Rožmberský letohrádek Kratochvíle je renesanční klenot

Rožmberský letohrádek Kratochvíle je renesanční klenot

Kratochvíle je unikátní zámecká stavba, která nemá v Čechách druhé poloviny 16. století konkurenci. Představuje jeden ze skvostů stavitelského a dekoračního umění doby renesance, který návštěvníci najdou v bažinaté krajině mezi rybníky Netolické pánve.

Renesanční zámek Kratochvíle nechali postavit Rožmberkové jako své nové sídlo nedaleko hradu Helfenburk. Samotný název navozuje kratochvíli, což je archaický výraz pro příjemné ukrácení času a zábavu. Dalšími významnými majiteli po Rožmbercích byli Eggenbergové a Schwarzenbergové.

V dávné minulosti zde místo půvabného zámku stával hospodářský dvůr Leptáč, který v roce 1569 postoupil Vilém z Rožmberka proslulému budovateli jihočeských rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Rožmberskému vladaři se nově postavený dvůr s rozsáhlou loveckou oborou zalíbil natolik, že ho v roce 1579 s Krčínem směnil za město Sedlčany s 10 vesnicemi. Vilém z Rožmberka chtěl mít v sousedství Leptáče nový lovecký zámek vystavěný po vzoru italských vil, a tak v roce 1583 stavbou pověřil slavného vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna.

Budoucí stavba začleněná do zahrady byla tak komponována po italském renesančním způsobu. Maggi ve stavebním projektu rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí prostoupenou na třech stranách izolovanými domky. Přízemní vstupní trakt zakončil na západní straně zahradním domkem a na východní straně menším kostelem. Do zahradního plánu včlenil také samostatně ohraný vodní příkop.

V místech, kde se nachází dnešní zámek Kratochvíle, se dříve rozkládaly močály a bažiny. Aby bylo možné zámek vůbec postavit, byly do bažin zaraženy dřevěné kůly, které stavbu nesou a podpírají. Voda z vodního příkopu, který lemuje ostrůvek se stavbou uprostřed, chrání dřevěné kůly před zničením. Náročná stavba celého areálu byla dokončena v krátké době 6 let (1583 – 1589) včetně rozsáhlé malířské a štukové výzdoby s náměty z antické mytologie, které se zhostili malíř Georg Widman a italský štukatér Antonio Melana.

Nejhonosnější místností zámku je Zlatý sál, který sloužil mimo přijímání hostů také k pořádání hudebních produkcí. Architektonickým řešením a výzdobou je tento sál v našem renesančním stavitelství prostorem jedinečným. Malířská výzdoba se objevuje na malované tapetě brokátového vzoru, na výzdobě dveřních špalet a okenních výklenků. Figurální štuky Antonia Melany zcela ovládají prostor. Ohromující je také keramická dlažba, která byla rekonstruována podle dochovaných originálních dlaždic s dvoubarevným brokátovým vzorem, který doplňuje vzor malované tapety. Bohatá štuková výzdoba stropu i stěn Zlatého sálu měla hosty ohromovat nejen bohatstvím, ale především vkusem majitele, jeho mocí a společenským postavením.

Pozornost příznivců zasluhuje také zámecká kaple Narození Panny Marie, která je jednou z mála církevních staveb z doby pozdní renesance na území Čech. Interiér kaple je velkoryse členěn a klenby jsou bohatě zdobené. Sakrální prostor je zdoben výpravným malovaným pašijovým cyklem podle grafických listů Albrechta Dürera. Právě v kapli Narození Panny Marie začíná prohlídková trasa.

Ústředním tématem prohlídkové trasy jsou ukázky zařízení interiérů, které odpovídají době působení posledních Rožmberků – Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Jde tedy o období přelomu 16. a 17. století. Trasa vede manýristickou zahradou se záhony bylin komponovaných do geometrických obrazců. Součástí renesančních zahrad nebyly jen květiny, zeleninové záhony či bylinky, fontány, umělé jeskyně a bludiště, ale také voliéry a klece s exotickými zvířaty a ptáky. Cizokrajná zvířata příležitostně dostával majitel Kratochvíle Vilém z Rožmberka jako dary od svých přátel, návštěv a poselstev z cizích zemí. Ve voliérách tak létali papoušci, v klecích dováděly opice a v oboře za zahradou pobíhali mnohdy exotičtí příslušníci zvířecí říše jako například velbloudi.

Celkový dojem dotváří vodní příkop, který obklopuje vilu se zahradním parterem. Poté následuje výstup po vřetenovém schodišti, kde se návštěvníkům otevírají nově rekonstruované interiéry patra vily. Pokoje na východní straně jsou věnovány poslednímu zástupci rodu Rožmberků Petru Vokovi. V těchto místnostech si návštěvníci mohou prohlédnout mistrovskou práci štukatéra Antonia Melany. Instalace místností vychází z dobových inventářů a věrně ilustruje původní vybavení.

Novinkou v prohlídce interiérů je Velký horní sál s vlašským krbem, který byl plně zpřístupněn veřejnosti teprve v červnu 2009. Jde o výjimečný prostor, který v minulosti i dnes sloužil především ke společenským setkáním, jehož interiér je doplněn podobiznami posledních Rožmberků, Anny Marie Bádenské a Polyxeny z Pernštejna. S tímto sálem sousedí tzv. Zlatý pokoj, který byl užívaný majitelem zámku Vilémem z Rožmberka. K jeho velmi pestré malířské výzdobě se zde přidává i náročná ornamentální štuková výzdoba italského štukatéra Antonia Melany. Vladařův pokoj je poslední místností patra, v němž malířská i štuková výzdoba naznačuje osobní způsob využívání, a proto je nainstalován jako pracovna Viléma z Rožmberka. Výzdoba této místnosti byla v minulosti také náročně restaurována. Prohlídka zámku končí v tzv. Dvořanské světnici. Prostoru dominuje norimberský lustr nad stolem, který je společným dílem řezbáře Jiřího Kobra, Jana Staňka a Ivana Housky.

Informace pro návštěvníky
Zámek Kratochvíle je vzdálen asi 28 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a 25 kilometrů od zámku Hluboká. Je také dobře dostupný vlastní dopravou i veřejnými dopravními prostředky. V interiérech zámku jsou v této době prováděny rekonstrukční stavební práce a restaurátorská obnova.

-ar-

Předchozí články z České republiky:
Hradec nad Moravicí je skvostně vybavená rezidence
Renesanční zámek Krásný Dvůr bývá kulisou filmových pohádek
Beltine forest hotel resort, relaxace v Beskydech
Lednicko-valtický areál a Pálava
Milotice - krojované hody s věncem
Hotel Prestige - příjemný pobyt ve Znojmě

Článek byl zobrazen 5 966 krát.