Všestary

Všestary

Historie
Dějiny Všestar úzce souvisejí s dějinami Tehova, který měl již filiální kostel sv. Jana Křtitele, postavený v roce 1350. Tehovské panství postupně náleželo vladykům Ottovi, Heřmanovi, Oldřichovi a později Tehovi, který měl i vystavit hrad Tehov. Z dalších majitelů to byl např. měšťan Kašpar Čotr z Tehova, v průběhu husitské revoluce Jan Roháč z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře v r. 1621 bylo panství skonfiskováno a v roce 1624 je koupil kníže Lichtenštein a spojil je trvale k panství černokosteleckému, kam připadly i Všestary

O původu a jménu obce není žádných zpráv. Když farnost tehovská zanikla asi kolem roku 1620, náležely Všestary s Tehovem k Mukařovu do roku 1645. Od roku 1655 patří k farnosti říčanské v třídnictvím mnichovickém, v arcidiecézi pražské.

Obec Všestary byla celá v poddanství. Na robotu se chodilo do dvora Stolmíře, který se nachází za Českým Brodem směrem k Mochovu a je vzdálen 24 km. Později se chodilo do Černého Kostelce.

Poslední rychtář všestarský byl Josef Držka z čísla 5. Z dřívějších starostů nejdéle ve své funkci působil Josef Šubrt, rolník z čísla 36, který stál v čele obce od r. 1886 do r. 1892 a od r. 1895 až do r. 1919, tedy celých 30 let.

Krajina od Říčan nevykazuje starších stop prehistorických a patrně byla obydlena v době knížectví v VIII.-IX. století. V té době pravděpodobně vznikly i Všestary při zemské cestě moravské. Že jsou Všestary ryze slovanského původu, dosvědčuje jejich jméno i poloha. Kolem rybníčku, dnes požární nádrže, byla rozestavěna došková stavení do kruhu, aby se mohl pohodlně napájet dobytek a aby byla po ruce voda v případě požáru, kterých bylo v té době mnoho.

K nejstarším stavbám v obci patří bezesporu jednopatrový dům číslo 12. Byl vystaven v r. 1735 jako panská hospoda, později byl přebudován na školu, v 60. až 80. letech minulého století sloužil jako sklad a nyní je v něm provozovna firmy LIKRA.

Tento dům byl dán i s pozemky v dědičný nájem pod tou podmínkou, že uživatel bude odvádět ročně knížeti určitý plat a faráři 1/2 korce žita a 1/2 korce ovsa, což činilo skoro 29 a. Směl však prodávat pouze knížecí pivo, potřebné dříví, led a chvoj odebíral nájemce zdarma od vrchnosti. Postupem času však tyto dávky zanikly.

Za zmínku stojí červená pískovcová deska, je na ní vytesán kříž a oštěp, která byla osazena do tarasu u vchodu na dvůr domu čp. 9. Tato památná deska (smírčí kámen) je dnes zabudována do levého rohu podezdívky požárního domu. V historii je uvedeno: „Roku 1585 v pondělí před sv. Karlem ve Všestarech, když krčmář ožralý domů šel, ukázal se mu zlý duch ve způsobu jeho svině, kterou on uzřev, domlouval manželce své, že ji do stáda nevyhnala, jemuž ona odpověděla, že jest ji vyhnala a mezitím, když ho trestala, že se tak ožírá, on rozhněvaje se, oštěp do ní vrazil a ji zabil.“ Podle tehdejších trestů musel dát zhotovit na památku desku.

Obcí protéká potůček, který sbírá své prameny jednak na Hůře a jednak v lučinách nade vsí, zvaných Hatě. Tento název vznikl, kdy v dávných dobách v Hatích byly bažiny a přechod pro lidi byl umožněn položením dlouhých větví, tzv. hatí. Potůček se vine jako hádek lučinami pode vsí a u Menčic se vlévá do Mnichovického potoka zvaného Mnichovka, přítoku řeky Sázavy.

Obec Všestarská se skládala z osad Všestary, Světice a Menčice. Samotná obec leží v nadmořské výšce 406 m nad Jaderským mořem.

V dobách minulých okolní návrší byla porostlá lesy, které musely později ustoupit zemědělské výrobě, neboť Všestary byly od pradávna osadou zemědělskou. Jména pozemků byla: ve Vrbicích, na Slatinách, u Kříže, na Pankráci, v Hatích, na Březovkách, na Skalce, na Horkách, na Stráni, v Krmném dole, na Pěšinkách, na Lukavici, ve Žlábkách, pode Vsí, pod Hůrou, u Rasovky a v r. 1563 ještě zaznamenány jména dnes již neznámá v Dolích a v Losinách.

Za zmínku stojí, že nynější usedlosti č. 1, č. 6 a č. 30 byla původně usedlost jedna a k ní patřící pozemky sahaly od silnice až k Jedlovci a za mlýn na Lukavici. Tam stával kdysi mlýn, který byl původně pilou. Voda tekoucí k Lukavici nesměla být stavěna, mlynář však byl povinen v zimní době vyhazovat strouhu a beze škod odstraňovat náplav. Na Štědrý den dostávali majitelé přilehlých pozemků od mlynáře po kapru a bílém groši. Tyto výhody však nepřečkaly polovinu 19. století.

Všestarský katastr jednou svou částí, tzv. Malé Všestary, dosahoval až k železniční trati Praha – Benešov, vybudované r. 1871. Někteří tehdejší majitelé domů v této části požadovali připojení k obci Strančice, což bylo provedeno po vzájemné dohodě v r. 1924.

V roce 1669 žilo ve Všestarech asi 30 obyvatel v několika doškových domcích. Podle sčítání lidu v roce 1890 čítali Všestary již 384 obyvatel se zástavbou 61 dům. V roce 1900 žilo 400 obyvatel v 65 domech.

