Brno není jen město výstav a veletrhů

Brno není jen město výstav a veletrhů

Město Brno najdeme v samém srdci Evropy, leží v příjemné kotlině na křižovatce evropských dálnic. Druhé největší město České republiky svým novým letištním terminálem významně přispělo k lepší dostupnosti a rozvoji podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu.

Brno je světoznámé jako místo velmi navštěvovaných a obchodně úspěšných výstav a veletrhů, které se konají v areálu Veletrhů Brno – jednoho z nejkrásnějších evropských výstavních areálů. Provoz výstaviště zahájila 26. 5. 1928 Výstava soudobé kultury v Československu. Jednotlivé výstavní pavilony jsou díly více než 30 autorů. Za zmínku stojí budova výstavní pošty postavená dle návrhu Bohuslava Fuchse, pavilon země Moravy od Vlastislava Chrousta a kruhový pavilon Z s ocelovou kupolí o průměru 122 m.

Foto: areál Veletrhů Brno (www.brno.cz)

Pro turisty z celého světa je největším magnetem Vila Tugendhat. Snad nejkrásnější pohled na panorama města Brna se nabízí z Černopolní ulice. Zde najdeme jednu z nejvýznamnějších staveb funkcionalistické architektury. Na objednávku novomanželů Tugendhatových ji začal v červnu 1929 stavět jeden z nejslavnějších evropských architektů Ludwig Mies van der Rohe. Jedná se o nejdůležitější evropskou stavbu slavného architekta, která byla zapsána v roce 2001 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit zcela neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, propojeného s přírodním prostředím.

Brno je významnou městskou památkovou rezervací a druhým největším městem České republiky. Brno je také město s největším počtem vysokých škol. K nejznámějším patří Masarykova univerzita, dále je to Vysoké učení technické, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Janáčkova akademie múzických umění, Veterinární a farmaceutická univerzita a Univerzita obrany Brno. V současné době se zde nachází i několik soukromých vysokých škol.

Osídlení zde existuje nepřetržitě od příchodu Slovanů v 6. stol. přes období Velkomoravské říše až do současnosti. Od konce 13. století město chrání hrad Špilberk, který se postupem času stal sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburků i zemským hlavním městem Moravy. Z pevnosti, kde nejprve přebývala moravská markrabata, se stalo nejtěžší vězení rakouské monarchie. V posledních čtyřiceti letech je Špilberk sídlem Muzea města Brna.

Turistická trasa centrem města zpříjemní prohlídku nejdůležitějších památek a zajímavostí a také usnadní orientaci ve městě. Turistický vláček vozí návštěvníky po nejatraktivnějších lokalitách města. Vyhlídkový vláček usnadňuje přístup na Petrov a na hrad Špilberk seniorům a dětem, které stoupání do strmého kopce může od jejich návštěvy odradit.

Symbolem Brna je romantická dvojice věží katedrály sv. Petra a Pavla, obklopeného komplexem biskupství. Původně na tomto místě stával románský kostelík. Ve 14. století byl goticky přestavěn. Již od svého vzniku byl Petrov důležitým chrámem města. Na konci 15. století měla katedrála 21 oltářů. Roku 1643 došlo k poškození kostela při švédském obléhání a kostel vyhořel. V letech 1743 - 1748 byla loď upravena do dnešní podoby podle návrhu Mořice Grimma.

Umělecky nejcennějším brněnským kostelem je  chrám sv. Jakuba, který se nachází na Jakubském náměstí. Klášterní kostel sv. Tomáše se proslavil  obrazem černé Madony Divotvorné, zázračné ochránkyně města. Dále je zde raně barokní klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže a pod ním přístupná krypta s pozůstatky mnichů i světských osob, mimo jiné i proslulého vůdce pandurů barona F. Trencka.

