Rabštejn (zřícenina hradu)

Rabštejn (zřícenina hradu)

Zřícenina hradu Rabštejn leží v Hraběšické hornatině, 2 km severně od Bedřichova, na svahu horského hřbetu svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Hrad Rabštejn byl nejvýše položeným hradem historické Moravy. Dodnes jsou zbytky malebné zříceniny hradu Rabštejna oblíbeným cílem výletů jak z Rýmařova, tak z přibližně hodinu cesty vzdáleného horského sedla Skřítek.

Z dálky působí hrad mohutným dojmem, protože oba strmé rozeklané skalní bloky, na nichž byl vybudován vlastní hrad, vypadají samy jako strážní věže se zdmi a cimbuřími. Dnes jsou ovšem z větší části zakryty hustým lesem. Z vlastního hradu se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Dominantou zříceniny jsou dvě skalní hradby 25 a 35 m vysoké.

Hrad se skládá ze dvou částí. Horní gotický byl založen někdy koncem 13. století pravděpodobně držitelem úsovského panství Hrabišem ze Švábenic. Dva větší a jeden menší skalní blok jsou navzájem spojeny hradbou a uzavírají trojúhelníkovou plochu vnitřního hradu. Mezi skalami byly postaveny obytné budovy, brána se nacházela na jihovýchodní straně.

První zpráva o hradu pochází z roku 1318 a informuje, že olomoucký biskup Konrád I. se zmocnil s velkou námahou hradu "Rabinstaina" a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Od počátku 15. století hrad střídal často zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského hradu Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům.

Hrad Rabštejn založil koncem 13. století Hrabiš ze Švábenic.  Po vystavění janovického zámku (1520) Petrem z Žerotína bylo sídlo rabštejnského panství přesunuto do Janovic a na rabštejnském hradě zůstalo jen služebnictvo. V 17. století sloužil hrad jako panské vězení. Za třicetileté války byl objekt nouzově přebudován a opatřen vojenskou posádkou, ale roku 1645 jej dobyli Švédové, jejichž posádka zde potom nějaký čas pobývala.

Poslední zpráva o tom, že hrad je obýván, pochází z roku 1693, kdy tu bydleli panští služebníci s hajným. Od tohoto roku už hovoří zprávy o hradu Rabštejn jako o opuštěném místě.  V roce 1759 se o Rabštejně mluví již jen jako o tajemném místě, kde je z doby švédské okupace tajný vchod a bývalé vězení zločinců. Od poloviny 18. století byl hrad definitivně pustý. Zdivo pomalu rozebrali jako stavební materiál obyvatelé blízkého Bedřichova a zkázu dokonal čas.

Nedaleko zříceniny je tábořiště. Zříceniny jsou hojně navštěvovány horolezci, protože lokalita je oblíbená jako cvičný horolezecký terén.

Článek byl zobrazen 856 krát.