Terst - největší c.k. přístav

Terst je dnes pohraničním městem na pomezí Itálie a Slovinska. Jeho minulost je dlouhá, protkaná střídáním období růstu a úpadku, nezávislosti a okupace. Leží v místech, kde se vždy střetávaly vlivy ze západu, z východu i ze severu, v novějších dějinách nejvíce vlivy italské, slovinské a rakouské.

Nejvyššího vrcholu slávy dosáhl Terst zřejmě v letech 1867 až 1918, kdy byl největším a nejvýznamnějším přístavem habsburské monarchie, a zároveň důležitým centrem evropské literatury a hudby. Po ukončení 1. světové války se však z Terstu stalo italské pohraniční město a jeho význam upadl.

Zajímavou, docela nedávnou a přitom poměrně málo známou epizodou v jeho historii bylo období po skončení 2. světové války. Od roku 1947 byl totiž Terst svobodným městským státem (Territorio libero di Trieste). Svobodným ovšem jen oficiálně, v jeho vedení ve skutečnosti byla vojenská vláda složená hlavně z Američanů a Britů, v jejímž čele stál Terence Airey. Tato vláda kontrolovala tzv. „zónu A“ včetně samotného města. Zóna B pak patřila pod kontrolu Jugoslávské národní armády. Oblast proto nebyla skutečně nezávislým státem. Formální nezávislost byla přesto obecně akceptována a Terst dokonce vydával vlastní měnu a známky. Hlavním účelem státu bylo srovnat etnické napětí a ochladit územní požadavky okolních států. Po několika letech se však další existence státu ukázala být neudržitelná a roku 1954 byl rozdělen mezi Itálii a Jugoslávii. K oficiálnímu zrušení však došlo až v roce 1975! Ani poválečné období studené války nicméně pohraničnímu Terstu příliš neprospělo.

Ve městě najdete několik zajímavých památek. Byl tu například odkryt římský amfiteátr a řada dalších stop římské přítomnosti v oblasti. Několik kostelů zahrnuje také srbský ortodoxní chrám a židovský svatostánek. Na kopci nad městem stojí starý hrad San Giusto, který byl, jak už to tak u hradů bývá obvyklé, několikrát přestavován a opravován. Je částečně přístupný veřejnosti a ukrývá například zajímavou sbírku historických zbraní. Procházka po jeho hradbách poskytne i pěkný výhled na celé město, na moře a okolní krajinu. Hrad je rovněž oblíbeným centrem různých festivalů, výstav a kulturních událostí.

Foto: Miramare

O dost novější je druhý terstský hrad Miramare, vybudovaný v 19. století na příkaz arcivévody Maxmiliána, později mexického císaře (ještě později v Mexiku popraveného…). Leží přímo na pobřeží a je znám hlavně svým rozlehlým parkem, navrženým samotným arcivévodou. Park zahrnuje sbírku různých rostlin z celého světa, mnohdy i velmi vzácných druhů. Navštívit můžete také hradní muzeum, skýtající možnost prohlédnout si Maxmiliánovi komnaty a další prostory stavby. Hradní park kupodivu sdílí ještě několik dalších, nedaleko se nacházejících institucí zcela jiného druhu, jako např. Mezinárodní centrum teoretické fyziky.

V Terstu jsou i další připomínky na slavné dny rakousko-uherského impéria, včetně uměleckých předmětů a architektury ve stylu Art Nouveau.

Foto: hrad Miramare

Nedá se ovšem skrýt, že nejslavnější roky města jsou minulostí. V uplynulých desetiletích Terstu trvale ubývalo obyvatel, teprve v poslední době znovu pomalu nabývá svého významu. Snad k tomu přispívá i fakt, že hranice se sousedním Slovinskem, dnes členem Evropské unie, jsou opět prakticky otevřené a pohybu lidí ani vzájemnému obchodu už zase nic nebrání.