Fresky v klášteře Osiou Louka

V oblasti středního Řecka se na samotě v olivovém háji rozkládá mužský klášter Blahoslaveného Lukáše, neboli řecky Osiou Louka. Klášter je obklopen horami a dostanete se k němu vedlejší cestou od hlavní silnice směřující z Athén do Delf. Svatý Lukáš, kterému je klášter zasvěcen, byl řeckým poustevníkem a pisatelem evangeliářů.

Svatý Lukáš se narodil pravděpodobně v roce 896 našeho letopočtu v nedalekých Delfách. Už jako dítě byl známý svým duchovním cítěním a proto ve svém okolí vzbuzoval dojem, že pochází z úplně jiného světa, než ostatní lidé. Jeho rodiče uprchli z Eginy před Saracény. Sám svatý Lukáš ještě jako mladík opustil domov a zvolil si život v osamění. Stal se uznávaným léčitelem a proslavil se zázračnými uzdravovacími metodami. Nakonec se usadil v nedaleké vesničce Stiri.

V letech 941 – 944 našeho letopočtu byl na místě dnešního kláštera vystavěn první kostel, jenž nesl jméno sv. Barbory. V té době se již u sv. Lukáše projevila schopnost předpovídat budoucnost. Předpověděl například, že Krétu osvobodí císař jménem Rómanos. V roce 961, tedy osm let po Lukášově smrti, Krétu skutečně dobyla byzantská vojska císaře Rómana II. a vymanila tak ostrov z arabského područí. Ještě téhož roku nechal Rómanos II. vystavět v sousedství kostela sv. Barbory rozlehlý chrám, který měl být projevem uznání Lukášova prorockého umění. Sv. Lukáš, který zemřel roku 953 n. l. byl nakonec pochován v klášterní kryptě. 

Foto: klášter Osiou Louka

Zdejší kaple patří k nejlepším ukázkám byzantské architektury v Řecku a pyšní se nejzachovalejšími freskami v zemi. Jakmile stanete před klášterem, okamžitě vás oslní lesklá zlatá mozaika světce z 11. století zdobící oblouk nad hlavním vchodem. Původní kostel, který nechal vystavět císař Rómanos II., byl roku 1020 nahrazen novým, známým pod jménem Katholikon.

Při vstupu do chrámu budete ohromeni mramorovými stěnami a vysoko posazenými okny, kterými dovnitř proudí světlo, jež dopadá přímo na starobylé fresky. Některé z těchto vzácných fresek pamatují dokonce původní kostel postavený na počátku 11. století. V roce 1659 byla ovšem oblast zasažena silným zemětřesením, chrám byl zničen a mnohé fresky pak bohužel přemalovány. 

Za nejcennější památku kláštera Osiou Louka je považováno dílo s názvem „Omývání nohou apoštolů“, které je umístěno v chrámové předsíni. Do ní se dostanete hlavním, tedy západním vchodem. Tato mozaika je velmi výrazná nejen díky zlatým odstínům, které se podařilo dochovat, ale také vlivem lidských výrazů ve tvářích apoštolů, jež vypadají velmi skutečně. Abyste si mohli tuto a jiné mozaiky v klášteře opravdu dobře prohlédnout, je dobré se vybavit dalekohledem. 

V podzemí pod Katholikonem se nachází krypta uchovávající ostatky sv. Lukáše. Do ní se vstupuje bočním vchodem. Kromě krypty si zde můžete prohlédnout další fresky z 11. století, které by si však zasloužily lepší osvětlení, aby mohla vyniknout jejich krása. Pološero je však v hrobce udržováno záměrně, především z úcty k ostatkům světce a pak také v zájmu zachování fresek v dosavadním neporušeném stavu. 

K většímu kostelu je zde připojen ještě menší chrám nesoucí jméno Theotokos, tedy kostel Bohorodičky, odkazující na Pannu Marii. Theotokos byl údajně postaven v letech 997 – 1011, je tedy jen o pár let starší než jeho větší „bratr“ Katholikon. Zde si ale úchvatné mozaiky můžete prohlédnout mnohem lépe, protože je většina z nich umístěná na podlaze. Nechybí tady ani několik nástěnných fresek. Všimnout si můžete také dokonale propracované venkovní obezdívky.

Foto: klášter Osiou Louka, autor: Anastasios71 - Shutterstock.com

Součástí kláštera Osiou Louka jsou ještě další přilehlé budovy, které také jistě stojí za povšimnutí. Neměli byste například vynechat návštěvu muzea, které uchovává archeologické nálezy pocházející ze zdejšího naleziště. Také máte možnost si ve zdejším dobře zásobeném obchůdku nakoupit nejrůznější suvenýry. Zajděte se podívat i na terasu, ze které se naskýtá skvělý výhled do okolní krajiny, na pole, olivové háje a mandloně až k pohoří Elikonas. 

V klášteře ještě dnes žije několik mnichů, kteří si však jen málokdy mohou užívat klidu, které toto odlehlé místo nabízí. V klášteře bývá zejména v letních měsících velmi rušno. Lidé sem nejezdí jen kvůli freskám, nebo z úcty ke sv. Lukášovi. Klášter je pro mnoho turistů zkrátka jen příhodnou zastávkou na jejich cestě z Athén do Delf. Každodenní pochůzky turistů tak značně narušují jinak poklidný klášterní život mnichů. Pokud byste si chtěli toto místo vychutnat v tichosti, bez davu návštěvníků, museli byste sem přijít brzy ráno, nebo navečer. Pokud se vám to nepodaří, nevadí, klášter je okouzlující v kteroukoliv dobu. Myslete však na to, že v pondělí bývá pro veřejnost uzavřen.