Hradec nad Moravicí je skvostně vybavená rezidence

Hradec nad Moravicí je skvostně vybavená rezidence

Zámek Hradec nad Moravicí je oblíbeným turistickým cílem Opavska. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex zámku včetně přístavby novogotického Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží je inspirován režnými hrady německého středověku. Celý areál je citlivě zasazen do přírodně krajinářského parku.

Na tomto místě - na ostrožné sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, se už na sklonku 8. století usadili Slované. V 11. století se slovanské hradiště změnilo v knížecí hrad Přemyslovců s osadou a o dalších 200 let byl přebudován českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. V roce 1531 hrad vyhořel, ale i přes větší opravy si nadále podržel svou středověkou podobu.

O celkovou renesanční přestavbu hradu se koncem 16. století zasloužil poslední zástavní pán Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku. Za něj a jeho dědice Jana Kryštofa Pruskovského bylo do roku 1620 vybudováno nové reprezentační severní křídlo. Po skončení 30leté války stavební práce pokračovaly. V té době nabyl nový renesanční zámek podoby 4traktového sídla s nádvorním prostorem uprostřed, hodinovou věží nad vjezdní branou a věžovitými stavbami u všech čtyřech nároží. U zámku byla zřízena okrasná zahrada, lesopark a v prostoru mezi dnešním Červeným a Bílým zámkem byl založen chovný rybník Pilař.

V únoru 1796 byl dosud renesanční zámek těžce poškozen požárem. O rok později byla zahájena jeho celková přestavba vedená v duchu empírových pravidel, která přinesla nejen podstatné úpravy exteriérů, ale také zásadní změnu v řešení okolí. Vlastní zámek získal tak podobu, která s menšími změnami přetrvala dodnes. K prvním hostům renovovaného zámku byl mimo jiné hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který tu pobýval v roce 1806 – 1811. O něco později zámek uvítal dokonce Nicola Paganiniho a v letech 1846 a 1848 hostil také klavíristu a skladatele Ference Liszta.

Druhá polovina 19. století přinesla další tentokrát novogotickou etapu přestaveb a proměn. Nejdůležitější stavba z té doby byla přístavba hospodářského Červeného zámku z let 1874 – 1895 a Bílá věž. Pozdějšími majiteli panství se stali v roce 1778 knížata Lichnovští z Voštic, kteří zámek po roce 1796 adaptovali v empírovém slohu. Teprve koncem 19. století vyrostl v blízkosti hlavní zámecké budovy Červený zámek, Bílá věž a hradební zeď.

Počátky zámeckého parku spadají do doby po požáru v roce 1796. První spolehlivý doklad o parku je z roku 1834. Zpočátku byl park jen kolem zámku, teprve po úpravách v 19. století byl více rozšiřován. Dnes je celý lesopark zámeckého areálu největším parkem na území Moravy a Slezska. Na rozdíl od ostatních není uzavřený, ale volně se do krajiny otevírá. Mezi nejvzácnější listnáče tu patří liliovník tulipánokvětý, jasan převislý a platan javorolistý. Stáří stromů je značné a jejich věk dokazuje, že tu musely růst dříve, než se uvádí zřízení parku. Někteří statní jedinci pamatují i třicetiletou válku.

Není bez zajímavosti, že dvě generace majitelů z rodu Lichnovských si potrpěly v zámeckém parku na zasazování památných kamenů a obelisků. Bylo jich minimálně 29 a nejstarší je asi z roku 1850. K nejznámějším kamenům patří zcela jistě Bellaria, což v italštině značí krásná řeka. Tak údajně hosté z Vlach pojmenovali řeku Moravici poté, co ji spatřili. Dalším zajímavým kamenem byl mohutný pískovcový balvan na památku návštěvy Viléma I. s nápisem „Kaiser Wilhelmhöhe 1871“, což znamená vrch císaře Viléma.

V minulosti byl hrad a později zámek v Hradci nad Moravicí nejen významným strategickým sídlem, ale obklopovalo jej také rozsáhlé hospodářské zázemí. V neposlední řadě se v podhradí vařilo dobré pivo. Přímo v areálu hradu je pivovar se sladovnou doložen v 16. století, ale s nejvyšší pravděpodobností zde fungoval však už mnohem dříve. Z roku 1549 už existují záznamy o přestavbě pivovaru přímo pod zámeckým kopcem. Jeho založení patrně souviselo s výstavbou nového panského dvora na břehu řeky Moravice. V té době zřejmě došlo k přesunu výroby piva ze zámeckého areálu, kde už pro podobný provoz nebylo místo, dolů přímo pod kopec jen několik desítek metrů od říčního koryta. O tom, jak vlastně pivovárek v Hradci-Podolí vypadal, však nejsou dostupné ani věrohodné informace.

Informace pro návštěvníky
Zámek se stal v roce 2002 národní kulturní památkou, která je významným centrem společenských setkání. Příznivce klasické hudby určitě zaujme fakt, že Beethovenova přítomnost na zámku se podepsala také v konání mezinárodního hudebního klání Beethovenův Hradec. Touto výjimečnou akcí se město Hradec nad Moravidí dostalo na přední místo v regionálním kulturním dění.

Bílý zámek v současné době nabízí návštěvníkům samostatnou historickou expozici a obrazovou galerii. Prohlídková trasa vede přepychově zařízenými salóny i pokoji pohodlných hostinských apartmá připomínající pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta. Zámecká obrazárna vystavuje skvosty původní sbírky knížecí galerie a nechybí ani samostatné historické expozice. V přízemí je bezbariérový přístup, od vesnického apartmá až po Hubertovu světnici.

Autem se k zámku návštěvníci dostanou silnicí I. tř. č. 57 směr na Fulnek. Před branou zámku se nachází placené parkování. Vlakem na trati č. 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí a (a zpět) je možné vystoupit na stanici Hradec nad Moravicí. U zámku je turistický rozcestník a přes město vede několik značených turistických tras a také naučné stezky. Přes město vedou cyklotrasy 6141, 551 a 6055.

-ar-

Předchozí články z České republiky:
Renesanční zámek Krásný Dvůr bývá kulisou filmových pohádek
Beltine forest hotel resort, relaxace v Beskydech
Lednicko-valtický areál a Pálava
Milotice - krojované hody s věncem
Hotel Prestige - příjemný pobyt ve Znojmě
Statek Bernard - centrum tradičních řemesel
V Písku nejen za Cipískem a Švejkem

Článek byl zobrazen 5 194 krát.