Na hradě Velhartice ožívá historie

Na hradě Velhartice ožívá historie

Snad každý zná ze školních let Nerudovu Romanci o Karlu IV., v níž je popsáno, jak král Karel s Buškem z Velhartic společně zasedli k dubovému stolu. Ale málokdo ví, kdo to vlastně ten Bušek byl? Abyste získali odpověď na tuto otázku, musíte se vydat do Pošumaví, kde je možné se s ním na hradě Velhartice setkat dokonce tváří v tvář.

Obec Velhartice se rozkládá v Plzeňském kraji, na půl cesty mezi Klatovy a Sušicí. Najdeme ji v krásném šumavském údolí, jímž protéká říčka Ostružná. Její historie sahá do 12. století, ale první písemná zmínka pochází z roku 1318. Dnes jsou Velhartice oblíbeným turistickým cílem, protože kromě toho, že je obklopuje nádherná příroda, nabízí také spoustu zajímavých kulturních památek. Historické centrum Velhartic bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou a tak rozhodně stojí za prohlídku. Dále je zde k vidění také hřbitovní kostel sv. Máří Magdaleny, židovský hřbitov či Werichova chata. Nejvýznamnější památkou obce je však romantický hrad Velhartice postavený na skalní vyvýšenině, na levém břehu Ostružné.

Hrad Velhartice se začal stavět v roce 1290 jako sídlo pánů z Velhartic. S výstavbou začal Bohumil z Budětic, v jeho práci pak pokračoval komorní Karla IV. Bušek starší a posléze i jeho syn Bušek mladší, který se stejně jako jeho otec stal také oblíbeným a věrným komorním českého krále a římského císaře. Hrad stojící na nejjižnější partii skalního ostrohu byl dokončen v roce 1310 a tvořila jej vysoká obvodová hradba s cimbuřím, jež zakrývala dřevěné a hrázděné stavby uvnitř. V následujících letech postupně přibyl jižní a posléze i severní kamenný hradní palác. Velhartický hrad byl tak tvořen dvěma vzájemně hradbami propojenými paláci. 

Na nejvyšším místě skály stojí Severní palác s reprezentativním Rajským domem. Palác je doplněn řadou zajímavých okenních otvorů, které dokládají jeho stavební vývoj – k vidění jsou zde nejstarší sdružená okna, obdélníkové otvory s jednoduchým ostěním i okna se středním kamenným prutem. Hradba vybíhající z jihozápadního rohu paláce uzavírá horní nádvoří. Její součástí je gotický portál zdobící vchod na horní nádvoří. Hradba, která uzavírá nádvoří z východní strany, tvoří zadní stěnu Huertova křídla postaveného v pozdně renesančním slohu. Hradba následně přechází v Jižní gotický palác, který se nachází na nejjižnějším cípu hradního ostrohu a v 17. století se stal součástí zámeckého Huertova křídla. Součástí hradby jsou také střílnová okénka ve dvou řadách.

Hrad tvoří rovněž velká hranolová obytná věž zvaná donjon, která má více jak 2,5 metru silné zdivo. Do věže bylo možné se dostat pouze po padacím můstku z velkého kamenného mostu. V předminulém století však byl v přízemí proražen další vchod. Kamenný most je tak dnes velmi originálním spojovacím článkem mezi donjonem a jádrem hradu. Tento most je v oblasti střední Evropy jedinečný – je 32 metrů dlouhý, 3 metry široký a téměř 10 metrů vysoký, je doplněn čtyřmi lomenými oblouky na masívních pilířích. Díky mostu bylo možné hrad efektivně bránit v případě jeho dobývání. Obranyschopnost hradu pak byla ještě v 15. století navýšena výstavbou hradeb, které obepínaly celou severovýchodní a jihozápadní partii hradu a končily v hlubokém hradním příkopu. Přechod přes hradní příkop byl umožněn dřevěným padacím mostem. Tato nová hradba obklopovala také spodní nádvoří, na němž vyrostly četné hospodářské stavby, jako například dvouštítový hradní pivovar.

