubravníka a řeky Svratky, lze předpokládat, že v době založení Nového Města bylo již jejich území zabráno pány z Medlova. Počátky osídlení této oblasti můžeme proto hledat již v polovině 13. století, tedy zhruba osmdesát až devadesát let před první písemnou zprávou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obeczubri.cz/, kde najdete další informace.