Města a obce

Brozany nad Ohří

Kraj: Ústecký

Okres: Litoměřice

Poloha obce
Na rovině, která je vymezena na jihu horou Říp, na západě hradem Hazmburkem a ze severu velebným Středohořím, leží na levém břehu řeky Ohře asi 10 km jižně od Litoměřic obec Brozany nad Ohří. Nadmořská výška obce je 150 m a nejvyšším bodem obce je zámek stojící na ostrohu 190 m nad mořem. Obec je přirozené centrum širokého okolí a vytváří legislativní, kulturní, sportovní, obchodní a společenské zázemí pro spádovou oblast několika obcí.

Původ názvu
Jak uvádí Ústav pro jazyk český, je název obce původu obecného. Na řece Ohři existoval od minulosti brod, který dal pojmenování původním obyvatelům. Ve staročeštině „lidé žijící u brodu“ – brodjané. Z toho vzniklo postupně brodzané až nakonec brozané - Brozany.

Počátky osídlení
Počátky osídlení prostoru dnešní obce sahají až do daleké minulosti o čemž svědčí archeologické nálezy uložené ve sbírkách Národního muzea v Praze. Jsou tam uloženy kamenné nástroje i zbraně ze starší doby kamenné (40 000 -20 000 let před n. l.) Z mladší doby kamenné (asi 4 000 let před n. l.) je náramek, vybroušený z jemnozrnného vápence.

Z místa, zvaném „Kozinec“ pochází nález kostrového hrobu (datován 3 400 - 3 000 let před n. l.) s bohatou a pozoruhodnou výbavou baňatých nádob se zdobenými hrdly, zdobené mísy, hliněný obřadní buben a část náhrdelníku v podobě drobných kostěných kotoučků a provrtaných jantarových korálků. Tento hrob svým inventářem, zejména amforami a bubnem, patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům Čech. Národní muzeum vlastní ještě tzv. šňůrkovu keramiku (datovanou 2 500 – 2 000 let před n. l.). a nálezy z doby bronzové a z doby římské (1.-2. století našeho letopočtu).

Při záchranném archeologickém výzkumu v prostoru stavby dálnice D8 byly objeveny kůlové domy, lineární keramika (datováno 6500 – 4500 let před n.l.) z doby 3300 – 3000 let před n.l. nálevkové pohárky. Ojedinělý nález z tohoto období byl kus textilie v podobě uhlíkaté vrstvičky vlákna. Do období 12. – 8. století před n.l. byla datována nalezená licí forma na bronz. Z let 450 – 400 před n. l. pochází rotační mlýnek a relikt podlahy domu se zbytky kůlů. Odkryty byly popelnice, až 2 m hluboké, které sloužily k uložení obilí, později na odpad.

Obyvatelé tohoto regionu byli převážně zaměřeni na zemědělskou činnost. Některé archeologické nálezy však dokládají i činnost při zpracování místní, velmi kvalitní cihlářské hlíny. Byly zde nalezeny zlomky osmibokých keramických kachlí, stejných  jako ty, které byly použity na Vyšehradě a v klášteře v Doksanech. Je otázkou času, kdy budou odkryty vedle stop zemědělské činnosti i pece, kde byly vypalovány ony kachle.

Minulost obce
Minulost obce je zahalena rouškou tajemností. Cenné písemné památky byly zničeny za 30. leté války. Existence obce se vždy datuje od první písemné zmínky. Ta pochází z roku 1276, kdy je zmínka o prodeji statku v Brozanech. Avšak původní románské zdivo části britanského kostela a jeho starší věže, datované do roku 1100 – 1500 svědčí o již dřívější existenci osady.

Kostel svatého Gotharda
Kostel je nejvýznačnější stavbou z hlediska historie i architektury v Brozanech Nad Ohří. Lze zde nalézt stavební sloh románský, gotický, renesanční i barokní tak, jak byl postupně přestavován. Největší změny na vzhledu i vnitřní výzdobě proběhly v letech 1500 – 1600, v době Vřesovců, majitelů Brozan, kteří z kostela budovali rodinnou hrobku a většina z nich je zde i pochována. V kostele může návštěvník zhlédnout pískovcové náhrobní desky rodiny Vřesovců, nádherný pískovcový oltář z roku 1571, tedy z období renesance, který je připisován Jobstovi z Pirny stejně jako dva boční renesanční kamenné oltáře z druhé poloviny 16. století i dva kamenné renesanční epitafy z roku1573 a z konce 16. století.

Neobyčejná je křtitelnice, též tesaná z pískovce. Její tvar napodobuje Boží hrob v Jeruzalémě. Tuto křtitelnici věnoval zde pohřbený Jiří Brozanský z Vřešovic (+1573) na památku své cesty do Jeruzaléma. Pozoruhodné jsou i dva zdobené zvony. Starší z nich je z roku 1553, věnovaný Jiříkem z Vřesovic a druhý pak z roku 1641, věnovaný p. Václavem z Lobkovic. Kostel byl delší dobu ve špatném stavu a teprve v letech 1980 – 1984 byla provedena generální oprava. Šlo o výměnu krovů, výměnu prejzové krytiny, střech věže, okapy a svody byl zhotoveny z mědi. Byly odkryty základy a provedena injektáž zdiva. Podařilo se obnovit i barevnou mozaiku oken.

Církevní majetek
Ve 13. století patřily Brozany mělnickým proboštům, kteří zde měli své purkrabí sídlících nejprve ve dvorci a pak v malé dřevěné tvrzi na ostrohu nad obcí. Zděná tvrz vzniká na začátku 15. století. 

