Jezuitské Klatovy

Město Klatovy je někdy nazýváno jako Brána Šumavy, případně jako město karafiátů či dragounů. S městem Klatovy jsou spojena také jména J. Vrchlického, V. M. Krameria a J. Thomayera. Královské město Klatovy bylo založeno už v roce 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II.

Město Klatovy má neuvěřitelně zachovalé opevnění. Ve středu města se mísí moderní architektura s historickou, zastoupenou několika stavebními slohy od gotického přes renesanční a barokní až po empírový. Poznávání památek města uzavřeného do téměř souvislých hradeb má tak trochu vertikální rozměr. Zahrnuje vyhlídku z Černé věže vysoké 71 m i prohlídku podzemí.

Černá věž je dílem Antonia de Salla a byla postavena v období let 1547 až 1557 z neomítnutých tesaných kvádrů. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů. Tato nepřehlédnutelná dominanta je místo, z kterého bylo možné ovládat centrální město a chránit ho tak proti nepříteli a častým požárům.  Odměnou za namáhavý výstup je krásný výhled do okolí, za jasného počasí i na vzdálené šumavské vrchy.

Se stavbou klatovské radnice se započalo v roce 1557. Stavební úpravy během staletí změnily kompletně její podobu. Poslední její velká přestavba v novorenesančním slohu se uskutečnila v letech 1923 – 1925. Mezi mladší architektonicky působivé stavby patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, přestavovaná v letech 1905 – 1907. Muzeum mapuje zajímavou formou prostřednictvím vystavovaných exponátů jednotlivé etapy vývoje města od pravěku až po současnost.

Oficiálním datem příchodu jezuitů do Klatov je 11. březen 1636. Tehdy do města přibyl pomocník provinciála jezuitského řádu P. Martin Stredonius a jeho dva společníci Jan Molitor a Jiří Aquitan. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, gymnázium a další části komplexu městu Klatovy.

Jezuitský řád (Tovaryšstvo Ježíšovo) byl v roce 1540 oficiálně schválen papežem Pavlem III. V období krize evropského křesťanství v 16. století představovali jezuité na jedné straně obrodný proud v katolické církvi, na straně druhé po rozmachu protestantské reformace v Evropě se záhy stali hlavním nositelem rekatolizace a protireformace.

Autor: baerchen

Rarita evropského charakteru
Krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby, byly budovány jako součást stavby kostela v létech 1656 – 1676. První pohřeb zde je uváděn r. 1674 poslední pak r. 1784, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelech. Dnes je zde tedy k vidění kolem čtyřiceti mumifikovaných těl v rakvích se skleněnými víky.

V klatovských katakombách v prostoru pod jezuitským kostelem byly ukládány tělesné pozůstatky šlechticů a mnichů jezuitského řádu. Zásluhou zvláštního mikroklimatu se těla přirozeným způsobem mumifikovala. Prouděním vzduchu přes speciální větrací kanálky se vysušila. Způsob mumifikace zemřelých, který jezuité v Klatovech zavedli, je ve světě ojedinělý. Mrtvá těla ukládali na chmelovou podložku, která působila antisepticky, a nechali je ovívat proudícím vzduchem.  V rakvích se skleněnými víky dnes leží asi 40 z původních 200 těl oděných do nádherného slavnostního oblečení.

Prohlídku města osvěží návštěva barokní lékárny „ U Bílého jednorožce“. Tato unikátní expozice lékárenství mapuje vývoj tohoto „řemesla“ od roku 1776 až do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost. Svým interiérem a zařízením, z velké části nepostrádajícím prvky kuriozit pocházejících převážně z 18. století.

V historickém domě č. p. 149, na náměstí, se nachází Galerie U Bílého jednorožce s působivými prostory pro výstavní účely moderního umění. Severně od středu města je umístěn židovský hřbitov z 2. poloviny 19. století. Synagoga, upravovaná v letech 1966 – 1967, je v současnosti využívána pro jiné účely.

V lesích v předhůří Šumavy je ukryt hrad Velhartice z konce 14. století. Jeho stavitelé mu vtiskli osobitou architektonickou podobu. Gotický palác Rajský dům byl propojen s věží Putna mohutným kamenným mostem, který svými rozměry nemá ve střední Evropě vážného konkurenta.

Nedaleký hrad Rabí je největší hradní zříceninou v Čechách. Proslulý je hlavně díky tomu, že při obléhání husitskými vojsky v roce 1421 přišel jejich nejvyšší velitel Jan Žižka o druhé oko. Rabí i nedaleké město Sušice leží u zlatonosné řeky Otavy, na které se dodnes rýžuje zlato.

Autor: Alexandra Rohanová