Mexiko - dovolená v zemi pobožných potomků Aztéků a Mayů

Mexiko, jedinečná země, která Vás okouzlí svou pradávnou historií a která si Vás podmaní svými nádhernými pyramidami, náměstími, barvami, koloniálními domy s jejich neuvěřitelnými nádvořími, vůní chilli papriček a chutí kukuřičných placek. Mexiko - země, kterou prostě musíte navštívit!

México, nebo podle jazyka starých Aztéků “metz-TLI“ (měsíc), “xic-TLI“ (pupek nebo střed) a “co“ (označení místa). Vše dohromady znějící přibližně jako México, by se tedy ve velmi volném překladu z jazyka Nahuatl, dalo nazvat pupkem světa nebo středem měsíce. Takže vítejte v zemi, kterou již dávní Aztékové nazývali pupkem světa. V současnosti se však říká, že je Mexiko až příliš blízko USA a příliš daleko od Boha. Ať je tomu jak chce, Spojené státy mexické si vás určitě získají

Foto: Chichen Itza, Mexiko

Měla jsem možnost být v jednom z největších měst naší planety, v Ciudad de México, právě během oslav svátku Všech svatých. Svátky, které jsou u nás spojeny s jakýmsi smutkem, vzpomínkami, zastavením se v době a s pokorou jsou v Mexiku brány trochu jinak. Přestože i tady jsou to svátky úcty a pokory, konají se zde ve velmi oslavném stylu. Každé náměstí se rozsvítí barvami a květy. Kromě vůně květů zaujme naše nosy také vůně čokoládových koster a lebek, které si malí i velcí Mexičané kupují a s oblibou je konzumují při prohlížení “ofrendas“. 

Foto: Mexico City, Mexiko

Střed náměstí je vyhrazen pro ofrendas, což ve velmi volném překladu znamená dary, které se dávají pozůstalým, aby jim na druhém světě bylo lépe. Uveďme si malý příklad. Napeče se koláč, co měl zesnulý rád a přinese se na náměstí. Nemusí to být jen koláč, ale i jiné dobroty, nechybí různé barevné výstřižky, fotografie, květiny, kvítky, čokoládové kostry, lebky a všechno možné. Vše se naskládá jakoby na stupínky či schůdky, čímž se zajistí, že vše je pěkně přehledné a samozřejmě vyzdobené.

Foto: Tulum, Mexiko

Barvou těchto dní je žlutá. Všude jsou k vidění malé žluté kvítky, které voní již zdaleka a tím dávají všem najevo, kde se ona pyramidální ofrenda nachází. A když si toto představíte v jednom z největších měst světa, kde se hlavní náměstí Zócalo o rozloze přibližně 43 700 metrů čtverečních zaplní lidmi, tak by se i samotný Moctezuma, jeden z posledních aztéckých panovníků, obracel v hrobě nad invencemi dnešních obyvatel Mexika. Ti právě v těchto dnech mnohem více navštěvují jednu z největších katedrál Střední Ameriky. A hned po její návštěvě se na samotném náměstí Zócalo nechají “vydýmat“ možná právě Moctezumovými pra-pra-pravnuky, kteří zde praktikují staré, prý osvědčené rituály očisty duše. To je na Mexičanech velmi zvláštní a jedinečné. 

Foto: Acapulco, Mexiko

Drtivá většina obyvatel jsou katolíci, ale přesto uctívají a respektují i své dávné bohy, kteří mají velmi důležité místo v jejich každodenním životě. Odpověď, které se mi dostalo na tuto zdánlivě neslučitelnou kombinaci, byla: “My náboženství neuctíváme, my v něm žijeme.“

A tak právě v tyto dny mnohem více Mexičanů navštěvuje hroby svých blízkých, kam jim nosí nejenom dary, ale hlavně jídlo, které je častokrát zbavené špatných vlivů právě místními indiánskými šamany. Společně potom jako rodina pokrm snědí v rodinném kruhu. Holt, jaký kraj, takový mrav. I pro tyto kulturní rozdíly se vyplatí Mexiko navštívit. Poznáte zde jedinečný způsob soužití a harmonie mezi prastarými tradicemi ještě z dob před Kolumbem a novými španělskými zvyky přinesenými z daleké Evropy.

Foto: Mexiko, západ slunce nad pouští