Rytířský hrad Bouzov

Rytířský hrad Bouzov

Pohádkový hrad Bouzov najdou výletníci na severní Moravě mezi obcemi Doly a Bouzov. Hrad je viditelný z dalekého okolí a okouzluje svou mohutností i počtem věžiček. Romantika hradu a okolního prostředí zlákala filmaře k natočení pohádek Pyšná princezna a Princezna Fantagiro. Hrad tvořil také kulisu pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Založení strážního hradu je odhadováno na počátek 14. století. Prvním známým držitelem hradu byl v letech 1317 – 1339 Búz z Búzova. Až do roku 1695, kdy ho získal řád německých rytířů, hrad často měnil majitele. V polovině 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří panství prodali v roce 1382 moravskému markraběti Joštovi. Tento majitel hrad v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. Ve vlastnictví pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov téměř až do konce 15. století.

Na hradě Bouzov se s nejvyšší pravděpodobností narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který panství někdy před rokem 1442 přenechal svému přívrženci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Ten však brzy padl v bitvě a hrad zdědil jeho bratr Albrecht. Hrad se v letech 1472 až 1696 nacházel v majetku mnoha různých českých a moravských rodů, kteří se na hradě střídali v rychlém sledu. Řád německých rytířů koupil hrad roku 1696 a držel jej pak asi až do roku 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Po válce byl hrad zkonfiskován dle dekretu prezidenta a zpřístupněn veřejnosti. Dnes hrad patří státu a Řád se snaží objekt získat zpět do svého vlastnictví.

Spolu s majiteli měnil hrad v průběhu staletí svůj účel i podobu. Přibližně do poloviny 16. století plnil hrad výraznou obrannou úlohu. Roku 1558 postihl hrad Bouzov ničivý požár, po kterém už nedošlo k plné obnově a zanedbával ho po dvě století i řád německých rytířů, který byl jeho vlastníkem. Až do počátku 20. století se tak nikdo zvelebování hradu příliš nevěnoval.

V roce 1895 však byl vypracován plán na jeho přestavbu mnichovským architektem Georgem von Hauberisserem. Podle jeho projektu byl pak na základech starého hradu v letech 1896 – 1901vystavěn romantický hrad, který byl upraven ve stylu německé pozdní gotiky. Svou dnešní pozdně gotickou a renesanční podobu získal zásluhou realizování představ velmistra řádu arcivévody Evžena Habsburského, který usiloval o jeho přeměnu v reprezentativní sídlo a muzeum řádu. Ten celou přestavbu financoval ze svých soukromých prostředků s cílem, že bude hrad zpřístupněn veřejnosti. Uvádí se, že si přestavba vyžádala částku 20 milionů zlatých.

Na svou dobu byl hrad velmi moderně vybaven například vodovodem nebo ústředním topením. Komnaty hradu jsou zařízeny účelně podle funkce svých obyvatel. Jsou tu k vidění tedy honosné ložnice velmistrů, ale i jednoduché pokoje nižších šarží. Za pozornost určitě stojí krásná starožitná kamna nacházející se v jednotlivých místnostech, jejichž vzory se v žádné místnosti neopakují, kasetové stropy nebo stříbrný model hradu posázený drahými kameny. Velmi ojedinělá je dobová hradní kuchyně se stylovým zařízením a technickými kuriozitami.

Přestože hrad Bouzov není autentickou středověkou stavbou, právem patří pro svůj romantický vzhled k našim nejnavštěvovanějším hradům, který láká své návštěvníky především svým cimbuřím, arkýři, věžemi, baštami a přírodním parkem. Dominantou hradu je 58 metrů vysoká hradní hláska. Tu obklopují budovy postavené do tvaru podkovy, jejichž střechy zdobí řada věží a bašt. Kolem celého hradu je hluboký příkop, přes který vedou dva dlouhé mosty ukončené krátkým mostem padacím.

Hrad se stal oblíbeným místem turistů, pro něž jsou zde mimo jiné přichystány také kostýmované a večerní prohlídky. Návštěvníci si mohou vybrat z několika okruhů tras a prohlídek. Záleží na tom, jakou ze čtyř tras si zájemci vyberou. Klasická trasa zabere hodinu času a podá zájemcům ucelený obraz o hradě i detailech hradního života.

Reprezentační interiéry jsou vybavené cenným mobiliářem historické hodnoty včetně ukázek uměleckých řemesel. Nejcennější památkou je novogotická hradní kaple s gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395 až 1515 převezenými z hradu Horneck nad Necktarem.

Původní gotický sál starého hradu coby hradní zbrojnice obsahuje sbírku autentických zbraní a výzbroje z různých historických epoch, v níž návštěvníky jistě zaujmou obranné štíty z 13. až 15. století a popravčí meč z roku 1677.

Za pozornost rozhodně stojí také kamenné pískovcové točité schodiště umožňující vstup z 2. nádvoří do severního paláce. Toto slavnostní schodiště bylo při přestavbě hradu zhotoveno podle schodiště řádového zámku Mergentheim.

Balony nad Bouzovem
Nevšední podívaná na balóny vznášející se nad romantickým hradem se každoročně nabízí návštěvníkům hradu při pořádání akce – Balóny nad hradem v Bouzově na Olomoucku. Na jubilejní 10. ročník se mohou jeho příznivci těšit letos v srpnu. Součástí balonové fiesty bývá pravidelně i doprovodný kulturní program a večerní atraktivní svícení balonů. V ČR je podle odhadů asi 150 balonů a přibližně stovka pilotů, kteří se scházejí na různých fiestách. Ta v Bouzově patří k největším. Cílem akce je nejen podpora balonového létání, ale i regionálního cestovního ruchu.

Návštěvnické informace
Hrad se nachází asi 14 km západně od města Litovel. Funguje zde přímé autobusové spojení z Litovle, Mohelnice, Olomouce a Loštic. Pro pěší je hrad přístupný po zelené značce z Bílé Lhoty, po modré z Javoříčka a po žluté z městečka Trnávka. Asi 500 metrů od hradu je placené parkoviště, neplacené se nachází ve vsi.

V interiérech hradu není instalováno elektrické osvětlení a v celém objektu není bezbariérový přístup. Při pohybu na prohlídkových trasách a v prostorách objektu je třeba dbát na zvýšenou opatrnost. Týká se to především pohybu na mostech, kamenných dlažbách, schodištích apod. Na vlastní bezpečnost je třeba dbát i při průchodu nižšími dveřními otvory, při vstupu na ochozy a balkony.

-ar-
foto: státní hrad Bouzov

Přechozí články z České republiky:
Kuks je perlou českého vrcholného baroka
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě
Kulturní Hradec Králové
Karlovy Vary - město lázní a festivalů
Uherské Hradiště hýří vínem a folklórem

Článek byl zobrazen 4 582 krát.