Bazilika sv. Jiří – pohřebiště Přemyslovců

Bazilika sv. Jiří – pohřebiště Přemyslovců

Nejstarší dochovanou sakrální stavbu v Praze je možné obdivovat v areálu Pražského hradu. Jde o románskou trojlodní baziliku sv. Jiří, která se stala v pořadí druhým křesťanským kostelem na území města. Její cihlově červené barokní průčelí je doslova nepřehlédnutelné, stejně tak jako vysoké bílé věže z opukových kvádrů, které zasahují do siluety hradního komplexu.

Bazilika sv. Jiří na Svatojiřském náměstí v Praze je jedním z nejstarších českých kostelů. Byla založena v roce 920 knížetem Vratislavem I. jakožto druhá svatyně Pražského hradu. Stala se tak teprve druhým kostelem v tehdejší Praze. Sám Vratislav I. byl v bazilice sv. Jiří pohřben krátce po své smrti v roce 921. K vysvěcení baziliky došlo roku 925 za vlády Vratislavova syna Václava, při příležitosti přenesení ostatků Vratislavovy matky (Václavovy babičky) - svaté Ludmily z Tetína. Bazilika sv. Jiří se tak stala hlavním sakrálním centrem v zemi a pohřebištěm Přemyslovců. V hlavní lodi je možné si prohlédnout náhrobky členů tohoto knížecího rodu.

Vznik kláštera 

O několik let později, v roce 973, byl knížetem Boleslavem II. založen klášter benediktinů, který se stal nedílnou součástí baziliky. Jeho první abatyší se stala Mlada, sestra Boleslava II., který zde byl také pohřben. V klášteře sv. Jiří žily neprovdané dcery panovníků a jiných významných osobnosti. Jeho hlavou byly abatyše, které měly vysokou prestiž, dokonce se podílely i na korunovacích českých královen. Klášterní stavby obklopují dva rajské dvory – Velký (II. dvůr) a Malý (III.) dvůr. První dvůr se do 70. let 19. století nacházel za vchodem do kláštera, který býval na místě nynějšího Nového proboštství v severozápadní části kláštera. Součástí kláštera je také mimo jiné kaple sv. Marie, v níž byly nalezeny ostatky tří abatyší, pravděpodobně Mlady, Anežky a Kunhuty.

Vlevo: kaple sv. Ludmily - Sv. Ludmila na detailu z triumfálního oblouku. Kaple sv. Ludmily je vyhledávaným poutním místem pro návštěvníky pravoslavného vyznání.
Uprostřed: kaple sv. Ludmily - Tvář Krista z pozdně gotického Ukřižování v kapli sv. Ludmily.
Vpravo: Brigita - Kamenná alegorie Marnosti v kryptě baziliky sv. Jiří pochází ze 16. století. K plastice se váže pověst, po které plastika získala své jméno – Brigita.

Booking.com

Adam a Eva

Když byla Praha v roce 1142 obléhána Konrádem Znojemským, kostel i s klášterem kompletně vyhořel. O jejich opětovné vystavení v románském slohu se zasloužila abatyše Berta. Kromě průčelí a několika prvků v interiéru si bazilika tuto podobu zachovala dodnes. Jde o trojlodní baziliku, jejímuž průčelí dominují dvě mohutné románské věže z kvádříkového zdiva dosahující do výšky jednačtyřiceti metrů. Jižní věž zvaná Adam je zajímavá tím, že je poněkud mohutnější, než severní věž Eva. Jižní věž je široká 6,3 metru, zatímco věž severní pouhých 5 metrů. Eva je také trochu vychýlená, je celkem o 40 cm šikmější, než sousední Adam, proto musela být v 70. letech 20. století v rámci stavebních úprav zpevněna. V nejvyšším patře obou věží jsou trojdílná sdružená románská okna a věže zakončují štíhlé kamenné helmice s křížem na vrcholku. Zvony byly z věží během první a druhé světové války odstraněny. Jediným zvonem, který zůstal až do roku 1974, byl zvon z roku 1550 od Tomáše Jaroše umístěný na jižní věži. Byl však restaurován a dnes se nachází v interiéru baziliky.

Foto: V Bazilice je pochován její zakladatel, kníže Vratislav I. (vládnul v letech 915 – 921 n.l.). Na snímku je dobře patrná Vratislavova tumba.

Kde odpočívá svatá Ludmila

Na konci 13. století byla abatyší Anežkou v sousedství kněžiště baziliky vystavěna kaple sv. Ludmily, kterou později Petr Parléř zvýšil o jedno patro. V kapli svaté Ludmily se dodnes dochovaly unikátní fresky Nebeského Jeruzaléma a postavy Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. V kapli svaté Ludmily jsou dnes uloženy ostatky této významné světice, babičky sv. Václava, která byla zavražděna roku 921 na hradišti Tetín. Stala se tak první českou mučednicí. Náhrobek pochází ze 14. století a byl s největší pravděpodobností vyroben Parléřovskou hutí.

Lucemburkové na trůně

Poté, co Přemyslovci vymřeli po meči a na trůn nastoupili Lucemburkové, se stala abatyší kláštera sv. Jiří Přemyslovna Kunhuta – prvorozená dcera českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské. Ve 14. století se bazilika sv. Jiří s klášterem dočkala gotické přestavby. Za husitských válek byl klášter zpustošen a jeho obnovy nastala až za vlády Zikmunda Lucemburského. V roce 1541 postihl baziliku další ničivý požár, při kterém kompletně vyhořela. Během následných oprav musely být nově vyzděny klenby a helmice věží.

Barokní přestavba 

Na konci 17. století získala bazilika sv. Jiří dominantní barokní průčelí. Autorem fasády ve stylu baroka je pravděpodobně významný italský architekt Francesco Caratti a sochy, které se na průčelí nachází, jsou dílem Jana Jiřího Bendla. Na počátku století osmnáctého (1718 – 1722) přibyla ještě barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která z půdorysu baziliky vystupuje na jihozápadě. Kaple je výtvorem významného českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky, hlavní sochu světce s anděly zhotovil sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. V roce 1782 byl nakonec klášter sv. Jiří zrušen a přeměněn Josefem II. na kasárna.

Návrat do středověku 

V letech 1888 – 1918 proběhla v bazilice sv. Jiří úprava interiéru pod dohledem puristického architekta Ludvíka Láblera, při níž byly odstraněny dřívější barokní úpravy a obnoven středověký ráz interiéru. Například barokní strop byl vyměněn za strop plochý, který je v bazilice k vidění dodnes. Bazilika se tak dnes svým vzhledem podobá původní stavbě z 12. století. V šedesátých letech minulého století byl z baziliky odstraněn veškerý mobiliář, protože stavba měla sloužit pouze jako koncertní síň.

Bazilika sv. Jiří je dnes součástí malého i velkého prohlídkového okruhu Pražského hradu a je otevřena celoročně.

Další památky a zajímavosti v Praze

- jap -

Článek byl zobrazen 20 228 krát.