Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Holešov

Město Holešov je svými třinácti tisíci obyvateli druhým největším městem okresu Kroměříž. Leží na rozhraní Hané a Valašska s Hostýnskými vrchy v pozadí, nedaleko významných kulturních center východní střední Moravy - Zlína, Přerova a Kroměříže.

Současnost
Holešov je městem s výraznou tradicí dřevařské výroby a s produkty společnosti TON se můžeme setkat daleko za hranicí naší země. Známé jsou také cukrářské výrobky závodu Sfinx. Občané nacházejí uplatnění v dalších odvětvích průmyslu, zemědělství i službách. Významný pro město je i provoz letiště, na kterém působí několik opravárenských a leteckých firem. Kromě samotného Holešova patří v současnosti k městu čtyři místní části - Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. V oblasti školství je významné Gymnázium Ladislava Jaroše a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do povědomí sportovní veřejnosti se dostává také víceúčelová sportovní hala či krytý plavecký bazén s fitcentrem.

Historie - kultura - sport
Počátky osídlení Holešovska sahají až do pravěku a první písemnou zmínku o městě nalezneme v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. V roce 1322 byl Holešov již prokazatelně městem. Nejstarším rodem, který Holešov držel, byli pánové ze Štenberka a po nich další šlechtické rody. V šestnáctém století se v Holešově výrazně formovalo bratrské hnutí a většina obyvatel přijímala pod obojí. V době působení Jana Sarkandra ve městě a rekatolizaci obyvatelstva v druhém desetiletí 17. století patřilo holešovské panství Ladislavu z Lobkovic. Po plenění a morových ranách třicetileté války koupil panství Jan hrabě z Rottalu. Tím začal nový rozkvět města. Poslední majitelé byli z rodu Wrbnů.

Milovníky historie upoutá v Holešově raně barokní zámek s vzácnými stropními štuky a malbami (v současnosti nepřístupný veřejnosti), unikátní zámecký park francouzského stylu s rybníkem ve tvaru trojzubce, kde se nachází i busta nejvýznamnějšího rodáka F. X. Richtera, zakladatele mannheimské hudební školy 18. století.

Druhou dominantou je farní chrám Nanebevzetí Panny Marie s barokním klenotem Černou kaplí. Za povšimnutí stojí i druhý holešovský kostel sv. Anny. Návštěvníka může zaujmout i morový sloup z 18. století na náměstí dr. Edvarda Beneše či kaple sv. Kříže a kaple sv. Martina.

Ke specifickým rysům města patřilo v letech 1455 až 1919 "židovské getho" s jedním nejpočetnějším počtem obyvatel na Moravě. Po zničení "Nové synagogy" nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala "Šachova synagoga". Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava.

Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s obřadní síní se seznamem obětí holocaustu a množstvím náhrobků. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Sabbatai Kohena, zvaného Šach. Nedávno byla otevřena "Holešovská galerie" a Městské muzeum s výstavou dokumentující historii osídlení od nejstarších dob. Muzeum a provoz kina Svět provozuje Městské kulturní středisko.

Město Holešov leží na úpatí nejzápadnějších výběžků Hostýnských vrchů, na rozhraní Hané a Valašska, na březích říčky Rusavy. Již ve 12. století bývala osada lenním statkem olomouckých biskupů, což stvrzuje známá listina biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Vpádem Tatarů byla osada zničena, brzy však byla znovu vybudována a opatřena hradbami. V roce 1272 je již zmiňována jako město. Ve druhé polovině 14. století byl Holešov rozdělen na část alodiální a část manskou. Obě byly v držení pánů Zdeňka a Ješka ze Šternberka, z nichž druhý byl zakladatelem holešovské větve Šternberků. Koncem 16. století se Holešov stal majetkem Karla st. ze Žerotína a po něm Ladislava ml. z Lobkovic. Za třicetileté války bylo město pleněno Valachy a Švédy, ušetřeno nebylo ani vojsky císařskými. Nejvíce utrpělo v roce 1643, kdy jeho dvě třetiny lehly popelem.

Po roce 1650, kdy přešel do držení rodu hrabat Rottalů, dostává Holešov novou podobu. Je postavena monumentální budova zámku a její interiéry vyzdobeny italskými umělci, vybudován chrám Nanebevzetí P. Marie, k níž později přibyla rodová hrobka Rottalů, zvaná Černá kaple, jejíž výzdoba je dílem Josefa Antonína Friče. Holešovský rodák, architekt a sochař Tomáš Šturm, je tvůrcem filiálního kostela sv. Anny, o jehož interiér se zasloužil olomoucký sochař Ondřej Zohner. Při zámku, v němž probíhal čilý divadelní a hudební život, byl zřízen rozsáhlý park dle francouzského vzoru.

Rod Rottalů vymřel po meči. Vnučka posledního z Rottalů Barbora se provdala za hraběte Erdödyho a po její smrti přešlo panství na její syny Karla a Františka. Karel odkázal Holešov své dceři Barboře, po jejímž sňatku s Eugenem hrabětem Vrbnou zůstává Holešov v držení rodu Vrbnů.

V roce 1850 je v Holešově zřízeno okresní hejtmanství a okresní soud. Předtím obstarávaly politickou správu a soudnictví vrchnostenské úřady jednotlivých panství. Místo magistrátu s purkmistrem dostalo se městu voleného starosty a tří radních. Holešov se ve druhé polovině století začal probouzet i národnostně, horlivými vlastenci byl založen Čtenářský spolek, pěvecký spolek Podhoran, hasičsko-sokolská jednota Sokol. Město mělo v té době kolem 5 000 obyvatel.

