Orlické hory a Podorlicko

Orlické hory a Podorlicko

Orlické hory a Podorlicko se rozprostírají na pomezí východních Čech, severní Moravy a polského Kladska. Centrální pásmo tvoří více než 50 kilometrů dlouhý hřeben, nejvyšší horou “Kačenčiny pohádkové říše“ je Velká Deštná (1 115 m). Nejcennější části oblasti jsou od roku 1969 státem chráněny - CHKO Orlické hory.

Zvláštností, se kterou se v takovém množství nikde jinde u nás nesetkáte, jsou pevnosti a pevnůstky, tvořící mohutnou opevněnou linii budovanou v letech 1936-38 při tehdejší česko-německé hranici. Kromě vojenské techniky se během týdenního poznávacího pobytového zájezdu s CK Rotera seznámíte s historickými objekty, jako jsou hrady, zámky, skanzen, poutní místa a muzea. Při turistickém putování budete poznávat a obdivovat přírodní krásy této oblasti. Ať jste sportovci nebo milovníci historie a památek, hledáte-li pohodu a relaxaci nebo obdivujete-li přírodní krásy, tak Orlické hory vám vše nabízí vrchovatou měrou. O to, abyste se zde cítili jako v pohádce, se postarají vládci hor: Rampušák i princezna Kačenka a v neposlední řadě personál hotelu Alba v Deštném.

Hotel Alba je místem, kde budeme po celý týden na přelomu července a srpna 2012 ubytováni, odkud budeme podnikat zajímavé hvězdicové výlety. Jde o nejstarší ubytovací zařízení v této oblasti, které bylo postaveno v roce 1932, v roce 2008 bylo citlivě zrekonstruované. Všechny hotelové pokoje jsou s příslušenstvím a jsou nově a stylově vybaveny. Uspokojí i náročného návštěvníka.

Foto: pohled z Velké Deštné

Deštné v Orlických horách

Nejnavštěvovanější letovisko pohoří se rozkládá v trojboké kotlině pod horou Velkou Deštnou. Hlavní obživu skýtalo tkalcovství, dřevařství, částečně chov dobytka, sběr lesních plodin, dařilo se i pašeráctví. V provozu byly pily, mlýny, sklárny - tu první založil hutník Jan Keller v roce 1595, poslední Karolinina byla v provozu v letech 1873-1911 v dnešní části zvané Zákoutí.

Zajímavě koncipované Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel bylo v Deštném otevřeno v roce 1990. Uvidíte expozici řemesel, připomíná práci řezbáře, skláře, hrnčíře, bednáře, uhlíře, který pálil dřevěné uhlí v milířích, barvíře látek, kameníka, kamnáře, výrobce šindelů, cihel z pilin a vápna, sbírku z historie zimních sportů - sněžnice, dlouhé a široké lyže s dlouhými špicemi, proutěným vázáním a jednou holí, lyžařskou výstroj a saně všech druhů. Vyvrcholením je ucelená kolekce historie a současnosti skibobového sportu u nás. Nejúspěšnější závodníci pocházejí právě z Deštného. Za všechny jmenujme Irenu Francovou - Dohnálkovou, která získala 29 titulů z mistrovství světa.

Další expozice jsou věnovány ruční textilní výrobě ze lnu a bavlny, oděvům, které nosili horalové, síťování a pletení punčoch, historii praní prádla od dřevěných plácaček přes plechové necky s valchami až po mechanické pračky s ručním mandlem.

Nelze opominout expozici sklářství, které zde má dlouhou tradici. V zahradě muzea uvidíme velkou sklářskou pec na tavbu skla dřevem. První víkend v srpnu se každoročně koná experimentální tavba skla dřevem.

Luisino údolí

Horská osada v nadmořské výšce 876 m je idylickým místem v sedle pod Velkou Deštnou. Dříve dřevorubecká osada, později zde zahájila provoz Anenská huť. O pojmenování se postaral tehdejší majitel solnického panství Antonín Slivka, rytíř ze Slivic: osadu nazval po své matce Marii Luise, huť po své manželce Anně.

Velká Deštná

Nejvyšší vrchol Orlických hor (1 115m) leží 3 km východně od Deštného. Dříve byla tato hora nazývána Sedmihradskou horou.

Foto: Velká Deštná

Jelení lázeň

Tato přírodní rezervace má rozlohu 3,62 ha a byla vyhlášena v roce 1982. Chráněno je vrchovištní rašeliniště, přecházející v subalpinské smrčiny. Mocnost rašeliny dosahuje 1 metr, vyskytují se zde i menší jezírka.

