Hrad Loket láká na expozici útrpného práva a středověké zbraně

Hrad Loket láká na expozici útrpného práva a středověké zbraně

Hrad Loket je více než osm set let staré sídlo vypínající se na žulovém masívu, který obtéká řeka Ohře. Kamenný hrad byl s nejvyšší pravděpodobností založen jako pohraniční pevnost, která sloužila králům, rodům Šliků a pánům z Plavna, loketským měšťanům a v období 19. a 20. století také jako vězení.

Hrad Loket střežil české území již ve 13. století a sehrával významnou roli při mnoha jednáních a bojích. Sám otec vlasti Karel IV. prohlásil Loket společně s Karlštejnem za sídla, která nesmějí být české koruně nikdy zcizena. Proto bylo opevněné město s hradem Loket nazýváno „klíčem ku Království českému“.

Během třicetileté války hrad i město ovládli císařští vojáci. Poté byl několikrát zkonfiskován a v dalších letech znovu obléhán. Hrad po následujících dvou morových vlnách ztratil svůj význam a sloužil jako trestnice a vězení. V dobách romantismu ale hrad i město Loket nakrátko ožívají. Častým hostem zde býval v té době J. W. Goethe, který tu ve společnosti své mladičké Ulriky mimo jiné oslavil své 74. narozeniny.

Loketské nádvoří hlídá vládce Loketských skal, kamenů a podsvětí Gottstain. Socha má dlouhý a dopředu načesaný plnovous a v ruce za zády třímá ohromný kyj.  Z jeho výrazu lze velmi těžko odhadnout, co má asi za lubem. Ten, kdo se dotkne špičky vousů sošky Gottstaina, bude mít přání s dobrým úmyslem a ponechá zde symbolický peníz, tomu se prý jeho přání vyplní.

Příznivci tajemných příběhů a záhad si tu určitě přijdou na své. Mnoho nezodpovězených otázek vyvolává například loketský „zakletý purkrabí“. Roku 1422 se totiž na nádvoří hradu objevil velký balvan. Nejdříve ho zkoumali alchymisté a mudrcové, později byl předmětem zkoumání vědců a geologů. Kámen je označován za nejstarší známý meteorit na světě. Legenda vypráví, že je to vlastně zakletý markrabě Vohburgský, který byl neblaze proslulý svou krutostí a necitelností vůči poddaným.

Veřejnosti byl královský hrad Loket zpřístupněn krátce po roce 1989. Prohlídková trasa provází návštěvníky od sbírky porcelánu, k expozici archeologie, přes muzeum zbraní až po prostory bývalé věznice, kde se v současnosti nachází dobová výstava útrpného práva.

Útrpné právo je vlastně středověký způsob jakým bylo možné vymoci z obžalovaného doznání a mělo několik stupňů. K nejhroznějším patřilo mučení mučicími nástroji, kterých se na hradě Loket nachází docela hojný počet. V působivé expozici jsou naaranžovány pohybující se figuríny v životní velikosti, které předvádějí několik způsobů mučení s barvitým zvukovým doprovodem srdceryvného křiku a sténání.

Mezi lety 1822 až 1948 sloužila část hradu v několika patrech studených a vlhkých kobek jako vězení. Podle hradní pověsti v jedné z kobek žije Strakakal, což měl být střapatý mužík trestající neupravené děti plácnutím knihou přes záda.

Lákavou atrakcí pro návštěvníky je románská asi 26 metrů vysoká věž čtvercového půdorysu, protože podle staré legendy ukrývá loketského draka Šarkana. Drak vypadá jako had křížený s ještěrem dohromady, ale je údajně veliký dobrák, neboť si dodnes k němu chodí loketské hospodyňky pro oheň na podpal v kamnech. Ve druhém patře věže se nachází torzo obytné místnosti se zbytky krbu a záchodkem – prevítem. Prevet (prevét) či prevít je označení pro středověký záchod. Z věže je nádherný výhled na město a jeho okolí.

V křídle při věži se nachází muzeum zbraní se zajímavými exponáty. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout ukázky chladných tzv. tyčových zbraní, horské dělo z majetku karlovarských ostrostřelců, plátovou zbroj a umělecky zdobené palné zbraně.

Markrabský dům předkládá svým návštěvníkům něžnou výstavu porcelánu z produkce okolních porcelánek, které už dnes neexistují. K vidění jsou tu například porcelánové hlavičky panenek, stojánky na párátka v tvaru postaviček, stará škrtátka nebo originální dekory ze starých zákresových knih. Významnou část výstavy tvoří staré lázeňské koflíky.

V přízemí hejtmanského domu pod barokními klenbami je možné sledovat ukázky tří stavebních slohů. Gotické zdivo z doby Václava IV., románské hradby a zbytky krbu z dob renesance. Archeologická expozice v přízemí obsahuje neméně zajímavé vykopávky z hradu a jeho bezprostřední blízkosti. Jsou to nejrůznější střepy nádobí a pohárů. Nálezy z karlovarského kostela sv. Linharta jsou umístěny v samostatné místnosti.

V patře budovy hradu se nachází sál zdobený freskami. Nástěnné malby z počátku 15. století zobrazují pohled za hradby do zahrady s ovocnými stromy, květinami a poletujícím ptactvem. Z patra východního křídla je možné sestoupit ze slavnostního sálu do obřadní síně, která je zdobena zachovalou nástěnnou malbou, zobrazující stráže a detail hořící loketské hlavní brány z počátku 17. století. Stěny sálu lemují podobizny historických osobností a strop je obložen malovanými záklopovými deskami. V obřadní síni a slavnostním sále často hrají muzikanti.

Pozoruhodnou podívanou nabízí také hradní rotunda – capella castri, která vznikla koncem 12. století jako samostatná stavba v severovýchodní části původního hradiště. Ukrývala se v tělese schodiště severního paláce až do doby svého objevu v roce 1966. Je docela malá, vnitřní průměr měří jen 3,6 metru.

Návštěvnické informace
Hrad a některé části expozic jsou přístupny bezbariérově. Věž, Černá věž a patra hradního systému vozíčkářům bohužel přístupny nejsou. Nehlídané parkoviště je vzdálené od objektu asi 200 metrů. Je tu také omezená možnost odložení kol pod dohledem.

Obec Loket leží asi 8 kilometrů východně od Sokolova a asi 7 kilometrů západně od Karlových Varů. Hrad Loket má přímé autobusové spojení s Karlovými Vary a se Sokolovem. Autobusové spojení se nachází ve vzdáleností zastávky asi 400 metrů od objektu hradu, vlakové spojení zde není.

-ar-

Další články z České republiky:
Státní zámek Náchod
Sychrov je zámek ze Zlatovlásky
Zoopark v Chomutově slaví letos 35. narozeniny
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou

Článek byl zobrazen 13 974 krát.