Kost – tajemství ukrytého hradu

Kost – tajemství ukrytého hradu

V krásné krajině uprostřed Českého ráje se nachází jeden z mála zachovalých středověkých hradů České republiky. Pozornost na sebe hrad upoutá již pouhým názvem – Kost. Po mnoho let vznikaly nejrůznější teorie, jak hrad ke svému jménu přišel a i dnešním návštěvníkům to stále vrtá hlavou. Vydejte se tedy na prohlídku tohoto významného českého hradu a všechna tajemství vám budou objasněna.

Historie hradu se datuje někdy do 13. století, kdy zde nechal Beneš z Vartenberka postavit menší hrádek v podobě dlouhého sálu s obrannou věží. V té době byla důležitá hlavně bezpečnost a nedobytnost pevnosti, proto byla vystavěna na skále, která je ze všech stran navíc obklopena zelenými kopci. Jednoznačnou výhodou hradu se tedy stala jeho neviditelnost. Nepřátelé, kteří chtěli na Kost zaútočit, ji vždy buď přehlédli, nebo spatřili až na poslední chvíli. To už však byli v pohotovosti obránci hradu, kteří se jen tak lehce nevzdali. Možná proto byl tento jedinečný hrad jako jeden z mála dochován v téměř původní podobě.

Beneš z Vartenberka si nechával říkat Benesius di Costi a údajně podle jeho přízviska vznikl také název hradu. Slovo „costi“ by se totiž dalo přeložit jako tvrdý nebo kamenný. Právě toto označení mělo hrad odlišit od ostatních staveb, které se v té době budovaly především ze dřeva. A tímto je záhada o původu názvu hradu vyřešena.

Po rodu Vartenberků se na hradě vystřídala celá řada majitelů a panovníků. Po dlouhou dobu se na hradě vyskytoval například Jan z Bibrštejna, Kryštof Popel z Lobkovic, Albrecht z Valdštejna a mnoho dalších. Každý z těchto rodů se zasloužil o nejrůznější přestavby, úpravy nebo vznik nových paláců. Albrecht z Valdštějna chtěl v 17. století hrad dokonce přestavět na své venkovské sídlo, tyto plány mu však překazila jeho vlastní smrt.

Když byl hrad následně ve vlastnictví Černínů, začal značně chátrat a mnoho jeho pokojů sloužilo jako sýpka pro obilí. Zchátralou pevnost pak odkoupil hrabě Kazimír Netolický, který však neměl žádného mužského potomka, proto se veškerý majetek dostal do rukou dceři Anně Marii dal Borgo Netolické. Ta se provdala za Norberta Kinského a jejich potomci jsou majiteli hradu dodnes. V 50. letech 20. století Kost prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která však nijak výrazně nezasáhla do podoby hradu.

Jelikož správa hradu dnes klade velký důraz na to, aby měla kvalitní a profesionální průvodce, budete během jeho prohlídky velmi mile překvapeni. Výklad je veden zábavnou formou, proto si zde užijí i ti, kdo na prohlídky hradů a zámků chodí jindy jen z donucení. Vybrat si můžete ze tří nabízených okruhů v délce 50 a 30 minut. Třetí okruh je však jen zkrácenou formou dvou předchozích okruhů a provádí se jen v létě.

Během prohlídky prvního okruhu se seznámíte s historií hradu, kromě nádvoří si prohlédnete kapli, hradní paláce a černou kuchyni. I když název „černá kuchyně“ zní poněkud tajemně, je odvozen od tmavých stěn, které kuchyně získávaly kvůli kouři. Historie kuchyně na Kosti se datuje do 17. století a jídla se zde připravovala na kamnech. Přestože se hradní kuchyň postupem času modernizovala, je její prohlídka i dnes velmi zajímavá.

V budově černé kuchyně fungovala v minulosti také hradní hospoda, kterou zde nechali vystavět tehdejší majitelé. Důvod jejího vzniku byl prostý. Majitelé nechtěli, aby se peníze, které dávají poddaným, utrácely mimo hrad. Když postavili hospodu, mohli si být jisti, že služebnictvo veškerou svou výplatu projí a propije právě tady. Dnes jsou v bývalé hospodě vystaveny obrazy, zbraně či šerpy ze soukromých sbírek rodiny Kinských.

Druhý okruh prochází přízemím Bílé věže, prohlédnete si sál Vartemberského paláce, v jehož sklepení je umístěna středověká mučírna. Mučírna se stala jedním z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších míst na hradě. K vidění je zde jediná fungující dobová gilotina v České republice, která byla dokonce rekvizitou v americkém filmu Mlčení jehňátek. Samozřejmě nejde o originál, ten je uložen v pražské věznici na Pankráci. Mezi další děsivé exponáty patří například skřipec, železná klec na čarodějnice, španělské boty a palečnice, která sloužila k drcení kostí. Člověk si raději ani nechce představovat, jaké hrůzostrašné praktiky zde byly vykonávány v době inkvizice.

Součástí hradní expozice je sbírka střelných zbraní Norberta Kinského, syna Giovanni Kinského, pro kterého byly zbraně jeho celoživotní vášní. Pokochat se můžete také na výstavě historických pušek a hradebnic.

Kost je stejně jako ostatní hrady opředen mnoha tajemstvími a strašidelnými historkami, které samozřejmě mezi turisty přidávají hradu na přitažlivosti. Záhadný je například prostřelený obraz ve Vartemberském paláci, patřící roku Kinských. Nikdo však dnes již neví, kdo je na obraze provrtaném kulkou vyobrazen. Podle kroniky by mělo jít o krásnou a záletnou manželku jednoho z majitelů hradu. Díra v obraze by tedy měla být výsledkem manželské hádky, ale kdo ví?

Všimněte si také zajímavé sochy asi 300 let staré Madony od sochaře Oto Sandlera. Ta je umístěna v dominantním kulatém okně Vartemberského paláce. Její jedinečnost spočívá především v tom, že místo malého Ježíška v náručí (jak bylo v té době zvykem) přidržuje jakéhosi chlapce postaveného na míči.

Hrad Kost kromě pravidelných prohlídek pořádá také výjimečné akce pro potěchu návštěvníků, zejména pak dětí. Jde především o setkání sokolníků, rytířské a šermířské slavnosti, představení šašků nebo slet čarodějnic. Potkat zde můžete dokonce i dvorní dámy a dobové kuchařky. Mezi časté akce konající se na Kosti patří rovněž nejrůznější divadelní vystoupení.

Během jarního otevírání a podzimního uzamykání hradu zde probíhá akce pod názvem „Od gotiky po baroko“. V těchto dnech se zde můžete setkat s více než 60 lidmi navlečenými v dobových kostýmech, kteří vás vtáhnout do života hradu a vy si budete připadat jako ve středověku.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 5 383 krát.