Březnický zámek má unikátní knihovnu

Březnický zámek má unikátní knihovnu

Původ zámku Březnice je možné najít v gotické tvrzi staročeského rodu Buziců z 1. poloviny 13. století. Buzicové odvozovali svůj původ od bájného Bivoje, a proto měli ve znaku kančí hlavu. Unikátem březnického sídla je tzv. Lokšanská knihovna, která je nejstarší renesanční zámeckou knihovnou v Čechách.

Březnický zámek s renesanční zahradou obklopenou baštami vytváří přirozenou dominantu města. Renesanční zámek v sobě nezapře prvky, které prozrazují, že vznikl přestavbou středověké tvrze. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, která je ve zbytcích zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Středověká pevnost byla teprve v průběhu 16. – 17. století přestavěna na renesanční zámek Jiřím Lokšanem z Lokšan, který byl tajemníkem českého krále Ferdinanda I.

Jeden z prvních významných držitelů a stavebníků Březnice byl v 15. století nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. V době husitských válek však byla Březnice obležena vojsky katolických pánů a dobyta. Značně zdevastovaná březnická tvrz zůstala na čas neobydlená. Tvrz získali v roce 1506 Malovcové z Chýnova a na Vimperce, kteří objet rozšířili o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. Petr Malovec se však v roce 1547 zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. a jeho majetek byl konfiskován.

Březnický majetek získal v roce 1548 Jiřík z Lokšan díky Ferdinandově přízni. Za jeho správy dochází k nejvýznamnější proměně nejen zámku, ale i celého města. Středověký objekt se zásluhou italských stavitelů proměnil v komfortní renesanční sídlo. Vnější fasády paláců byly ozdobeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás.

V době pobělohorské roku 1623 získal zámek Přibík Jeníšek z Újezda, královský prokurátor v procesu s 27 českými pány. Tehdy zaznamenal zámek další významnou architektonickou úpravu v podobě výstavby raně barokní kaple Panny Marie, jejímž stavitelem byl Carlo Lurago. Zařízení kaple je rokokové, v jejím interiéru jsou umístěny rokokové varhany, které jsou vrcholným uměleckých dílem Vojtěcha Schreiera z Kuksu z roku 1796.

Dalšími majiteli byli Krakovští z Kolovrat, kterým zámek patřil v letech 1728 až 1872. Do roku 1872 provedli na březnickém sídle přestavby dílčího charakteru nejznámější představitelé tohoto rodu – Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat. Oba byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši. Za jejich držení zaznamenal březnický zámek ještě úpravu interiéru a obohacení o cenné sbírky.

Až do roku 1945 pak byli posledními zámeckými soukromými majiteli Palffyové z Erdödu. Po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Největší podíl na dnešní podobě zámku mají poslední majitelé – rod Pálffyů. A že byli velcí milovníci koní, to návštěvníci poznají téměř na každém kroku včetně salónů. Interiéry zámku zdobí nádherné obrazy a své místo tu má i herna.

Návštěvníkům jsou nabízeny tři zámecké expozice, které přibližují historii jednotlivých šlechtických rodů, zbraně a rozličné umělecké slohy od renesance až po 19. století. V prohlídkových okruzích je možné spatřit například africký salon s loveckými trofejemi z cest Jana Palffyho, renesanční jídelnu, nádhernou „Lokšanskou“ knihovnu nebo galerii Ludvíka Kuby aj. Lokšanská knihovna svědčí o skvělé výpravnosti lokšanského sídla. Vzácně dochovaná knihovna z roku 1558 je ozdobena nástěnnými malbami a v jejím interiéru jsou dobové knihovní skříně.

Renesanční salony představují různé styly v interiérovém vybavení zámku jako například barokní salón s intarzovaným nábytkem, biedermeierovský salon a empírový salon. V interiérech najdou výletníci kromě rodových galerií také zámeckou zbrojnici s bohatou sbírkou chladných zbraní a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat. Návštěvní okruh zahrnuje také nejreprezentativnější místnost zámku Velkou hodovní síň.

S Březnicí je spojena také známá historie lásky a tajného manželství Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Prostor hodovní síně je historicky zajímavý tím, že se zde s nejvyšší pravděpodobností odehrál velmi významný sňatek českých dějin. Na Březnici dojížděl arcikníže Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn českého krále Ferdinanda I. Jezdil sem za svou milou pozdější manželkou Filipinou Welserovou, která byla neteří Kateřiny z Lokšan. Rodina Filipiny patřila sice k velmi bohatým, nebyla však urozená, což v té době nebylo pro tento typ sňatku příliš žádoucí. Sňatek se konal v noci, jen za přítomnosti několika přátel, bez hudby a hostiny. Oba synové, kteří se v manželství narodili, museli být „jako“ položeni na práh a přijati jako nalezenci. Teprve po 20 letech se Ferdinand Tyrolský dočkal, že jeho manželství bylo papežem prohlášeno za legální.

Mezi zámkem a jeho obvodovým opevněním byla náznakově upravena renesanční bylinková zahrada. Obsahuje léčivé rostliny a byliny pěstované a používané v lékařství již v 16. století. Součástí areálu je také anglický park s rybníkem o rozloze 20 hektarů. Za příznivého počasí je možné převážně v době letní návštěvní sezony využít nabídky projížďky kočárem v areálu zámeckého parku. Každoroční tradicí se staly četné kulturní a společenské akce jako jsou večerní zámecké koncerty, oživené prohlídky uprostřed léta nebo Vánoce na zámku Březnice.

Dopravní dostupnost
Zámek v Březnici je pro vozíčkáře zcela přístupný pouze s doprovodem, který by měl zajistit vynesení a snesení do patra a z patra. V areálu památky je možnost dobíjení baterie elektrického vozíku. K zámku v Březnici se návštěvníci snadno dostanou vlakem na železniční stanici s plošinou pro vozíčkáře. Parkování je zajištěno na parkovišti s vyhrazenými místy pro řidiče – návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace.

-ar-
Foto: www.breznice.cz

Přechozí články z České republiky:
Hrad Zvíkov je skvost českého stavitelského umění
Zámek Buchlovice
Rytířský hrad Bouzov
Kuks je perlou českého vrcholného baroka
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě

Článek byl zobrazen 8 013 krát.