Majitelé Brozan
V roce 1410 je zde uváděn purkrabí Beneš Slaboně. V roce 1411 byla ve vši připrána nějaká práva Janu z Doupova, který se již psal z Brozan. Za husitských válek získali zdejší území pražané, kteří ustanovují 29. května 1421 hejtmanem litoměřického kraje Hynka z Valdštejna, přičemž mu odevzdali i Brozany. Králové Zikmund a Jiří z Poděbrad je zastavovali různým pánům. V letech 1452 - 1456 držel Brozany Boreš z  Oseka, od roku 1464 Mikuláš Rachmberk. V roce 1480 vyplatil Brozany král Vladislav II. aby je v roce 1480 zastavil Litvinovi z Karlštejna. Ten svoje panství (Brozany,Rochov, Hostěnice) postoupi v roce 1486 Vojtěchu Tvochovi z Medvídkova. Tvoch před svou smrtí (1500) odkázal panství příbuzným, a to Zdeňku z Valečka. Bohuslavu Žlebovi ze Střížkova a bratrům Purkhardovi a Oldřichu Čichalovcům z Michalova. Ti ale prodali své panství za necelé dva roky (1502) Jindřichu z Vřešovic a na Libčevsi, který byl synem Jakoubka z Vřesovic.

Ten byl zakladatelem České větve Vřesovků , rodilý moravan, hejtman husitských vojsk, byl pánem na Bílině, Žluticích, Kostomlatech, Oseku a Teplicích. Tento bohatý rodk působil v Čechách více než 200 let.  Po smrti Jindřich (1515) zdědili majetek synové Jaroslav a Jiří. První dostal Brozany, druhý Libčeves. Jaroslav se stal hejtmanem litoměřického kraje, v roce 1529 byl Ferdinandem I. Jmenován zemským hejtmanem. Brozanské panství hospodářský zveleboval. V letech 1516 - 1528 budoval jez na Ohři a mlýn v Brozanech. Zemřel Bezdětný (1531).

Brozanské panství zdědil jeho bratr Jiří, který byl jim majitelem Libčevsi. Jiří se již nazýval Brozanský z Vřesovic.  V roce 1544 rozdělil Jiří Brozanský majetek mezi své syni Zikmunda a Jakuba. Prvně jmenovaný byl rada Rudolfa II., druhý syn Jakub však svůj díl prodal třetímu bratrovi Jindřichovi, který tím získal Rochov a Hostěnice. Zikmund Brozanský z Vřesovic o svou část Brozan velmi dobře pečoval. Starou tvrz po roce 1559 přestavěl na renesanční zámek.

Zikmund zemřel 5. září 1598 a jeho dědicové prodali Brozany 5. srpna 1601 Janu Zbyňkovi Zajíci z Hazmburka. Tím se opět brozanské panství sjednotilo (již od roku 1558 totiž  vlastnili Zajícové Rochov a Hostěnice). Mocný, ale později zchudlý milovník umění, věd a alchymie Jan Zbyněk začal s další přestavbou nedávno zvelebeného zámku. Jeho nákladné podniky pohltili celé   jeho bohatství. V roce 1604 postoupil Brozany jako věno své manželce Polyxeně z Minkvic. Ta ještě před svou smrtí (1616) odkázala Brozany synům Janovi, Mikulášovi a Jaroslavovi. Pro velkou zadluženost rodu   Zajíců byly Brozany prodány v roce 1617 Polyxeně Pernštejnské z Lobkovic, vdově po mocném Vilému z Rožmberka za 50 tis. kop grošů.

Městys
Brozany se staly na sklonu 20. let 17 století (1625) městysem s právem pořádání výročních trhů (jarmarků). První z trhů býval v pondělí po Třech králích.

Tvrz
Ve 14. století mělničtí proboštové vystavěli na ostrohu nad Brozany pro své purkrabí dřevěnou tvrz. Ta byla na začátku 15. století přestavěna na tvrz zděnou. Jako své sídlo ji měli nejen purkrabí mělnických proboštů, ale i další majitelé britanského panství.

Starou tvrz po roce 1559 přestavěl Zikmund Brozanský z Vřesovic na renesanční dvouposchoďový zámek. Vybudoval honosnou budovu. V roce 1563 ji nechal zvenčí ozdobit figurálními sgrafity a nápisy. Zachvěl se jejich popis a ten svědčí o nákladnosti a umělecké bohatosti nezvyklé u malého venkovského sídla.

V roce 1601 koupil brozanské panství Jan Zbyněk zajíc z Hazmburka. Okamžitě začal s další přestavbou nedávno zvelebeného zámku. Přistavěl třetí patro a další dva arkýře. Dosavadní sgrafitovou výzdobu zachoval a rozšířil na další vnější stěny a třetí patro budovy ve formě renesančních sgrafitových psaníček.

V roce 1631, kdy Brozany patřily již Lobkovicím a sídlil zde jejich hejtman, byl zámek saskými vojsky vydrancován a vypálen. Zbořeny byly jeho hradby a dvůr. Od té doby zámek již nenabyl svého dřívějšího vznosného vzhledu ani společenského významu.

V roce 1880 zámek vyhořel. Horní dvě patra byla zbourána a zbytky sgrafitové výzdoby byly zakryty omítkou.

Jednoposchoďová budova pak sloužila různým účelům. 

V 50. letech minulého století byla budova zámku stavebně opravena pro potřeby jednotného zemědělského družstva, v 60. letech byla provedena oprava střechy a fasády a budova až do roku 1999 sloužila pro potřeby civilní obrany okresní národního výboru.

V roce 2002 byly po předchozím stavebně historickém průzkumu započaty záchranné práce na budově značně zchátralého zámku. Práce byly ukončeny v roce 2005 a obec získala velmi hezkou budovu, vhodnou k pořádání různých akcí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.brozanynadohri.cz, na kterých najdete další informace.