Prohlídku města mohou turisté zahájit vyhlídkou ze Staré Radnice, kde návštěvníci nejlépe poznají místní atmosféru. S Radnickou ulicí sousedí Zelný trh. Zde rozhodně stojí za zhlédnutí nejhodnotnější barokní plastiky v Brně – kašna Parnas a Sloup Nejsvětější trojice. Ze Zelného trhu lze sejít na Petrov, kde stojí gotický chrám svatého Petra a Pavla nebo na Kapucínské náměstí s kostelem Nalezení svatého kříže a turisticky oblíbenou Kapucínskou hrobkou s mumifikovanými těly, která od postavení kostela byla v těchto podzemních prostorách uchovávána.

V další prohlídce by rozhodně nemělo scházet Náměstí Svobody s Morovým sloupem, Kleinův palác a Dům pánů z Lipé. Dům pánů z Lipé nedaleko Kleinova paláce patří k nejkrásnějším brněnským renesančním domům. Byl postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. Mezi majitele tohoto domu patřil i velitel obránců města proti Švédům v roce 1645 Luis Raduit de Souches, který jej v roce 1646 koupil a užíval jej až do své smrti. V roce 1882 byla fasáda domu upravena v neorenesančním stylu. Dnes slouží jako nákupní a relaxační centrum.

Po průchodu Rašínovy ulice spojující Náměstí Svobody a Jakubské náměstí si lze prohlédnout kostel sv. Jakuba, který byl postaven počátkem 13. století. Výlet je vhodné zakončit návštěvou hradu Špilberk. Jedná se o dominantu města, kde jsou zpřístupněny kasematy a expozice vězeňství 18. a 19. stol.

Procházka dějinami
Na území dnešního Brna žil člověk již ve středním paleolitu, před 70 tisíci lety. Kolem roku 1000 vznikla u brodu přes řeku Svratku osada, která dostala jméno odvozené od staroslovanského základu slova - brn (jíl, bláto, hlína).

Když se řekne v Brně hrad, vybaví se nám hlavně Špilberk. Ale Brno mívalo hrady dokonce tři. První je ovšem zahalen rouškou tajemství. Jeho podobu ani umístění neznáme, i když právě on má pro dějiny Brna zcela zásadní význam. Zmiňuje se o něm už Kosmas (1045-1125) ve své kronice, která se považuje za vůbec první věrohodnou písemnou zmínku o Brně vůbec.

Foto: katedrála sv. Petra a Pavla

Dějiny Brna se začaly psát již v 9. století. Základní městská práva a privilegia byla městu potvrzena v roce 1243 českým králem Václavem I. Po úspěšné obraně města proti Švédům ve třicetileté válce se Brno stalo hlavním městem Moravy. Řemeslná výroba a prosperující obchod vytvořily předpoklad pro rozmach města. To dokládá stavební rozvoj především církevních staveb počínaje cisterciáckým klášterem na Starém Brně přes svatopetrský chrám až po kostel sv. Jakuba. Ten byl do své velkoleposti dostavěn stavitelem svatoštěpánského dómu ve Vídni Antonem Pilgramem, který dal také jedinečnou podobu portálu Staré radnice.

Také v pozdější době působili v Brně významní architekti, např. Adolf Loos, Bohuslav Fuchs nebo Ludwig Mies van der Rohe. Od počátku 19. století se Brno stalo jedním z největších středisek textilního a poté i strojírenského průmyslu. Od roku 1919 bylo město sloučeno v tzv. Velké Brno. Rozvoj města v době první republiky ovlivnil především průmysl. V roce 1928 vzniklo jádro brněnského Výstaviště při příležitosti Výstavy soudobé kultury.

Co ještě navštívit?
Technické muzeum v Brně prezentuje ve stálých expozicích vývoj vědy a techniky. Jednotlivé sekce dokumentují leteckou historii a plastikové modelářství nebo nožířství. Další expozice jsou rozčleněny na historická vozidla, od tamtamů k internetu, salon mechanické hudby, kultura nevidomých, vodní motory s památníkem Viktora Kaplana, kovolitectví, parní motory, ulička řemesel, železářství, historická stereovize, čas nad námi a kolem nás a tzv. experimentárium.

