Mramorový hrad Pernštejn nebyl nikdy dobyt

Mramorový hrad Pernštejn nebyl nikdy dobyt

Hrad Pernštejn postavený ve 13. století je jednou z nejvíce navštěvovaných národních kulturních památek u nás. Vojenskopolitický význam tohoto moravského hradu vyvrcholil v 15. až 17. století, kdy byl přistaven důmyslný systém opevnění a hrad se stal symbolem velkolepého rozmachu moci a bohatství pernštejnského rodu.

Majestátní hrad Pernštejn trůní na vysoké skále nad městysem Nedvědice, která notně převyšuje své okolí. Snad právě proto hrad starý téměř osm století nebyl nikdy dobyt. Namále měl hrad jen při obléhání švédskými vojsky v roce 1645. Těmto obratným vojevůdcům se podařilo zbořit dvě patra jedné z hradních věží, která už pak nikdy nebyla dostavěna. Švédům to stejně úspěch nezajistilo, neboť se nedostali ani za hradby.

Původ hradu i rodu Pernštejnů je neznámý. Jedinou jistotou je, že hrad byl založen na skalnatém ostrohu někdy kolem 13. století. Prvním vlastníkem byl Štěpán z Mendlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna. Ideální poloha hradu na skále poskytující bezpečnou nedobytnost se tak stal stěžejním sídlem tohoto rodu na dlouhá léta.

Posledním mužským potomkem rodu Pernštejnů byl Vratislav Eusebie, syn Jana a vnuk Vratislava, který podobně jako jeho otec svůj život zasvětil boji, což se mu stalo osudným. Zemřel v roce 1631 v jedné z docela nepodstatných potyček třicetileté války. Tím tento slavný a bohatý rod vymřel po meči.

Někdy na pomezí 15. a 16. století se rod Pernštejnů rozrůstal, hrad postupně ztrácel obranný charakter a proměňoval se v renesanční sídlo. Obytné komnaty byly stále komfortnější a útulnější. V té době byla také zřízena knihovna, v níž je do současnosti zachováno na 13 tisíc vzácných svazků a listin. Z hradního opevnění zůstaly hradby, brány a střílny. Nové stavební styly se exteriérů Pernštejna příliš nedotkly, a tak dodnes gotický hrad skrývá zámecké komnaty, které by pod kamennou fasádou nikdo příliš nečekal.

Pernštejn býval v minulosti bohatým sídlem. V dobách, kdy hrad vznikal, patřil rod Pernštejnů k jedněm z nejbohatších v českých zemích. Rod Pernštejnů si uměl zařídit pohodlný život a jejich odkaz se z velké části zachoval do dnešních dnů. Hrad si zachoval svou pozdně gotickou až renesanční podobu, právě takovou, jakou měl po dokončení stavby v 16. století.

Hrad Pernštejn je přitažlivý zvláště svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v novověký opevněný hrad. Za povšimnutí rozhodně stojí zajímavé architektonické detaily a skvělá sochařská i malířská výzdoba. Zajímavostí je, že neporušená goticko-renesanční podoba hradu sem přivedla filmaře, aby se zde natočila pohádka Ludvíka Ráži Sedmero krkavců.

Hrad stojí na skále, která je však do stavby dokonale zakomponovaná. U paty zdí jsou znatelně patrné ohlazené kamenné výstupky, které dokládají, jak moc je skála do stavby vtažena. Hrad je na první pohled zdánlivě strohá pozdně gotická stavba s charakteristickými tlustými zdmi, malými okny, ale působivými klenbami. Při bližším pohledu návštěvník zjistí, že zdi hradu jsou něčím atypické. Na stavbu hradu byl totiž použit zcela netradiční materiál, jakým je mramor. Stavitelé hradu si dali záležet na tom, aby skoro každá místnost hradu měla jinou klenbu, ať už křížovou, valenou nebo sklípkovou.

V hradních interiérech jsou pozoruhodné středověké nápisy v úzkých chodbičkách v přízemí hradu. Dají se mezi nimi najít i citáty z per antických mistrů, které si zbojníci vypůjčili pro vyjádření svých myšlenek. Další interiéry už tolik nepřipomínají hrad, ale mají podobu zámeckých komnat. K nejhonosnějším místnostem hradu patří určitě Rytířský sál, který architekt nechal rozkvést renesančním jasem. Původní výzdoba Rytířského sálu byla začátkem 18. století doplněna štukovými reliéfy G. A. Gorbelliniho. Další obytné místnosti, které patřily nejen rodu Pernštejnů, ale také rodu Mittrowských, působí útulným dojmem, který umocňuje starobylý nábytek včetně obrazů.

Za pozornost určitě stojí nádhera čtyř různobarevných oken, která symbolizují čtyři roční období. Okna jsou umístěna na věži s názvem Barborka. Jméno získala po svaté Barboře, která byla vždy ochránkyní všech hradů, horníků a vojáků. V hradním areálu mimo hradní palác se nachází působivá hradní kaple a zpřístupněna je také temná hladomorna. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vyzdobil malbou v roce 1716 F. J. Eckstein. Z hradeb je pěkný výhled na okolní lesy.

Každý správný hrad má svoje strašidlo a ani Pernštejn by neměl zůstat pozadu. Prohlídka středověkého hradu provede návštěvníky historií i jeho pověstmi. Třeba se jim podaří zahlédnout místní bílou paní, ale rozhodně by se měli vyhnout pohledu do hradních zrcadel, která údajně berou krásu.

Pověra má svůj původ v pověsti o marnivé komorné, které byly její nádherné dlouhé vlasy milejší než hradní kaple včetně návštěvy bohoslužeb. Boží spravedlnost údajně vykonala svou moc, a když se jednou ozvala silná rána – komorná se propadla do země i se svým hřebenem. Od těch dob bloudí Eliščin duch zdmi hradu.

Zrcadlo, v němž se marnivá Eliška tak ráda shlížela při česání vlasů, se v hradní komnatě nachází dodnes. Kdo prý do zrcadla pohlédne, do roka a do dne ztratí svou krásu. Jestli je legenda pravdivá se dá zjistit jedině, podaří-li se někomu v hradních prostorách ducha Elišky potkat.

Informace pro návštěvníky
Hrad nemá bezbariérový přístup. Autem se k hradu dostanete, když dojedete do Nedvědice. V Nedvědici je cesta k hradu dobře značená až těsně k hradu, kde je také parkoviště. V Nedvědici je také vlaková zastávka, od níž jsou to ještě asi 2 km pěšky po žluté turistické stezce. Nedvědice se nachází na trati mezi Žďárem nad Sázavou a Tišnovem. Z Tišnova a Bystřice nad Pernštejnem jezdí k hradu také autobus.

-ar-
Foto: www.hrad-pernstejn.cz/

Přechozí články z České republiky:
Hrad Loket
Státní zámek Náchod
Sychrov je zámek ze Zlatovlásky
Zoopark v Chomutově slaví letos 35. narozeniny

Článek byl zobrazen 15 821 krát.