Okresní město se stalo i ekonomickým střediskem. Zprvu to bylo sídlo velkostatku a většího počtu obchodnických a řemeslnických živností, z nichž některé nabývaly tovární charakter. Mezi průmyslovými podniky byl nejvýrazněji zastoupen průmysl dřevařský a nábytkářský, pletárenský a potravinářský. Patřil mezi ně zejména závod bratří Thonetů, vyrábějící ohýbaný nábytek, a Kneislova továrna na cukrovinky ve Všetulích, pivovar a sladovna. Později přibyly k nim podniky kovodělného, chemického a kožedělného průmyslu i několik tiskáren, z nichž nejznámější je Klabusayova litografie, jedna z nejstarších v českých zemích.

Počátkem července 1914 byla ve městě zahájena krajinská hanácko-valašská výstava, přerušená sarajevským atentátem a počátkem 1. světové války. Těsně po jejím skončení, počátkem prosince 1918, propukl v Holešově protižidovský pogrom, který si vyžádal dva lidské životy.

V poválečném období Holešov opět ožil stavebním ruchem. Byla postaveny nové budovy okresního soudu a městské spořitelny, několik městských činžovních domů, vybudována nová kanalizace a vodovod. Bohaté národopisné sbírky, shromážděné ředitelem městské spořitelny Rudolfem Janovským, se staly základem pro otevření expozice městského muzea. Holešov se stal sídlem cejchovního úřadu, katastrálního měřičského úřadu, okresního silničního výboru, v letech 1938-1939 zde byl umístěn hraničářský prapor č. 10.

V období okupace byl přechodně v letech 1942 - 1945 zrušen holešovský okres, aby byl opět v roce 1945 obnoven v původních hranicích. S malými změnami tak zůstal až do roku 1960, kdy při nové územní reorganizaci byl přičleněn k okresu kroměřížskému.

K historickým zajímavostem patří i pohled na náboženské poměry. Za válek husitských hlásili se holešovští k podobojí, ve století 16. přešli k luteránství. V 16. století byla v Holešově ještě katolická fara, vedle protestantismu však zde byla i silná obec českobratrská, podporovaná pány ze Šternberka a z Žerotína. Za Ladislava z Lobkovic přišli do Holešova jezuité a v roce 1616 byl holešovským farářem ustanoven Jan Sarkander, po vpádu polských lisovčíků obžalovaný z velezrady. Byl zatčen a odvezen do Olomouce, kde na následky mučení ve vězení zemřel.

Škola byla v Holešově již ve 14. století, ve století 16. byla zde škola luterská i bratrská. V letech 1615 - 1616 byl rektorem luterské školy J.Třanovský, autor slavné sbírky duchovních písní Cythara sanctorum. Obě školy byly změněny za protireformace na školu farní. Za Marie Terezie byla zde kromě školy triviální i škola městská. Roku 1863 byla otevřena dvojjazyčná hlavní škola, přeměněná po vydání školských zákonů v roce 1869 na školu obecnou. Německá měšťanská škola, zřízená v 70. letech, se stala v roce 1885 školou českou a byla roku 1907 rozdělena na měšťanskou školu chlapeckou a dívčí. V roce 1899 byla ve městě zřízena zemská vyšší reálka, která byla v roce 1909 přeměněna na reálné gymnázium. Kromě toho zde byla ještě zemská hospodářská škola, dvě městské a jedna soukromá mateřská škola a dvě odborné školy pro ženská povolání.

Holešovští židé tvořili odedávna samostatnou náboženskou obec. Největší příliv židů do Holešova nastal patrně po roce 1454, kdy byli příkazem krále Ladislava Pohrobka vypuzeni z měst královských. Židovské gheto se rozkládalo severně od městských hradeb. Do města vcházeli Židovskou branou, zbořenou v roce 1906. Řídili se starými židovskými zvyky a řády, měli svého rabína a školu. Po velkém ohni v roce 1560 si na troskách staré synagogy zbudovali novou. Ve válce třicetileté lehla židovská obec znovu téměř celá popelem při vpádu Švédů. V roce 1893 postavili si novou synagogu v maursko-orientálním slohu, ta však byla v roce 1941 nacisty vypálena. V letech 1559 - 1563 působil v Holešově rabín Sabbatai ben Kohen, jehož hrobka na židovském hřbitově je jednou z vzácných historických památek, stejně jako renesanční synagoga z roku 1560, která je jedním z mála dochovaných objektů svého druhu u nás.

Z vynikajících rodáků zasluhují zmínky obzvláště Jan z Holešova (*1366), bohoslovec v době husitské, František Xaver Richter (1709-1789), hudební skladatel, komorní kapelník u kurfirsta falckého v Manheimu, Jan Nepomuk Hanke z Hankenštejna (1751-1806), buditel a historik moravský, z novějších pak historička Vlasta Fialová, hudební vědec Mirko Očadlík a profesor Masarykovy univerzity v Brně Vladimír Groh.

Mezi nejvýznamnější památky Holešova patří bezesporu renesančně barokní zámek, postavený po roce 1650 s parkem (18. století) a předzámčím, trinitářský klášter (soubor barokních staveb z let 1748 - 1750), farní kostel s Černou kaplí (polovina 17. století), filiální kostel sv.Anny (1742 - 1748), kaple sv. Kříže (asi 1662), kaple sv. Martina (1744), stará židovská synagoga (asi 1560), morový sloup (počátek 18. století) a židovský hřbitov.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.holesov.cz/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA