Pražský hrad - výsostné panovnické sídlo českých králů

Pražský hrad - výsostné panovnické sídlo českých králů

Pražský hrad se nikdy neokouká a člověk stojí po staletí dodnes v úžasu nad jeho krásou a impozantností, s jakou je vystavěn a umístěn nad Prahou. Svým umělecko – architektonickým charakterem, ale také historickou hodnotou, se řadí k nejvýznamnějším kulturním objektům České republiky.

Pražský hrad je dokladem historické tradice českého státu, spojení současnosti s minulostí. V jeho zdech se odehrávaly události významné pro celou zem. Na Pražském hradě jsou uchovávány korunovační klenoty, pozůstatky českých králů, vzácné křesťanské relikvie, umělecké poklady a také historické dokumenty.

Každý správný hrad má ukrývat poklad. Na Pražském hradě je pokladů mnoho, ale ne každý z nich se podobá truhlici přetékající zlatem a drahokamy. Tuto představu by asi nejlépe naplnily korunovační klenoty a umělecké sbírky. Poklady, ale hlavně informace o životě na Pražském hradě v minulých staletích, se nacházejí při archeologickém výzkumu. Také Archiv Pražského hradu skrývá mnoho cenného.

Archeologický výzkum
Úplný záchranný výzkum a archeologický výzkum je prováděn i v současnosti. K nejnovějším výsledkům patří objevy v Lumbeho zahradě z roku 1996 - sídelní a výrobní objekty z období pravěku, kostrové hroby kultury se šňůrovou keramikou a ze starší doby bronzové (kultura únětická). Nejcennějším nálezem z období novověku byl renesanční keramický vodovod na pitnou vodu.
Rozlehlý komplex hradních paláců a církevních staveb složitého stavebního a historického vývoje je dle Guinnessovy knihy rekordů největším evropským hradištěm raného středověku. Toto sídlo vládců české země – geografický střed Evropy - dodnes právem náleží k nejkrásnějším místům naší planety.

Korunovační klenoty
Pražský hrad, jeho chráněná oblast včetně archeologických nálezů, je uznáván za Národní kulturní památku č. 1. Na dalším místě v pořadí našich památek jsou České korunovační klenoty. Uloženy jsou trvale na Pražském hradě, a také vystaveny mohou být jen na jeho území. Bývá to však při zcela mimořádných událostech.

Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

K historickým pramenům
Původně středověké knížecí hradiště z konce 9. stol. bylo založeno knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. V průběhu 11. stol. zde vznikla románská bazilika. Nejrozsáhlejší úpravy byly provedeny za vlády Karla IV. (např. založení katedrály sv. Víta), kdy se stal Hrad císařskou rezidencí. Za Vladislava Jagellonského začala pozdně gotická přestavba. Začátkem 16. stol., po nástupu vlády rodu Habsburků, byl Hrad přestavován renesančně (Letohrádek, Královská zahrada).

Velká přestavba vyvrcholila na přelomu 16. a 17. stol. za vlády Rudolfa II., kdy se stal Hrad střediskem umění a vědy. Císař Rudolf II. (vládnoucí v letech 1576 - 1611) se na Pražském hradě natrvalo usídlil r. 1583. Císařská rezidence proměnila Prahu v evropskou metropoli a Hrad v důstojné a velkolepé středisko říše, přitažlivé pro diplomaty, umělce i vzdělance. Císař byl znám především jako milovník a sběratel umění, náruživý stavebník a vzdělanec.

V 17. století byl Pražský hrad pouze občasným sídlem císařského dvora, který se přestěhoval do Vídně. Dalších stavebních úprav se Hrad dočkal až v 2. pol. 18. stol. za vlády Marie Terezie, kdy byl přestavěn ve stylu rokokového klasicismu. Od roku 1918 se stal Pražský hrad sídlem prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a od 1. ledna 1993 sídlem prezidenta České republiky. Pražský hrad je dnes kromě sídla hlavy státu také významnou kulturní a historickou památkou.

Katedrála sv. Víta
Dominantou Pražského hradu je chrám svatého Víta, následovník stejnojmenné rotundy, založené kolem roku 925 knížetem Václavem, pozdějším světcem a hlavním patronem království. Arcibiskupský chrám se nalézá na třetím nádvoří Pražského hradu. Na jeho místě stálo několik dřívějších kostelů a bazilik zasvěcených stejnému světci. Nejprve rotunda, kterou založil kníže Václav, posléze následovala bazilika za vlády knížat Spytihněva a Vratislava v letech 1060 – 1096.

Roku 1344 bylo započato s výstavbou gotické katedrály. Postupně ji stavěli architekt Matyáš z Arrasu do roku 1352, Petr Parléř z Gmündu do roku 1399, jeho synové Václav a Jan, Mistr Petrlík až do začátku husitských válek. Výstavba pokračovala roku 1509 (Bonifác Wohlmuth 1552 – 1561), ve výstavbě se pokračovalo 1673 až 1729, Josef Mocker 1873 – 1899, Kamil Hilbert 1899 – 1929. Dokončena byla podle Mockerova projektu. V interiéru korunovační katedrály se nalézají náhrobky českých králů, ostatky světců, jsou zde uloženy české korunovační klenoty. Na jižní věži je zavěšen největší český zvon Zikmund z roku 1549. V jedinečné gotické architektuře, významné z hlediska vývoje architektury je množství uměleckých děl.

Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektu Josipu Plečnikovi. Také dnes probíhají rekonstrukce a úpravy areálu Pražského hradu. Nejde přitom jen o nutnou stavební údržbu. Základním cílem je otevírat areál Pražského hradu příchozím. Po roce 1989 tak byly zpřístupněny mnohé dosud uzavřené prostory např. Královská zahrada s Míčovnou, jižní zahrady, Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce. Vladislavský sál v královském paláci Pražského hradu je největším pozdně gotickým sálem v zemích střední Evropy.

Oslavy 90. výročí vzniku Československé republiky (1918 – 2008)
Areál Pražského hradu se promění v období od 19. 6. 2008 do 18. 3. 2009 v dějiště oslav významného výročí České republiky. K připomenutí důležitých událostí z minulosti pořádá Správa Pražského hradu na podzim tohoto roku tři výstavní a dva hudební projekty, tematicky spojené s novodobou historií národa, státu a kultury.

Správa Pražského hradu zpřístupnila od dubna 2004 stálou expozici, která návštěvníkům toto místo představuje z nejrůznějších úhlů pohledu a zodpovídá mnohé otázky. Stálá expozice je ojedinělým projektem, který Pražský hrad představuje a otevírá široké veřejnosti, a to nejen české, ale i zahraniční. Přináší celou řadu informací i zábavu a láká návštěvníky k tomu, aby si příběh Pražského hradu přišli prožít i několikrát.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 20 876 krát.