Zlín je město spojené se jménem Baťa a filmovou tradicí

Věděli jste, že Zlín je univerzitní město? Že odtud pochází řada slavných sportovců a že tady najdete mimo jiné i největší soukromou sbírku historických vozidel u nás? Zlín se rozprostírá na jihovýchodní Moravě a je krajským městem Zlínského kraje. Je známý především jako město obuvi a filmových festivalů.

Zlín se kromě filmové tradice může pochlubit i unikátním souborem moderní architektury. Město na počátku 20. století vznikalo jako urbanistický experiment a na jeho plánování se podílely špičky světové i domácí architektury. Zlínská funkcionalistická architektura je evropským unikátem.

Město přitahuje především obdivovatele funkcionalismu. Zlín má ve svém teritoriu řadu architektonických delikates. Zdejší funkcionalistická architektura vznikala v dobách největší slávy Baťových obuvnických závodů a jejími základními stavebními prvky jsou neomítnuté červené cihly, ocelová okna, rovná střecha a železobetonový skelet.

Z nejzvučnějších jmen architektů, kteří se zasloužili o vzhled Zlína, je třeba vzpomenout Le Corbusiera, J. Kotěru, Františka Gahuru nebo Vladimíra Karfíka či M. Lorence. Díky kvalitní architektuře město poskytovalo svému filmovému festivalu už od počátku velmi dobré zázemí. Příkladem může být Velké kino - ve své době největší kinosál ve střední Evropě s kapacitou 2 500 míst.

Zlín má v pořádání filmových přehlídek dlouholetou tradici. Už v letech 1941 a 1942 se zde konaly přehlídky českého a slovenského filmu pod názvem Filmové žně (též Zliennale). Ty jsou dodnes považovány za počátek tradice filmových festivalů v Československu. Jistým mezníkem se stal 48. ročník, kdy festival získal 6 nových kinosálů a celkový počet se tak vyšplhal na 23 projekčních míst.

Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Filmové dění ve Zlíně má kořeny v první polovině třicátých let. Značně tomu přispěla firma Baťa, na jejíž výzvu přichází do Zlína, především scénárista a dramaturg Elmar Klos, organizátor a producent Ladislav Kolda a fotograf, kameraman a střihač Alexander Hackenschmied. Vznikaly zde filmy dokumentární, instruktážní, školní, cestopisné i reklamy. Po příchodu H. Týrlové a K. Zemana vzniká československá animovaná tvorba a v šedesátých letech přibyly filmy pro děti.

Město proslavily také atletické legendy, čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek a manželka Dana, rovněž zlatá medailistka. Další vynikající závodníci odešli do jiných klubů, jako například koulařka Helena Fibingerová, oštěpařka Nikola Tomečková nebo desetibojař Tomáš Dvořák.

Vzdálenější historie
Se staršími dějinami Zlína je spjata archeologicky prozkoumaná lokalita na vrchu Hradisko, kde ve 13. - 15. století stávalo nevelké opevněné sídlo. Nejstarší stopy osídlení byly nalezeny v Hornomlýnské ulici, v níž byl objeven žárový hrob z doby bronzové (kultura popelnicových polí, slezská keramika).

Zlín existoval již ve 13. století, kdy byl městečkem a sídlem feudálního panství v majetku královny - vdovy Elišky Rejčky. První písemná zmínka o tomto městě pochází z roku 1322. Tehdy byl Zlín řemeslnicko-cechovní středisko. V roce 1427 Zlín dobyli husité, na přelomu 16. a 17. století byl vypálen Bočkajovci a za třicetileté války ho silně postihly vojenské operace, které probíhaly v jeho okolí.

Teprve na konci 15. století postavili Tetourové z Tetova tvrz na místě dnešního zámku. Tuto pak přestavěl tehdejší majitel panství Jan Cedlar z Hoffu na renesanční zámek. Nyní je v něm umístěno Muzeum jihovýchodní Moravy. Dobře zachovaný je hrad Malenovice, postavený v roce 1360 markrabětem Janem Jindřichem. Jako představitel hradů s plášťovou hradbou patří k nejvýznamnějším stavbám u nás.