Masarykova chata

V letech 1924-1925 byla na vrcholu Šerlich v nadmořské výšce 1 019 metrů postavena podle návrhu B. Fuchse chata Klubu českých turistů, nazvaná Masarykova, která měla posílit český vliv v poněmčeném území. Slavnostního otevření (14.9.1925) se zúčastnil i spisovatel Alois Jirásek. V jídelně stojí mohutný válcový nosný sloup zdobený řezbami akademického sochaře Leoše Kubíčka, který představuje Strom života a znak Hradce Králové. Pod stropem je basreliéf vousatého horala Rampušáka. Před chatou stojí socha T.G.Masaryka, poblíž je i historický hraniční kámen z roku 1636, prochází tudy naučná stezka.

Foto: Masarykova chata

Kunštátská kaple

Barokní kaple Narození Panny Marie pochází z roku 1671 a leží ve  výšce 1 035 metrů. Stavba je kruhového půdorysu o průměru 7 metrů. Kaple sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří pocházeli především z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni na práci.

Pevnost Hanička

Nejznámější z mohutného železobetonového valu těžkých opevnění je veřejnosti přístupná pevnost Hanička. Byla vybudována v letech 1936-38. Šest podzemních objektů bylo propojeno stovkami metrů chodeb a sálů. Rozlehlost a vybavení umožňovalo obklíčené posádce bojovat až několik měsíců - stejně jako ostatní byla v říjnu 1938 předána Wehrmachtu. V pevnosti Hanička se seznámíme s vojenskou tématikou, s historickými fotografiemi, zbraněmi, střelivem, modely bojové techniky, novodobou obrněnou technikou z výzbroje naší armády.

Podorlický skanzen Krňovice

Vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. K vidění jsou zde domy městského i venkovského typu. Objekty jsou převážně z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají zde i rekonstrukce nedochovaných staveb. Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb, jak vypadaly v době svého vzniku. Ve skanzenu nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů, pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být žentour, stabilní benzinové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů.

Zámek Častolovice

Patří k nejkrásnějším renesančním zámkům u nás. Stálá expozice zámku zahrnuje 20 místností, které jsou zařízeny historickým nábytkem od doby renesance až po biedermayer. Specifické kouzlo zámku je utvořeno díky bytovým textiliím, množstvím osobních předmětů, fotografií a květin. V bývalé jídelně uvidíte obrazy českých panovníků v životní velikosti. Nejznámější komnatou je Rytířský sál s původním kazetovým stropem. Má plochu 300 čtverečních metrů. V kapli Božího těla je nádherný oltář tyrolského původu s renesančními reliéfy. Zámek žije četnými akcemi. Po prohlídce zámku je možno navštívit i rozlehlý anglický zámecký park s oborou s bílými daňky a jeleny Dubowského.

Foto: zámek Častolovice

Zámek Hrádek u Nechanic

Jeden z našich nejpozoruhodnějších a nejpohádkovějších zámků, letní sídlo rodu Harrachů, se nachází asi 12 km západně od Hradce Králové. Společně se zámkem v Hluboké nad Vltavou  patří k nejvýznamnějším ukázkám tudorovské gotiky u nás. Zámek je unikátní tím, že byl postaven doslova “na zelené louce“ teprve v 19. století a představuje tudíž nejmladší novogotickou stavbu tohoto typu u nás. I v rámci střední Evropy jde o architektonicky výjimečnou památku s nádhernými interiéry a malebným anglickým parkem s golfovým hřištěm.

Opravdovým skvostem je Zlatý sál, největší a nejkrásnější místnost. Jeho stěny halí tapety z telecích kůží se zlacenými vzory, zlatem hýří také kazetový strop. Celé 4 dny trvá, než tento sál vytopí impozantní několikatunový krb ze sliveneckého mramoru. Pozoruhodný je také Rytířský sál (centrální místnost zámku) s portréty významných členů rodu Harrachů. U vchodového portálu zaujmou exponáty míšeňského porcelánu a skla z harrachovské sklárny. K dalším raritám zámku patří hodiny v podobě orlice nebo nábytek dovezený z Číny a samurajská uniforma.

Dobruška

Leží v údolí Zlatého potoka na křižovatce starých obchodních cest. Nejvýznamnější památkou je renesanční radnice se 45 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Na radnici jsou vystaveny prvotiny malíře Františka Kupky, který zde prožil mládí, dále expozice o historii Dobrušky a hrdelního práva. V rabínském domě sídlí dobrušské muzeum, kde je instalována výstava věnovaná židovské komunitě. Součástí je i židovská očistná lázeň mikve - jediná památka svého druhu u nás přístupná veřejnosti. Navštívit můžeme i rodný domek národního buditele Františka Vladislava Heka, známého z díla Aloise Jiráska “F.L.Věk“.

