Zámek Náchod
Náchodský zámek patří k nejvýznamnějším památkám východních Čech. Původně gotický hrad se proměnil v monumentální barokní sídlo rodu Piccolomini a dodnes okouzluje bohatými interiéry i výhledem nad městem.
Vysoko nad městem Náchod se vypíná majestátní komplex budov náchodského zámku. Původně hrad z 2. poloviny 13. stol. byl v polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. V polovině 17. století Ottavio Piccolomini zahájil rozsáhlé úpravy a spojil styl nedobytné pevnosti s luxusem barokního paláce. Dnešní podobu získal zámek počátkem 18. století.
Již ve 13. století mu předcházela stavba středověkého hradu, jenž strážil stezku vedoucí z česko-slezského pomezí. Zakladatelem hradu i města byl roku 1254 Hron z Náchoda. V letech 1544-1621 patřilo panství rodu Smiřických, kteří přebudovali hrad v renesanční zámek.
Posledním majitelem pocházejícím z řad české šlechty byl Adam Erdman Trčka z Lípy, jehož švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna od císaře Ferdinanda II. za pomoc při odstranění Valdštejna.
Již za Trčků (1632) došlo k prvnímu zesílení opevnění. Po známé chebské vraždě Albrechta z Valdštejna, Erdmana Trčky a jejich druhů daroval císař Ferdinand II. roku 1634 náchodský zámek italskému generálovi Octaviu Piccolominimu, který v něm zřídil své rodové sídlo. Aby splňovalo funkci pevnostní i reprezentativní, povolal Piccolomini G. Pieroniho a plukovníka de la Crona, kteří vypracovali projekt opevnění. Práce na fortifikacích i zámeckých budovách vedl Carlo Lurago.
Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783, za jeho vlády, vyznačující se barokními a rokokovými přestavbami a úpravami dostal v podstatě svou dnešní podobu. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský a po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové.
Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce II. světové války. Od konfiskace knížecího velkostatku 21. 6. 1945 je zámek majetkem státu.
Z interiérů vyniká krásou Španělský sál, v němž se zachovaly raně barokní malby F. Harovníka a G. Vanettiho, doplněné později, v polovině 18. století, bohatou rokokovou štukaturou. Původní raně barokní štuk se zachoval v zámecké kapli. Ze zámeckého mobiliáře jsou nejcennější bruselské gobelíny ze 17. století, obrazy Pietra Snayrse a Joachima Sandrarta.
Návštěvníci mají možnost navštívit tři prohlídkové trasy Státního zámku v Náchodě - Piccolominskou expozici, která je seznámila s historií zámku a členy rodu Piccolomini. Salóny druhého patra naopak návštěvníkům nabízí soubory historického řemesla, tapiserie, zbraně a malované trámové stropy. A do třetice Malý okruh, který zahrnuje gotický sklep, vyhlídkovou terasu a věž s hladomornou. V průběhu celé sezony si návštěvníci mohli vybrat z řady kulturních akcí.