Významným mezníkem v poklidném životě města se stal r. 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Tomáš Baťa starší se inspiroval u Forda a zavedl ve firmě pásovou výrobu. Tato v českých zemích nová technologie a získání armádních zakázek umožnily obrovský růst podniku, takže se Baťovy závody brzy staly předním světovým výrobcem obuvi.

Architektura a pamětihodnosti
Dominantou náměstí je radnice postavená v letech 1922-24 podle návrhu F. L. Gahury. Pozoruhodný je soubor moderní meziválečné architektury - Velké kino, hotel Moskva, mrakodrap (21. budova), Dům umění (původně Památník T. Bati), bývalé Studijní ústavy a evangelický kostel.  Kostel sv. Filipa a Jakuba, kdysi gotický, byl několikrát přestavován a dnešní podobu získal v 19. století.

Foto: Baťovy závody & Jižní svahy   Autor: Martin Hapl

K Baťově architektuře z dob jeho éry, kromě areálu Baťových závodů, neodmyslitelně patří další budovy – například obchodní dům (dnes Tržnice), Obuvnické muzeum, rozsáhlé kolonie domků pro Baťovy dělníky či areál internátů pro studenty a mladé dělníky, v němž stojí i Památník Tomáše Bati/Dům umění. Dům umění, někdejší Památník Tomáše Bati, se nachází na náměstí T. G. Masaryka v centru Zlína. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění. V současné době zde sídlí Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Architektonicky i rozměrově nenápadná vila J. A. Bati byla pojata v duchu rané kotěrovské modemy velmi civilního ražení. Vila je významnou památkou na Jana Antonína Baťu, který vedl firmu po smrti svého nevlastního bratra Tomáše, zakladatele podniku. Budova je v současné době sídlem Českého rozhlasu - studio Zlín.

Nejproslulejší zlínskou funkcionalistickou stavbou je 21. správní budova obuvnické firmy, tzv. zlínský mrakodrap, který byl jednou z prvních výškových staveb Evropy. Tzv. „jednadvacítka“ byla dokončena v roce 1938 (za 17 měsíců) podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka. Budova o 17 podlažích a výšce 77,5 m se stala symbolem Baťových závodů i města Zlína. Ve své době byla nejvyšší stavbou v Československu a zároveň předním architektonickým dílem v evropském kontextu. Technickou lahůdkou je výtah a kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací. Toto vrcholné dílo architekta Karfíka je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu.

Foto: Baťův mrakodrap   Autor: Martin Hapl

Na náměstí Míru upoutají dvě barokní sochy z 18. století (sv. Florián a sv. Donát), z moderních plastik jsou nejvýznamnější pomníky T. G. Masaryka (O. Španiel) a Partyzána (V. Makovský).  Novou dominantu získal Zlín v květnu 2003, kdy byl vysvěcen kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů na Jižních Svazích.

Z dalších nefunkcionalistických staveb stojí za pozornost i radnice města nebo zámek, v němž dnes sídlí muzeum. Z poválečné architektury je to pak Městské divadlo či Kolektivní obytný dům. Městské divadlo Zlín je v současnosti považováno za jedno z nejkvalitnějších regionálních činoherních divadel v ČR. Divadlo je každoročně pořadatelem významného mezinárodního divadelního festivalu Setkání - Stretnutie, přehlídky nejnovější tvorby českých a slovenských divadelních scén.

Z poslední doby pak jmenujme například areál nově založené Univerzity Tomáše Bati. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se s 8,5 tisíci studenty řadí ke středně velkým univerzitám v České republice. Univerzita je pojmenována po podnikateli Tomáši Baťovi (1876–1932), zakladateli obuvnické továrny ve Zlíně, který se proslavil po celém světě. V čele správní rady univerzity stojí jeho syn, kanadský podnikatel Tomáš Baťa Jr. (1914).

Co navštívit?
Z historických památek je nejvýznamnější zámek. Tato rozměrná čtyřkřídlá stavba s renesančním jádrem, přestavěná kolem roku 1780 a 1905, je od roku 1929 v majetku města. Zlínský zámek byla původně gotická tvrz postavená Šternberky v 1. polovině 14. stol. a v 15. století přestavěná na renesanční zámek. Roku 1605 byl zámek dobyt vojskem uherských povstalců. Na konci 18. stol. byl zámek barokně přestavěn hrabětem F. A. Khevenhüllerem. Zlínský zámek, který v současnosti slouží jako muzeum a galerie získal stávající podobu počátkem 20. století, kdy jej zmodernizoval jeho tehdejší majitel průmyslník Haupt.

