Státní zámek Náchod

Státní zámek Náchod

Zámek v Náchodě je rozsáhlý stavební komplex o pěti nádvořích. Dřívější gotický hrad z 2. poloviny 13. století byl v polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. V polovině 17. století Ottavio Piccolomini zahájil rozsáhlé úpravy a spojil styl nedobytné pevnosti s luxusem barokního paláce. Dnešní podobu získal zámek na počátku 18. století.

Hrad měl velký strategický význam, neboť byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice. Samotný hrad a patrně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. V roce 1321 získal hrad český král Jan Lucemburský, od něj v roce 1325 přešel do majetku Hynka z Dubé a páni z Dubé drželi panství až do roku 1367. Za husitských válek se hrad dostal do rukou husitů. V roce 1456 dobyl hrad Jiří z Poděbrad.

Rod Smiřických patřící v 2. polovině 16. století k nejbohatším rodům v Čechách se na panství i samotném hradu podepsal rozsáhlou stavební činností. V pohodlné renesanční sídlo se Náchod proměnil na přelomu 16. a 17. století díky přestavbě provedené italskými architekty. Jádrem celé stavby zůstala stará věž opatřená počátkem 17. století otevřeným ochozem. Upraven byl starý obytný palác a na jižní straně bylo přistavěno nové křídlo s arkádovým ochozem. Venkovní omítky pokryla pro renesanci charakteristická sgrafitová výzdoba.

Na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách tzv. Zimní král – Fridrich Falcký, který zde přenocoval při svém útěku ze země po porážce na Bílé hoře. Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o pár let je postoupila svému synovi Adamovi, jehož švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Albrechtova matka rovněž pocházela z rodu Smiřických. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s Albrechtem zavražděn v Chebu.

Italský šlechtic Ottavio Piccolomini de Arragona získal panství včetně zámku téhož roku (1634) jako odměnu za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini držel panství až do roku 1783 a v průběhu jeho držení získal zámek v zásadě svou dnešní podobu. První stavební kroky vedly především k výstavbě a modernizaci zámeckého opevnění podle projektu Giovanni Pieroniho. Další stavební práce řídil významný italský architekt Carlo Lurago.

V letech 1651-9 byl vystavěn tzv. Piccolominský trakt s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Autorem sochařské výzdoby vstupního portálu se sochami P. Marie a dvou andělů je Carlo Serena. Raně barokní interiér vyniká bohatou štukovou výzdobou a milovníky umění zde jistě zaujmou nástěnné malby s biblickou tematikou a motivy ze života P. Marie od Fabiána Harovníka a Giovanni Vanettiho. V rohových nikách jsou umístěny plastiky evangelistů Lukáše, Matouše, Marka a Jana. Poslední stavební akcí rodu Piccolomini byl tzv. úřednický trakt a zámecká jízdárna roku 1744.

Panství pak v roce 1792 koupil Petr Biron – vévoda Kuronský a Zaháňský. Tento vzdělanec i milovník umění a vědy na náchodském panství za několik let své vlády významně pozvedl úroveň zdejšího kulturního života. Na zámku zřídil divadlo a pořádal četná operní představení, koncerty, zpěvohry a divadelní hry. Po jeho smrti roku 1800 zdědila panství jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína – známá jako paní kněžna (vévodkyně Zaháňská) z románu Babička od Boženy Němcové.

Posledními vlastníky až do roku 1945 byli představitelé německého knížecího roku Schaumburg-Lippe. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu a v současné době je spravován Státním památkovým ústavem v Pardubicích.

Piccolominská zahrada založená roku 1751 ve francouzském stylu je situována na bývalém severním bastionu z třicetileté války. Dnešní podobu jí po úpravě byla vtištěna v roce 1949 podle plánů ing. arch. J. Buška. Teprve z této doby pochází i kašna a sochařská výzdoba.

Zámecké výstavní expozice mají v současné době tři prohlídkové okruhy a součástí prohlídek je i exteriérový okruh. Tento tzv. Malý okruh přístupný bez doprovodu průvodce nabízí návštěvníkům prohlídku obranné věže s hladomornou, prostor středověkého sklepení se studnou a příjemné posezení na vyhlídkové terase nad městem.

První prohlídkový okruh zahrnuje tzv. Piccolominskou expozici, v níž návštěvníci uvidí bohaté dobové vybavení historických interiérů připomínajících období 17. a 18. století, zejména období třicetileté války, kdy zámek vlastnil císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Pozoruhodná je štuková výzdoba reprezentačních prostor a soubor vzácných bruselských tapisérií. Obdivuhodná je také část nejstaršího fondu zámecké knihovny a hodnotné ukázky historických uměleckých řemesel včetně portrétní galerie, grafik a sbírky květinových a loveckých zátiší.

Druhým prohlídkovým okruhem jsou salony 2. patra, které byly veřejnosti zpřístupněny v roce 2002. Expozice nabízí prostory s malovanými trámovými stropy z poloviny 17. a 18. století a rozsáhlou kolekci obrazů – podobizen, grafik a krajinomaleb. Neméně hodnotný je mobiliář zahrnující předměty renesanční, barokní i novorenesanční z doby od 16. až po 19. století, jakož i vzácné tapiserie, zbraně a historické oděvy.

Nejnovější interiérový prohlídkový okruh s názvem „Na dvoře vévodském“ nabízí od srpna 2007 svým návštěvníkům téma, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron – vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička. K vidění jsou zde interiéry zařízené většinou restaurovaným mobiliářem ve stylu klasicismu, empíru a biedermeieru.

Praktické informace pro návštěvníky
Vlakové i autobusové nádraží je vzdáleno od zámku jen asi 1 km. Autem je možný příjezd po silnici přes sídliště Plhov na placené parkoviště asi 150 metrů od zámku. Cesta k zámku je celým městem dobře značena.

-ar-
Foto: Státní zámek Náchod

Přechozí články z České republiky:
Vyšehrad je kultovním místem českého národa
Sychrov je zámek ze Zlatovlásky
Zoopark v Chomutově slaví letos 35. narozeniny
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
Hrad Velhartice má světově unikátní kamenný most

Článek byl zobrazen 4 029 krát.