U našich předků nejoblíbenějším stromem byla lípa. V roce 1888 na paměť 40tiletého jubilejního panování císaře Františka Josefa I. byly podél silnice a na návsi vysázeny lípy.

Na rozcestí k Tehovu a ke Světicům stál na pahorku, má půdorys tvaru srdce, dřevěný kříž, který byl pro stáří nahražen v současné době křížem kamenným. Vysázení stromů kolem kříže bylo provedeno v r. 1908.

Výstavba veřejných komunikací byla postupná a jejich budování trvalo několik desítek let. Silnice říčansko-mnichovická přes Všestary byla vybudována okresem již v r. 1863. V roce 1894 byla na ní navázána silnice ze Všestar do Strančic, jejíž výstavbu od rybníka až k domu č. 75 (Slavík) po vozové cestě financovala sama osada nákladem 1000 zlatých a její prodloužení do Strančic postavil sám okres. Od kříže k Tehovu byla dokončena stavba silnice na podzim r. 1910. Tím bylo dosaženo komunikační spojení od kříže až k Vojkovu, neboť část silnice z Tehova na Vojkov byla vybudována již v r. 1909.

Osada Menčice leží na konci krásného a hlubokého údolí, jehož část nese název první trampské chatové osady Údolí raků. Název Údolí raků vznikl od velkého množství raků, kteří zde ještě po první světové válce v hojném počtu žili ve velmi čisté pramenité potoční vodě. Od Všestar je osada vzdálena na východ 1 km a leží 385 nad hladinou Jaderského moře. Menčice mají klimatické podnebí mnohem mírnější než Všestary, protože jsou chráněny hlavně proti západním a severním větrům.

V roce 1900 při sčítání lidu bylo v osadě 18 usedlostí, z toho 2 mlýny, se 103 obyvateli. Pozemky u Menčic mají svá jména: Pod Hůrou, Na Skalce, V rokličkách, Na stráni, Na dubovici, Za humny a již zmíněné Údolí raků. V roce 1913 prodloužila místní obec všestarská silnici k Menčicům od silnice říčansko – mnichovické až na Skalku. Teprve v r. 1921 menčická osada vlastním nákladem prodloužila tuto silnici až k domu č. 1 a v létech 1924 až 1925 ji dostavěla za přispění státu až k silnici vedoucí do Klokočné. Za účelem zvelebení osady v r. 1898 byly zasazeny 2 lípy u zvoničky a později v r. 1902 byla zalesněna holá stráň nad rybníkem, který až do otevření lomu byl velmi navštěvován ke koupání. V r. 1923 byl obecním zastupitelstvem zaveden poplatek za koupání ve výši 20 haléřů za jednu návštěvu. Tato dávka později zanikla pro nepatrný výnos. Samotné prostředí okolo rybníka bylo velmi romantické a tak zde filmaři za první republiky natočili exteriéry pro film Lojzička.

Vzhledem k častým požárům usedlostí, tehdy většinou s doškovými střechami, byla v r. 1902 po dlouhém otálení zakoupena čtyřkolová stříkačka za 1300 K pro zdejší osadu a v únoru r. 1903 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Při kovárně p. Bezchleby byla vystavena hasičská zbrojnice se zvoničkou. Řídící učitel Vlček byl zvolen prvním starostou sboru. O rok později byly vysazeny kaštany kolem návsi, které byly vypěstovány ve školní zahradě. V r. 1906 o velikonocích bylo sehráno první divadelní představení pořádané Sborem dobrovolných hasičů a výtěžek byl věnován na zakoupení školních knih.

Veškerý život v obci byl ochromen vypuknutím 1. světové války v r. 1914, která trvala 5 let a zaplatilo ji svým životem veliké množství vojáků. V roce 1918 se nevrátilo domů 11 branců ze Všestar a 1 z Menčic. K uctění jejich památky včetně padlých z osady Světice byl v r. 1921 postaven pomník. V témže roce byl zřízen místní hřbitov, v r. 1927 postavena obecní pastouška a provedena i elektrifikace obce. Menčice se elektřiny dočkaly v roce 1933.

V roce 1925 projel zdejší obcí první president T. G. Masaryk.

Pro stoupající úroveň každé obce, města i státu patří bezesporu i zajištění školní docházky dětí. Jak to probíhalo v naší obci svědčí i následující údaje z dob minulých. Školní obec Všestary, Menčice, Tehov, Světice a Klokočná patřila do r. 1890 do školní obce tehovské. Tamní školu založil r. 1773 Fr. Lichtenstein, držitel panství černokosteleckého. V r. 1878 navštěvovalo tehovskou školu 63 dítek ze Všestar a 22 dítek z Menčic.

Již v r. 1874 požadovaly Všestary a Menčice zřízení vlastní jednotřídní školy ve Všestarech. Tato žádost byla několikráte projednávána, povolena a zamítnuta, a to na návrh obcí Světice, Tehova a Klokočné. Teprve výnosem zemské školní rady z r. 1890 bylo povoleno zřízení stálé expozitury ve Všestarech. Dnem 1. února 1890 bylo také začato s vyučováním a sice v místnosti hostince č. 12, která byla pronajata pro školní potřeby za 90 zl. ročního nájmu. Obec uvažovala několikráte o výstavbě vlastní budovy a nakonec byl hostinec zakoupen za 7.500 zl. a škola ve své původní podobě, v r. 1894 rozšířené na dvoutřídku, přetrvala až do začátku druhé republiky. Při založení dvoutřídky školu navštěvovalo 125 dětí ze Všestar a Menčic.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-vsestary.cz/, na kterých najdete další informace.