Wupatki – neklidné místo pro život

Americká Arizona je oblastí s největší koncentrací původních indiánských obydlí – puebel. Jedním z těchto míst je i Wupatki Pueblo, které bylo spolu s dalšími historickými památkami tohoto typu roku 1924 zařazeno pod ochranu rezervace s názvem Národní Monument.

Stáří arizonských puebel je odhadováno na více než 700 let, ale samotné Wupatki vás seznámí s historií starou téměř dva tisíce let. Je tedy nejstarším dochovaným pueblem v USA a jeho název v překladu znamená „Vysoký dům“. Stavby, které zde uvidíte, jsou tvořeny z kamenů a typických červených cihel rozšířeného štípaného pískovce Moencopi. Puebla tak barevně dokonale splývala s okolní krajinou. V těchto místech se setkávaly kultury jednotlivých indiánských kmenů, které ve zdejších podmínkách fungovaly několik set let v dokonalé rovnováze s přírodou. Žili zde příslušníci kmene Sinagua, Hopi, Cohonina a Kayenta Anasazi. Oblast je proto považována za významnou křižovatku indiánských tradic, každý kmen se pyšnil svou vlastní a specifickou architekturou, keramikou, použitými materiály a barvami.

Jelikož zde po mnoho staletí docházelo k velké migraci obyvatelstva, je Wupatki velmi různorodé a multikulturní. Na tomto území se našlo přes 125 druhů keramiky, které mají dnes velkou historickou hodnotu. Jednou ze záhad je, že mezi zdejšími ruinami se našly i stavby, které nejsou typické pro původní pueblanské obyvatelstvo. Dobrým příkladem je například „ballroom“, což je hřiště pro míčové hry. Tento typ zábavy je typický spíše pro oblast Latinské Ameriky, pro kulturu Mayů a Aztéků. V jihozápadní Americe se žádná další taková hřiště nenašla, proto zde vznikla teorie, že Wupatki bylo pravděpodobně v kontaktu s kulturami Yucatánu. Dalšími zajímavými stavbami jsou obytné domy, které ještě dnes obývají rangeři vedoucí informační centrum.

Arizona patří k tektonicky velmi aktivní oblasti, poměrně častá jsou zde zemětřesení a v minulosti to byla i sopečná aktivita. Zemský povrch se proto dynamicky formoval, což ovlivňovalo životy místních obyvatel. Mělo to však své pro i proti. Sopečná činnost je sice vyháněla z jejich obydlí, ale padající popílek zase zúrodňoval půdu. Lidé se proto neustále vraceli a budovali své životy nanovo.

Jednou z doposud činných sopek je kupříkladu Sunset Crater nacházející se zhruba 5 mil od Wupatki a nedaleko na jihovýchod od Grand Canyonu. Okolní krajina je z velké části pokrytá černým sopečným prachem, jen místy se zazelená tráva nebo se objeví vysoké borovice. Kráter Sunset v minulosti několikrát vybuchl, nejsilnější erupce však proběhly v letech 1064, 1180, 1264 a 1300. Při poslední erupci tryskala tekutá láva do výšky až několika set metrů. Dokonce i dnes ale seismografy v Ranger Station zaznamenávají lehké otřesy. Indiáni kmene Hopi považovali zdejší krátery za místa, kde sídlí větrný bůh.

Ve 20. letech 20. století zde chtěla jedna hollywoodská firma pro své natáčení zinscenovat řadu výbuchů, které měly přestavovat mohutnou erupci sopky. To se však řadě lidí nelíbilo a přimělo to i ochranáře, aby kráter vyhlásili za Národní Monument. Do roku 1973 bylo možné podniknout výstup ke kráteru sopky, dnes je to však již zakázáno. Máte možnost zde však absolvovat krátký výlet vedoucí po naučné stezce Lava Fow Nature Trail, během níž budete míjet několik informačních tabulí s popisky zdejší fauny a flóry.

Největšího rozvoje dosáhlo Wupatki Pueblo někdy kolem roku 1100. Předci dnešních indiánských kmenů Hopi a Zuni zde vybudovali ohromné farmářské komunity. V pueblu tehdy bylo asi 100 místností, které byly rozděleny podle hierarchie. Dnes se v těchto místech můžete pokochat největším dochovaným obydlím, kterým je ruina třípatrového Puebla Wupatki. V dobách jeho největší slávy poskytovalo domov pro cca 300 lidí. Národní Monument dnes protíná silnice odbočující z Route 89, která je jakousi vyhlídkovou trasou v délce 58 km.