Vamberk

Město proslavené v celém světě krajkářstvím. V roce 1627 získal město Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdalena pocházela z Belgie a naučila zdejší ženy paličkovat krajku, čímž položila základ zdejší tradic. Krajka se tak vydala na triumfální cestu po Evropě.

České krajkářky se zdokonalovaly a vymýšlely nové vzory. V roce 1889 zde vzniká První odborná škola krajkářská. Její žákyně se učily nejen paličkovat, ale i kreslit a navrhovat vzory.

Na počátku 20. stol. se zdálo, že v životě moderní společnosti už ruční krajka nemá své místo a obor zápasil o přežití. Starost o české krajkářství převzal po vzniku československé republiky Státní ústav školský pro domácký průmysl. V roce 1946 bylo založeno družstvo Vamberecká krajka, díky němuž se tradice v kraji udržela. Česká krajka získala celou řadu ocenění na výstavách EXPO Brusel 1958 a Montreal 1967, ale i v následujících letech na mnoha dalších zahraničních výstavách a soutěžích. Ve Vamberku vzniklo muzeum krajky, které je v současné době z důvodu rekonstrukce pro veřejnost uzavřeno.

Poutní místo Homole

Na kopci prý původně stával hrad. Na konci 17. stol. zde vyrostl, díky hraběnce Terezii Eleonoře Ugarte, poutní areál. Jádrem celého komplexu je raně barokní kostel Panny Marie Bolestné, kolem kterého se rozprostírá hřbitov. Hraběnka, vdova po španělském generálovi Ugarte, cítila povinnost přivést v době vrcholící rekatolizace také své poddané na “správnou víru“, proto se rozhodla vybudovat na svém panství svatyni, která by se stala poutním místem. Největším unikátem jsou svaté schody Scala sancta na svahu návrší. Tvoří je 153 kamenných stupňů, 16 odpočívadel postavených přesně podle růžence oblíbené modlitby, která se v různých cyklech opakuje. Počet schodů a odpočívadel je stejný jako počet Zdrávasů a Otčenášů ve velkém růženci. Poutníci, kteří přicházeli z dalekého okolí tak mohli stoupat po schodech a odříkávat modlitby, na každém jednotlivém schůdku se modlili Zdrávas a na odpočívadle Otčenáš, to vše na kolenou. Za kostelem najdete klečící sousoší sv. Jana Nepomuckého a Václava. V roce 1778 ještě komplex doplnila kostnice se zvonicí.

Hrad Potštejn

Městečku Potštejn vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu na strmém kopci nad Divokou Orlicí. Hrad byl založen koncem 13. stol. Prockem z rodu Drslaviců. Areál chránily trojité hradby, příkopy a věže, přístupová cesta procházela šesti branami a ústila na o podkovovité nádvoří obklopené dvěma křídly jednopatrového paláce. Ten byl můstkem spojen s věží nad pátou bránou, jež měla být posledním útočištěm obránců. Na dolním nádvoří později vzniká kaple Božího hrobu, která je dnes spolu s částí hradního areálu přístupná.

Foto: zřícenina hradu Potštejn

Hrad Litice

Hrad se nachází nad stejnojmennou malebnou vesničkou na řece Divoké Orlici. Litice - stejně jako Potštejn - postavili páni z rodu Drslaviců, kteří přišli na Orlicko ve 13. stol. během kolonizace pohraničního pralesa. Litice se staly hradem královským, patřily Přemyslovcům, Lucemburkům, až je získal pan Boček z Kunštátu a Poděbrad, dědeček pozdějšího krále Jiřího z  Poděbrad. Za krále Jiřího vrcholí sláva Litic. V polovině 15. stol. nechal toto nevelké sídlo přestavět, neboť měl v úmyslu využít ho, v případě nebezpečí jako úkryt pro korunovační klenoty a zemské desky. Tehdy vzniklo rozsáhlé opevněné předhradí, obklopující téměř celý vnitřní hrad. Při nádvoří vnitřního hradu vznikly dva paláce a věž s obytnými prostory. Litické hradní návrší obtéká řeka téměř uzavřeným kruhem. Kromě části hradeb se dochovalo jižní křídlo palácové budovy s hranolovitou věží. V současné době je z hradu přístupný jižní palác s historickou expozicí a věž s vyhlídkou. Vystoupat na věž s rozhledem do všech světových stran stojí opravdu za to.

Doudleby nad Orlicí

Zámek nechal postavit v  roce 1588 Mikuláš starší z Bubna a Litic. Původně sloužil zámek jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností.

