Národní muzeum – pokladnice moudrosti

Národní muzeum – pokladnice moudrosti

Národní muzeum je největším a nejstarším muzeem v České republice, kde si můžete prohlédnout cenné sbírky nejrůznějších vědních oborů. Novorenesanční hlavní budova Národního muzea dnes jakožto přední česká muzejní instituce dominuje Václavskému náměstí v Praze.

O založení Národního muzea se v roce 1818 zasloužila skupina osvícenských šlechticů v čele s hrabětem Kašparem Maria Sternbergem, který byl světově uznávaným učencem v oboru paleontologie. Muzeum bylo tehdy známé pod názvem Vlastenecké muzeum a bylo umístěno ve Šternbernském paláci na Hradčanech. V roce 1840 přišel František Palacký s návrhem vystavět budovu muzea na dnešním Smetanově nábřeží. K výstavbě však nedošlo, proto bylo muzeum přestěhováno roku 1846 do Nostického paláce.

V roce 1848 bylo Vlastenecké muzeum přejmenováno na České muzeum, o šest let později na Muzeum Království českého. Teprve roku 1876 se městská rada rozhodla darovat muzeu pozemek na horním konci Václavského náměstí. Mohlo se tak začít s výstavbou nových prostor.  Roku 1883 byl vyhlášen konkurz na novou stavbu, který jednoznačně vyhrál architekt Josef Schulz. Jeho projekt zaujal porotu především slavnostním Pantheonem, který měl celé stavbě dominovat. Roku 1884 bylo vydáno povolení ke stavbě a koncem téhož roku byl již hotov suterén muzea. Veškeré stavební úsilí bylo dovršeno roku 1888, když byla dodělána hlavní kopule a začaly se rozmísťovat sochy.  Veškeré drobné a dokončovací práce trvaly ještě další dva roky. Teprve 18. května roku 1891 mohlo dojít ke slavnostnímu otevření budovy, kterého se chopila Česká akademie v Panteonu Národního muzea.

Projekt budovy kladl velký důraz především na monumentalitu, která ovšem poněkud zastiňovala její funkčnost. Půdorys budovy tvoří obdélník o stranách 104 x 74 metrů, nejvyšší bod se nachází ve výšce 70 metrů nad rampou. Novostavbu bylo následně třeba vybavit vnitřním zařízením a nábytkem, důležitá byla také umělecká výzdoba. Celkové náklady na stavbu hlavní budovy Národního muzea se vyšplhaly přibližně na 2 miliony zlatých a dalších 400 tisíc bylo zapotřebí na její vybavení. Celkově v budově muzea najdeme 39 výstavních sálů a 235 místností. Zajímavý je jistě fakt, že jezdecká socha sv. Václava měla původně stát na muzejní rampě.

První světová válka zanechala výrazné stopy ve vzhledu muzea. Roku 1918 byly z Panteonu odstraněny busty Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Zničena byla i mnohá další vnitřní výzdoba. V roce 1922 získala stavba svůj dnešní název – Národní muzeum a jejím majitelem byla až do roku 1934 Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách. Následně muzeum připadlo do vlastnictví Země české, od roku 1949 je majetkem československého a později českého státu.

Také 2. světová válka způsobila muzeu značné škody. Například během okupace bylo zkonfiskováno 10 bronzových soch. Ty se však naštěstí uchovaly a po válce byly navráceny na svá místa. Během Pražského povstání 7. května 1945 došlo při bombovém útoku k poničení budovy, konkrétně jejího středního traktu. Roku 1960 přibylo ke stavbě venkovní noční osvětlení a o dva roky později byla budova Národního muzea zařazena mezi 33 národních kulturních památek. Ani tento fakt však nezabránil v její devastaci a ničení.

Autor: Craig Elliott

Další tvrdou ránou byl rok 1968, kdy vojska sovětské armády svými střelami značně poškodila přední fasádu. Budovu ohrožovala také výstavba metra v 70. letech 20. století, kdy došlo k poničení některých stěn. Jelikož nebyla budova Národního muzea nikdy kompletně zrekonstruována je v dnešní době již ve velmi špatném a kritickém stavu. Na první pohled si toho návštěvník jistě nevšimne, ale většina vystavených exponátů a sbírek je uchovávána v nevyhovujících podmínkách, které přispívají k jejich postupnému ničení. Stavba je taktéž velmi zatěžována hustým provozem magistrály na Václavském náměstí, hlavním nádražím a metrem.

Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto odborné ústavy: Přírodovědecké muzeum (Václavské náměstí), Historické muzeum (Lobkovický palác), Knihovna Národního muzea, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur (Betlémské náměstí) a Muzeum české hudby (Karmelitská ulice). V hlavní budově jsou uschovány především přírodovědecké sbírky, mezi stálé výstavy patří například antropologická, mineralogicko-petrologická, paleontologická či zoologická expozice. Umístěny jsou zde také sbírky rukopisů a starých tisků Národní knihovny. Soubor historických i současných novin a časopisů je pak uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna Národního muzea zajišťuje rovněž provoz Muzea Knihy, které je umístěno v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Pod Národní muzeum však spadá ještě celá řada dalších expozic nacházejících se na různých místech Prahy. Jde například o Muzeum Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka, Lapidárium, Památník Jaroslava Ježka, Expozici historických lékáren nebo Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.

Ministerstvo kultury se v dnešní době snaží zajistit dostatečné finanční prostředky, aby mohlo být Národní muzeum opět uvedeno do původního a provozuschopného stavu a mohlo tak hrdě seznamovat návštěvníky s odkazem našich předků a být příkladem pro ostatní česká muzea.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 4 883 krát.