Muzeum jihovýchodní Moravy zahájilo svoji činnost v lednu 1953 pod názvem Krajské muzeum v Gottwaldově. Zpočátku bylo umístěno na hradě v Malenovicích, v roce 1955 se přestěhovalo do Lešné a od roku 1958 se natrvalo stal jeho sídlem zlínský zámek. K poslední změně došlo v roce 1990 v souvislosti s navrácením původního jména městu. Od té doby existuje muzeum pod názvem Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Muzeum ve svých expozicích představuje mimo jiné cestovatele Zikmunda a Hanzelku nebo historii zlínských filmových ateliérů.

Stálá expozice Obuvnického muzea ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy se nachází ve vstupu do průmyslového areálu Svitu (budova č. 1) v centru města u podchodu na náměstí T. G. Masaryka. Obuvnické muzeum představuje prostřednictvím jedinečných exponátů historii i současnost obouvání, vývoj výroby obuvi a dějiny ševcovského řemesla. Muzeum je v současné době z technických důvodů uzavřeno.

Výstavní expozice Bydlení v baťovském Zlíně je umístěna v domku č. p. 1295 ve zlínské čtvrti Nad Ovčírnou. Obývací pokoj a kuchyně v přízemí jsou zařízeny nábytkem a doplňky z první poloviny 20. století. Pro příští sezónu plánuje muzeum další rozšíření vybavení domácnosti, a to o vybavení ložnice. Muzeum upozorňuje všechny své návštěvníky, že výstavní expozice je prozatímně od července 2009 z technických důvodů uzavřena.

Ve Zlíně-Loukách v budově Samohýl Motor je umístěno muzeum obsahující rozsáhlou sbírku automobilů a motocyklů. Počátek sbírky, která má přes 100 exponátů je datován v období let 1956-1960. Nachází se zde unikátní kolekce automobilů Laurin a Klement a firmy Škoda. Největší česká soukromá sbírka historických vozidel se může pochlubit četnými raritami, jako je například jediný zachovaný vůz Benz Parcifal z roku 1902. Soukromá sbírka historických automobilů a motocyklů je spojena se jménem bývalého automobilového závodníka Aloise Samohýla. Mezi exponáty nechybějí ani slavné značky jako Bugatti nebo Rolls Royce.

Středověký hrad Malenovice pocházející ze 14. století patří k nejvýznamnějším památkám Zlínska. Je vzdálený pouze několik kilometrů od centra města Zlína a nabízí prohlídku hradních interiérů s loveckými trofejemi, vyhlídku z věže a noční prohlídku hradu.

Foto: ZOO Lešná

Přírodní park Želechovické paseky se nachází na jihovýchodě města, na částech katastrálních území Kudlov, Jaroslavice a Želechovice nad Dřevnicí. Ze Zlína tam dojedete autobusem MHD č. 31 a vystoupíte na konečné (točna Jaroslavice). Zajímavou stezku tvoří 6,5 km okruh, na kterém je sedm zastavení. U nich se lidé mohou dozvědět základní informace o lese, léčivých rostlinách, obojživelnících, domácích zvířatech, sadařství, ptácích a hmyzu.

Zlínská zoologická zahrada patří k nejkrásnějším místům celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku. Od jeho založení uplynulo 200 let, exotická zvířata jsou zde chována již 75 let.

Návštěvníci by si neměli nechat ujít plavbu po Baťově kanálu. Můžete ji začít pod Běloveským jezem v Otrokovicích. Otrokovice jsou proslulé baťovskou architekturou. Nejznámější památkou na tuto éru je Společenský dům postavený v letech 1933 - 36, podle projektu Vladimíra Karfíka. Součástí Otrokovic je rekreační areál Štěrkoviště s vodním toboganem, který nabízí možnost plavání i rybaření. Atraktivní je možnost leteckých výletů z letiště Moravanu. Otrokovice jsou rovněž výchozím turistickým místem do oblasti Chřibů.

- ar -