Kroměříž - Hanácké Atény

Kroměříž - Hanácké Atény

Mezi památkami, zapsanými na listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, je také komplex zahrad a zámku v Kroměříži. „Hanácké Atény“, jak se také někdy Kroměříži říká, byly založeny roku 1260 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku na místě trhové vsi. Olomoučtí biskupové poté z Kroměříže udělali své reprezentativní letní sídlo a přemístili sem část správy diecéze, čímž městu zajistili další rozvoj.

Tak například na místě dnešního památkově chráněného zámku, kde stávalo dříve velkomoravské hradisko, byl vybudován gotický hrad. Později došlo k přestavbě v renesančním slohu, ale mezi lety 1643 a 1645 byl hrad pobořen švédskými vojsky. Koncem 17. století tu vyrostl na popud biskupa Karla II. z Lichtensteina-Kastelkorna nový, raně barokní palác v italském duchu. Vznikl pod taktovkou architektů vídeňského císařského dvora Filiberta Lucchesa a Giovanniho Pietra Tencally na půdorysu původního hradu a s částečným využitím některých částí jeho konstrukce. Třípodlažní budova s nádvořím obklopeným arkádami a svěžími zdobenými fasádami určitě neudělala biskupům ostudu. V roce 1752 ji ovšem postihl požár, což vedlo k další přestavbě.

Dnes má kroměřížský arcibiskupský zámek gotické, renesanční i barokní až klasicistní prvky. Typickým příkladem je zámecká dominanta – 84 metrů vysoká věž. Ta v sobě skrývá gotický základ a určité renesanční části, konečnou podobu však dostala díky biskupskému architektovi Janu Křoupalovi z Grunenbergu v 18. století.

Zajímavým vývojem prošla rovněž tzv. Podzámecká zahrada. Původně šlo o účelovou zahradu v hospodářském slova smyslu, sloužící k pěstování zeleniny a květin. Proměna započala v 15. století, kdy se její funkce začala postupně měnit na okrasnou. V 17. století dostala podobu barokní zahrady spojující zámek s řekou, další změna pak přišla ve století 19., kdy byla přebudována na stylový park o rozloze 64 hektarů. Nová plocha vznikla odvodněním lužního lesa, voda nicméně v parku hrála nadále důležitou roli ve formě potůčků a rybníků. Dílo dotvořily romantické stavby (Pompejánská kolonáda, Colloredova kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon) a sochařská výzdoba. K drobnějším změnám došlo ještě ve 20. století, nicméně Podzámecká zahrada stále patří v celoevropském měřítku mezi přední krajinářské parky.

Dalším památkově chráněným areálem je Květná zahrada nebo-li tzv. Libosad. Zahrada byla založena roku 1665 na bažinaté půdě za hradbami města, rovněž díky již zmíněnému biskupovi Karlovi II. z Lichtensteina - Kastelkorna. Realizaci provedli také už výše uvedení italští architekti vídeňského císařského dvora. A stejně jako Podzámecká zahrada, i Květná zahrada prošla citlivou a zdařilou úpravou v 19. století, konkrétně v letech 1840-45.

Jde o jedinečný celek, spojující zahradní architekturu se sochařským uměním v dokonale vyváženém a povznášejícím duchu. Vše je vhodně doplněno vodními prvky a elegantním zahradním nábytkem.
Komplex kroměřížských zahrad a arcibiskupského zámku právem patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Českém, ale minimálně v evropském měřítku. V Kroměříži ovšem najdete i jiné zajímavosti – např. biskupskou mincovnu s muzejní expozicí, několik kostelů, či třeba arcibiskupské vinné sklepy (součást zámku).

Článek byl zobrazen 52 909 krát.