Macocha – osud krkavčí matky

Macocha – osud krkavčí matky

V Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se nachází jedna z nejpřitažlivějších a nejnavštěvovanějších přírodních zajímavostí České republiky – propast Macocha. Svou hloubkou 138,5 metrů je největší propastí nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Již po mnoho let Macocha uchvacuje hloubkou své návštěvníky a vzbuzuje v nich značný respekt. Mnozí jen nevěřícně kroutí hlavou nad silou přírody, která dokázala něco tak ohromného vytvořit.

Jak Macocha přišla ke svému jménu, slyšel snad každý už na základní škole. Údajně je pojmenovaná podle macechy, která do ní svrhla svého nevlastního syna. V jícnu propasti ho však naštěstí zachytila větev stromu. Po chvíli ho našli vesničané a zachránili mu život. Jakmile se však dozvěděli pravdu o jeho maceše, neváhali a jako odplatu ženu bez milosti hodili do propasti. Podle dochovaných pramenů nejde jen o pověst, nýbrž o příběh, který je založen na pravdě. Jak moc si ho následně lidé přibarvili, to už se asi nikdy nedozvíme. Vytvořeno bylo také mnoho dalších teorií, historek a obměn této tradované báchorky.

A jak vlastně Macocha vznikla? Před mnoha a mnoha lety se zřítil strop obrovské jeskyně, která zde původně stávala. Ještě dnes je dno propasti pokryto sutí, která představuje zbytky tohoto zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která se dále proplétá Punkevními jeskyněmi a napájí dvě jezírka – Horní a Dolní. Jedinečná je hloubka Dolního jezírka, která byla zatím naměřena 49 metrů, nebylo však ještě dosaženo jeho úplného dna. Jezírko se ukrývá mezi skalami a není tak shora Macochy vidět.

Prvním člověkem, který se vydal na dno propasti, byl v roce 1723 mnich Lazar Schopper z minoritského kláštera. Ten byl pak následován řadou odvážlivců a badatelů, kteří chtěli Macochu kompletně prozkoumat. Jedna z nejdůležitějších odborných výprav se spustila na dno Macochy v roce 1856, pod vedením znalce a archeologa MUDr. Jindřicha Wankela. Systematický průzkum propasti začal v roce 1901 provádět Prof. Karel Absolon. Detailně popsal nejen samotnou propast, ale objevil další navazující jeskyně, které byly později nazvány jako Punkevní. Tyto jeskyně mohly být již v roce 1909 zpřístupněny pro veřejnost, byly totiž i osvětleny. Absolon rovněž objevil suchou podzemní cestu, vedoucí z Macochy až k dennímu světlu, místo se nachází nedaleko od výtoku Punkvy. K zpřístupnění suché části Punkevních jeskyní došlo v roce 1914. Poslední rekonstrukce prohlídkové trasy Punkevních jeskyní proběhla roku 1996.

Punkevní jeskyně dnes představují součást nejdelšího jeskynního systému v České republice, který je znám pod názvem Amatérské jeskyně. Jejich probádaná část se táhne v délce 35 km. Punkevní jeskyně jsou vyhledávanou turistickou atrakcí, můžete se jimi projet na loďce po podzemní říčce Punkvě a dostat se tak až na dno Macochy. Během plavby po tzv. Mokré cestě můžete pozorovat stěny i stropy jeskyň, které jsou plné dutin, rýh, žlabů a všelijakých útvarů. Obdivovat můžete mohutné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, záclony či kaskády. Postupně proplouváte jednotlivými jezírky, až se dostanete do Masarykova Dómu, který je považován za nejkrásnější jeskyni v krasu. První plavba po loďkách byla umožněna již v roce 1933. Ročně tyto jedinečné jeskyně navštíví statisíce zvědavců, ze všech koutů republiky.

Také Macochou každý den procházejí davy turistů, aby se pokochali její jedinečnou krásou. Na jejím okraji byl v nejvyšším místě v roce 1882 vybudován první vyhlídkový můstek – Horní můstek. Oprava Horního můstku byla provedena v roce 2007. V roce 1892 následoval další – Dolní můstek, který byl vybudován ve výšce 92 metrů a je z něj úžasný výhled na dno propasti.

Hloubka propasti k hladině Dolního jezírka je 138,5 metru, celková hloubka Macochy je však i s hloubkou jezírka odhadovaná na 187,5 metru. Délka propasti je 174 metrů a šířka dosahuje 76 metrů. Díky jejím rozměrům zde po celý den dopadá sluneční světlo, v krasové klasifikaci se tak řadí k propastem typu „light hole“. V roce 1956 byl celý Moravský kras společně s propastí Macocha vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí.

Macocha nechvalně proslula také jako místo, kam přicházejí nešťastní lidé ukončit svůj život. Sebevrazi většinou využívají Horního můstku, pod nímž se nachází kámen, který je již označován jako „Kámen sebevrahů“. Od 30. let 20. století skončilo svůj život v Macoše více jak 70 lidí a každým rokem přibývají další. V minulosti existovala dokonce profese, které se říkalo „vytahovač mrtvol z Macochy“. Toto zvláštní povolání nebylo příliš vyhledávané, chtělo silný žaludek i nervy, navíc nebylo ani dobře placené. Jedněmi z posledních vytahovačů mrtvol byli Martin Kala a Josef Nejezchleba. V útrobách Macochy však nekončili jen sebevrazi, ale mnozí lidé sem spadli také neopatrností, nešťastnou náhodou, nebo jim k tomu někdo dopomohl. V roce 1904 za svou nerozvážlivost zaplatil životem i známý štýrský alpinista Hynek Pucher z Judenburka, který chtěl jako první na světě slézt stěny propasti bez lan a jakéhokoliv jištění. Na jeho pokus se přijeli podívat stovky zvědavců, jediné co však viděli, byl jeho pád a smrt v přímém přenosu.

K Macoše se můžete dostat příjemnou procházkou dlouhou 6 km, která vede od Skalního mlýna, přes Kateřinskou jeskyni, vyhlídku Stěna zapadajícího slunce, přes Křenkův památník až k Suchému žlebu. Pak již pokračujete k propasti, odkud se můžete dále vydat ještě k vyhlídce na Koňském spádu. Oblast Moravského krasu je jedinečná, nabízí spoustu zajímavých přírodních lokalit a nezapomenutelných zážitků. Navíc je protkána celou řadou turistických značek, na své si tak přijdou i milovníci turistiky. Děti zase ocení spíše ekologický vláček, který projíždí nejexponovanějšími oblastmi krasu. Návštěva Moravského krasu je tak skvělou volbou pro rodinnou dovolenou nebo pro strávení pohodového víkendu.

Autor: Jana Přibylová
Foto: Mojefoto.net

Článek byl zobrazen 13 444 krát.