Hrad Velhartice zůstal majetkem pánů z Velhartic až do roku 1390, kdy se sňatkem dostal do rukou Jana z Hradce, jehož syn Menhart ve Velharticích často sídlil. Menhart byl nejvyšším purkrabím Království českého a také velkým odpůrcem Jiřího z Poděbrad. Jeho korunovaci na krále chtěl proto za každou cenu znemožnit a proto ukryl na hradě ve Velharticích korunovační klenoty, které tam nakonec zůstaly po mnoho let. V 15. století přešel hrad do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu, který velhartickému panství zajistil řadu privilegií. Jedním z nich byla například možnost těžit drahé kovy. Během 30leté války se hrad nacházel v dosti zbídačeném stavu, proto se jeho tehdejší majitel - císařský generál Martin de Hoeff Huerta – rozhodl pro jeho rozsáhlou přestavbu. Během ní přibyl na východní části horního nádvoří nový pozdně renesanční palác. Přestože je období vlády Martina de Hoeff Huerty spojeno s násilnou rekatolizací kraje, jeho působení nebylo pro zdejší občany jen utrpením. Huerta totiž pro velhartické například zrušil robotu. Na hradě se během následujících let vystřídalo ještě množství dalších majitelů. Posledními byli Windischgrätzové, kteří hrad vlastnili až do roku 1945.

Mnoho let trvalo, než byly Velhartice opraveny a než mohly být jednotlivé partie hradních staveb i zámku zpřístupněny veřejnosti. Návštěvníci si dnes mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů, hradního či zámeckého, nebo mají možnost volné prohlídky. Hradní okruh seznamuje s historií a stavebním vývojem hradu. Jako první je na programu audiovizuální pořad a poté se začíná s prohlídkou impozantních bývalých interiérů Rajského paláce, hradní cisterny i potravinových sklepů. Užijete si také vyhlídku z  kamenného mostu, na který přejdete po úzkém padacím můstku a navštívíte i obrannou věž. Hradní okruh dává možnost nahlédnout do středověkého života. Pokud by vás zajímal spíše život šlechtické rodiny v polovině 17. století, tedy v období pozdní renesance, vydejte se na zámecký okruh, během kterého si prohlédnete zámecké renesanční interiéry. K vidění je taneční sál, lovecká chodba, rodinná místnost, šatna šlechtičny, komůrka komorné i jídelna či herna. Při zámecké prohlídce zjistíte, jak trávili tehdy lidé svůj volný čas a jakými hrami se bavili. 

V roce 2009 byl zpřístupněn nový prohlídkový okruh, který vede vně hradního areálu. Při této volné prohlídce se můžete zastavit u budovy bývalého pivovaru, prohlédnout si zbytky vinopalny, spodního nádvoří i zadního parkánu. Oblíbeným místem je vyhlídka, odkud lze pozorovat říčku Ostružnou, která hrad obtéká. Nenechte si ujít také návštěvu skanzenu, kde je k vidění soubor staveb lidové architektury. Jednotlivé stavby sem byly přivezeny z pošumavského předhůří, kde nebylo možné je zachránit. Po areálu je rozmístěno několik her, které zaujmou jak dospělé, tak i děti. 

Foto: Štíty stříbrného lva - stanové ležení pod hradem

Hrad Velhartice bývá každoročně také dějištěm nejrůznějších kulturních akcí, jako je například autentický středověký víkend nazývaný Štíty stříbrného lva. Jde o jednu z nejrozsáhlejších historických akcí svého druhu v České republice. Akce, které se účastní stovky účinkujících z Čech i sousedního Německa, ukazuje běžný život šlechticů i poddaných v první polovině 14. století. Návštěvníci se během víkendu mohou seznámit s prací tehdejších řemeslníků, k vidění jsou repliky skutečných dobových řemeslných nástrojů a vše doprovází hudba linoucí se ze středověkých hudebních nástrojů. V podhradí se nachází stanové ležení, které je do detailu propracované tak, aby co nejvěrohodněji připomínalo ležení zemského vojska ve 14. století. Nahlédnout je možné do stanů zámožných lidí i obyčejných vojáků. Nechybí dobová kuchyně a uvnitř hradu se možné se potkat se šlechtou a dokonce i se skutečným Buškem z Velhartic. V tomto roce proběhl již třetí ročník této unikátní akce.

- jap -

Další články z Česka: 
Cestování a ubytování po České republice 
Dolní oblast Vítkovice 
Pronájem hausbótu - romantická dovolená na vodě 
Dovolená v Českém ráji 
V Písku nejen za Cipískem a Švejkem

Článek byl zobrazen 5 360 krát.