Přeměna třebíčského kláštera v šlechtický zámek

Přeměna třebíčského kláštera v šlechtický zámek

Původně benediktinský klášter byl ve 13. století vybudován jako nedobytný hrad a později v 16. století byl přestavěn na šlechtické sídlo a začala jeho zámecká historie. Třebíčský zámek představuje spojení bývalého benediktinského kláštera s renesančním zámkem. Nebýt však kláštera, nebylo by ani město Třebíč, jelikož prvními zdejšími osadníky byli právě mniši.

Mniši přinesli do zdejších míst civilizaci, vybudovali město a spravovali poměrně rozsáhlé území. Prvními řeholníky byli někdy kolem roku 1100 moravští Přemyslovci, kteří zasvětili nově postavený kostel sv. Benediktovi. Klášter měl výhodnou polohu přímo na křižovatce obchodních cest, a tak mimo jiné plnil také strážní funkci. V době založení kláštera a i v dalších letech získal klášter značný majetek, a tak jeho vliv a bohatství utěšeno rostlo. Bylo možné proto v letech 1220-70 klášterní budovy přestavit na kamenné a také byla započata stavba baziliky Nanebevzetí P. Marie. 

Třebíčský klášter měl poté vzhled trojkřídlé budovy, která společně s bazilikou vytvářela čtvercový půdorys areálu. Klášterní majetek nadále rostl zásluhou pestré kolonizační činnosti a klášter se stal střediskem vzdělanosti v kraji. Bohatství kláštera se stalo terčem četných útoků na klášterní zboží, a proto na konci 14. století zaznamenal postupný hospodářský úpadek, který završily husitské války. Řeholníci aktivně svůj majetek bránili, ale dobytí a vyplenění kláštera nebylo možné zabránit.

Významnou osobností klášterních dějin byl bezesporu opat Trojan. Během jeho opatství přibližně v polovině 15. století byl klášter dobudován jako rozsáhlá pevnost s hradbami, baštami a věží. Významnou roli sehrál klášter v době česko-uherských válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad. Matyáš klášter dobyl a poničil. Klášter poté část řeholníků Třebíč opustila a ti zbylí živořili. Zvolením posledního opata (Tiburius II.) v roce 1472 se začala mnišská kapitola chýlit ke svému konci. 

V roce 1490 získal třebíčské panství Vilém z Pernštejna, který začal zastavené statky a klášter postupně opravovat. Jeho smrt však znamenala totální konec působení řeholníků. Nový vlastník Arkleb Černohorský z Boskovic obyvatele kláštera vyhnal, a když byl klášter koncem 16. století znovu v držení Pernštejnů, kteří ho přestavěli na renesanční zámek, byla započata světská kapitola tohoto areálu.

Třebíčské panství získali do majetku po roce 1629 Valdštejnové na dalších více než 300 let. Celý objekt využívali především hospodářsky, a tak byl v kostele zřízen pivovar a posléze sýpka. V průběhu držení panství Valdštejny se areál dočkal barokní přestavby a dal vznik hlavnímu zámeckému sálu. Rok 1704 znamenal úpravu presbytáře kostela na zámeckou kapli, která byla zasvěcena sv. Prokopovi. Pod dohledem F. M. Kaňky byla v roce 1722 rekonstruována bazilika v duchu barokní gotiky.

Nejhodnotnější částí areálu je pozdně románská bazilika s impozantním půlkruhovým románským vstupním portálem zvaným Rajská brána. Bazilika sv. Prokopa vznikla jako součást benediktinského kláštera v první polovině 13. století. Byla stavěna v zajímavém přechodném románsko-gotickém slohu. V roce 1468 byla bazilika vypálena uherskými vojsky Matyáše Korvína. Bazilika sloužila jednu dobu světským potřebám a po Kaňkových rekonstrukcích začala opět sloužit církevním účelům. Bazilika má výtečnou akustiku, což je dáno její architekturou. Má i velmi zajímavou podzemní kryptu, která se datuje k roku 1220. Má půdorys řeckého kříže a podpírá ji 50 sloupů a polosloupů, každý s odlišnou výzdobou. Klenby jsou zpevněny speciálně upraveným dřevem. V kryptě baziliky sv. Prokopa se natáčelo několik scén z filmů například Markéta Lazarová, pohřeb svaté Zdislavy či křest slovenského knížete Pribiny. Jedinečné propojení evropských vlivů na rozhraní románského a gotického slohu vedlo v roce 2003 k zapsání stavby na seznam chráněných památek UNESCO.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a své sídlo v prostorách zámku po stavebních úpravách našlo Západomoravské muzeum – dnešní Muzeum Vysočiny. V současné době si mohou návštěvníci areálu prohlédnout zbytky opevnění kláštera, křížovou chodbu, zámecké interiéry a baziliku sv. Prokopa. Pozoruhodná je výstava moravských vltavínů, hornin a minerálů. Neméně obdivuhodná je expozice dýmek s 250 exempláři, třebíčského betlemářství a lidového umění Horácka.

Z interiérů třebíčského zámku vyniká mramorový sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami. Dnes slouží kamenný sál k pořádání koncertů klasické hudby a různým společenským a kulturním akcím. Bohatou štukovou výzdobu mají i jiné komnaty. Východně od zámku se rozkládá park, který je uzavřen ohradní zdí se zbytky věží klášterního opevnění.

-ar-

Přechozí články z České republiky:
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě 
Kulturní Hradec Králové 
Karlovy Vary - město lázní a festivalů 
Uherské Hradiště hýří vínem a folklórem 
V Pardubicích to žije nejen perníkem

Článek byl zobrazen 5 286 krát.