Zámek Telč

1.4.2026 / redakce

Renesanční zámek Telč patří k nejkrásnějším památkám Vysočiny a společně s historickým centrem města je součástí UNESCO. Proslul zachovalými renesančními interiéry, kazetovými stropy i arkádovým nádvořím.

Telčský zámek se řadí mezi skvosty moravské renesanční zámecké architektury. Za jeho největší přednost se ale považují dokonale zachovalé interiéry. Zámek se nachází na jihu Moravy ve městě Telč. Spolu s náměstím a s renesančními domy je telčský zámek zařazen do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v jihovýchodní části historického jádra města. Nejvýznamnějšími majiteli byli páni z Hradce, Lichtenštejnové a Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů.

Původní gotický hrad ze 14. stol. byl po roce 1550 přestavěný a doplněný o budovy v renesančním stylu. Jeho jádro tvořily palác a kaple, vybudované kolem dnešního tzv. Malého dvorku. Součástí zámku je hradební opevnění a příkop. V druhé polovině 16. století si Zachariáš z Hradce pozval Leopolda Estereichera a Baldassara Maggiho z Arogna, aby přeměnili pevnostní hrad v zámecký areál.

Byla přistavěna kaple Všech Svatých a kolem zámku byl vybudován rozlehlý park, který zpestřuje arkádová kolonáda. Z tohoto období pochází vzácná sgrafitová výzdoba některých místností. Největší zajímavostí zámku jsou renesanční sály s dřevěnými kazetovými stropy z 16. století. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století.

V areálu zámku se nachází galerie Jana Zrzavého, kde jsou vystaveny obrazy tohoto českého moderního malíře. V zámeckých prostorách je umístěna také pobočka vlastivědného Muzea Vysočiny s velkým mechanickým betlémem a s bohatými národopisnými, archeologickými a historickými sbírkami.

Prohlídkový okruh vede také do obytných místností posledních soukromých majitelů z rodu Lichtensteinů. V přilehlém parku s cizokrajnými dřevinami stojí klasicistní oranžérie. Na arkádovém nádvoří a v sálech se často konají koncerty.