Doudlebský zámek se může pochlubit vzácnými nástropními malbami nebo původními barokními kamny, které pocházejí z  konce 17. stol. a jsou dílem pražských kamnářů. V zámku si můžeme dále prohlédnout sbírku evropských tapiserií z 16. a 18. stol., loveckou expozici a sbírku renesančního nábytku. Za návštěvu stojí i přilehlý anglický park se vzácnými dřevinami při náhonu Divoké Orlice, kde je zřízena malá zoologická zahrada.

Zemská brána

Zemská brána - místo, kde tok Divoké Orlice proráží horský hřeben Orlických hor a proniká do vnitrozemí. Hlubokou soutěsku lemují až 40 metrů vysoké skály. Přes řeku se tu klene kamenný most, u něhož začíná 3 kilometry dlouhá naučná stezka. Tuto naučnou stezku, dříve nazývanou pašeráckou si projdeme. Začíná u osady Čihák, která vznikla již v 2. polovině 17. stol. pro kameníky pracující ve zdejších pískovcových lomech. Po necelém kilometru chůze dorazíme k mostu, odkud se nám otevře jedinečná podívaná na Zemskou bránu. Úzké a balvanovité řečiště Divoké Orlice budí pocit vstupní brány, který je umocněn přítomností mostu. Nespoutaný živel zde vytváří jedinečné geomorfologické tvary - obří hrnce. Brzy dojdeme k dřevěné pašerácké lávce, která byla kdysi postavena pro potřeby dřevorubců. Po setmění ji využívali hlavně pašeráci, kteří k nám přes hranici nosili různé zboží, třeba cikorku, petrolej, cukerín a další věci denní potřeby. Současná lávka byla obnovena v roce 1999 po povodni.

Foto: u Zemské brány

Coby kamenem dohodil je další pozoruhodné místo, legendární Ledříčkova skála. Je vysoká 60 metrů a ukrývá těžko dostupnou jeskyni, v  níž prý podle pověsti přebýval loupežník a zbojník Josef Lédr. Je to takový Jánošík Orlických hor a jak se na zbojníka sluší, bohatým bral, chudým dával. Kousek za Ledříčkovou skálou naučná stezka končí.

Rychnov nad Kněžnou

Největší a nejvýznamnější město v Orlických horách leží převážně na levém břehu říčky Kněžné. Poddanské městečko bylo založeno při kolonizace území ve 13. stol. Heřman z Drnholce si zde postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva řeky. Dnešní vrcholně barokní podoba rychnovského zámku navazuje na starší pozdně renesanční patrový objekt a jeho raně barokní dostavbu z druhé poloviny 17.stol. Hrabě František Karel Kolowrat Libštejnský vyzval v roce 1719 k přestavbě původního staršího šlechtického sídla Jana Blažeje Santiniho-Aichela, architekta, který již pro Kolowraty vystavěl Kolowratský palác v Praze na Malé Straně. Santini vtiskl městu Rychnov nad Kněžnou neodmyslitelně malebné panorama. Vytváří ho kompozice honosné hlavní fasády zámku a kostelního průčelí, které je podle Santiniho návrhu pootočené tak, aby osově navazovalo na zámek. Hlavní fasáda se dvěma postraními zrcadlově symetrickými křídly s věžemi a altánovým třetím patrem s mansardovou střechou představuje pro Santiniho typická gradace směřující k jedinečné dominantě, “rychnovským Hradčanům“ kostelu Nejsvětější Trojice.

Na rychnovském zámku si může návštěvník vybrat ze dvou prohlídkových okruhů. V prvním si projdeme zámecké interiéry a prohlédneme si rodovou sbírku obrazů. V druhém prohlídkovém okruhu se seznámíme se zámeckým kostelem Nejsvětější Trojice, kaplí Pražského jezulátka, Loretánskou kaplí a zvonicí.

Památník Karla Poláčka a Muzeum judaismu

V Rychnově nad Kněžnou se narodil v roce 1892 spisovatel Karel Poláček. Jeho knihy patří do zlatého fondu české literatury. Rychnov ztvárnil v knize “Bylo nás pět“. Památník najdeme v bývalé  židovské synagoze, kde je umístěno i muzeum judaismu. To mapuje historii židovských komunit v této oblasti.

Foto: České Petrovice - Čihák

Tak tedy, oslovila vás tato krásná oblast ve východních Čechách? V případě, že ano, neváhejte a pojeďte s CK Rotera Rakovník poznávat a obdivovat tento půvabný kout republiky.

- PR článek -

CK ROTERA
Nádražní 4
269 01  Rakovník
Tel: 313 513 371, 313 516 047

rotera@centrum.cz
www.rotera.cz

Článek byl zobrazen 4 165 krát.