Sídlo Moravské galerie v Brně (Místodržitelský palác) najdou návštěvníci na Moravském nám. 1a. Mohou si zde prohlédnout expozice umění od gotiky do 19. století, jejíž součástí je Kabinet kresby a grafiky, a prostor pro aktuální výstavy. V Ambitu se nachází sbírka grafického designu. Palác byl jako augustiniánský klášter založen v blízkosti městských hradeb moravským markrabětem Janem Jindřichem. Současnou podobu získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1752 pod vedením stavitele Mořice Grimma. Později zde byly umístěny státní, zemské a stavovské úřady. Následující stavební úpravy projektoval vídeňský architekt Franz Anton Hillebrandt.

V areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se nachází zajímavá botanická zahrada. K vidění jsou zde skleníky s tropickými a subtropickými rostlinami, meditativní místa s fontánami a kamennými kompozicemi sochaře Jana Šimka.

Lužánky o rozloze 20 ha jsou nejstarším pro veřejnost otevřeným městským parkem v českých zemích, nejvýznamnějším brněnským parkem a jsou prohlášeny kulturní památkou. V 16. století byl v prostoru dnešních Lužánek v lužním lese na potoku Ponávka hospodářský dvorec. Ten daroval císař Rudolf II. v roce 1578 řádu jezuitů, který část přilehlého lesa upravil na tzv. Jezuitskou zahradu. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 věnoval císař Josef II. 9. 9. 1786 bývalou Jezuitskou zahradu brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu.

V areálu státní přírodní rezervace Mniší hora v Bystrci byla roku 1953 otevřena zoologická zahrada. Počátky zoo nebyly nikterak jednoduché, ale zahrada nezanikla a postupně se rozrůstala. Rozloha dnešní zoologické zahrady je 65 ha a prohlídkové trasy měří přes 7 km. Zoo, jež pořádá v průběhu roku různé akce pro děti, je ideálním místem nejen k poznávání zvířat, ale i místem k odpočinku a relaxaci.

Brněnská přehrada je vyhledávanou rekreační oblastí. V létě ke koupání a rybaření a v zimě pro běh na běžkách a bruslení. Okolní lesy, obklopující přehradu, jsou výbornou příležitostí k pěším túrám nebo cyklistice.

Nad přehradou se nachází i velkolepý hrad Veveří, kam od května do září jezdí pravidelná lodní doprava. Jako lovecký hrádek jej už v 11. století využíval kníže Kunrád. V průběhu staletí hrad prošel složitým stavebním vývojem a několikrát změnil majitele. V současné době prochází hrad postupnou a rozsáhlou rekonstrukcí celého areálu, která se snaží vrátit hradu jeho původní podobu.

Legenda nebo pravda?
Tak jako jiná města, má i Brno svá skrytá tajemství, například - proč na Petrově zvoní zvony poledne už v jedenáct? Mnozí turisté, kteří procházejí poledním Brnem, nad tím jen nechápavě kroutí hlavou. Příčinou tohoto zvonění bylo obléhání města roku 1645 Švédy, kteří byli přesvědčeni, že ho dobudou za méně jak týden. Nestalo se tak. Armáda byla před Brnem už čtvrtý měsíc, a proto velitel Torstenson rozhodl naposledy udeřit 15. srpna, a než na Petrově budou zvonit poledne, musí Brno obsadit. Pokud ne, odtáhne. Hospodský, který Švédy obsluhoval, vyslechl jejich plán a okamžitě ho sdělil obráncům. Ráno začala bitva, a když už začali Švédové prorážet hradby a dostávat se do města, velitel obrany generál Souches poslal zvoníka na svatopetrský chrám zvonit poledne. Bylo právě jedenáct hodin, když zazněl zvon, který ohlašoval poledne. Švédové přestali bojovat, a než nastala noc, byli pryč. Brno bylo zachráněno a od těch dob se na Petrově zvoní poledne už v jedenáct.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 10 670 krát.